O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Co prožívá žena vojáka?

 10. 11. 2017      0 komentářů

Nemohu mluvit za všechny. Nicméně ženy vojáků jsou mi velmi blízké. Ať už v podobě mojí matky, tak švagrové. Ano, jak můj otec, tak i bratr, jsou u armády. Z mého pohledu není jednoduché být ženou vojáka. Život s vojákem je nevyzpytatelný a vyžaduje od ženy velkou dávku tolerance a stability. Dnes s vámi budu sdílet své postřehy, které jsem zaznamenala. Můj partner sice není voják, ale kolem mě je žen vojáků dost a zkušenosti mám bohaté.

Na všechno jsem sama

Tato věta zní z úst žen vojáků poměrně často. Mnohdy tomu tak skutečně je. Partneři/manželé odjíždějí na cvičení, do služeb, někteří dojíždějí stovky kilometrů do práce, jiní dokonce odjedou na zahraniční mise. Ženy jsou pak odkázány samy na sebe a nezbývá jim nic jiného, než sebrat všechny síly a starat se o rodinu bez pomoci partnera či manžela.

Moje máma si nikdy nestěžovala. V mých očích byla vždy velmi statečná. Nikdy to nahlas neřekla, ale myslím, že jí došly síly ve chvíli, kdy jsme již několik let bydleli v Čechách a ona měla veškeré zázemí na Moravě.

Můj bývalý manžel sice u armády nebyl, ale našla jsem si podobný model v tom ohledu, že byl pracovně často na cestách. Spolu jsme byli jen o víkendech, které byly i tak velmi omezené kvůli pozdním příletům a brzkým odletům do jeho cílové destinace. Znám tedy pocit, kdy je žena na všechno sama, stýská se jí a musí fungovat za dva.

Právě z těchto důvodů žena vojáka je často silná, samostatná a odolná žena. Ano, mezi ženami vojáků se najdou také ženy, které jsou se svými partnery i kvůli postavení a příjmu. S takovými vlastní zkušenost nemám, avšak slýchám o nich poměrně často. Proto mi přišlo vhodné se o těchto odvrácených zkušenostech zmínit.

Ale pojďme se vrátit k těm ženám, které to se svými muži myslí vážně. Zde je třeba ocenit hlavně jejich psychickou odolnost a stabilitu. Pro muže, který přijde domů z pracovně náročného prostředí, je totiž stabilní a silné zázemí jednou z nejdůležitějších věcí.

Jsme od sebe daleko

Odloučení je další rozměr vztahu, kterému jsou partnerky vojáků vystaveny. Předesílám, že není pro každého a ne každý odloučení ustojí. Ženám se stýská, mrzí je, že jejich muž není s nimi, ale takový je jejich úděl. Na druhou stranu, díky tomu, že muž není doma, si ženy vojáků časem osvojí schopnosti, které by jim mohli závidět i vrcholoví manažeři.

Jaké manažerské schopnosti mám na mysli? Například schopnost efektivního plánování, time managementu, schopnosti delegovat a ujištění se, že projekt byl dokončen včas. Co na tom, že projektem je výchova dětí a péče o domácnost. Naopak, v těchto projektech vidím ten nejhlubší smysl.

Největší kámen úrazu přichází ve chvíli, kdy se jednomu či druhému partnerovi začne stýskat po domově. Emoce tedy předčí logiku a psychická krize je na spadnutí. Tento moment se nevyhne ani mužům, ani jejich ženám. Sice ženy mohou zvládat domácnost a výchovu dětí samostatně, ale blízkost partnera jim nenahradí. Muži to mají podobně.

Také se jim stýská, i když musí mnohdy zůstat pevní jako skály a nic na sobě nedat znát. Pokud vám tedy partner chybí, nebo vy chybíte jemu, nezbývá bohužel nic jiného, než se naučit žít na dálku (byť to může být na omezenou dobu), požádat o přeložení a čekat, nebo se odstěhovat.

Pak však zůstává otázka, jaké řešení je pro vás oba nejschůdnější. Rozhodněte se tedy společně, v jakém modelu vám oběma bude nejlépe a pak se podle toho ve vztahu zařiďte. Vztahová komunikace je v tomto případě nutná a bez ní to nejde. Je proto důležité, abyste se společně naučili komunikovat o svých pocitech a přáních. Tak lze docílit dlouhodobé spokojenosti vás obou.

Můj muž může zemřít

… Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám.“* To je závěr vojenské přísahy, kterou skládají všichni vojáci AČR. Jejich ženy tedy musí vzít na vědomí, že o svého muže mohou během výkonu služby přijít. Zvláště pokud jsou muži vysláni do zahraničních misí, tak hrozí, že se jim může něco stát.

Je důležité si uvědomit, že i když žena cítí strach o svého muže, ničemu tím neprospěje. Když byli mí dva blízcí muži pryč, modlila jsem se za ně, kdykoli jsem si na ně vzpomněla. A myslím, že podobně to dělala i moje máma a švagrová. Také jsme všichni věřili, že si tam na sebe chlapi dávají pozor. I oni jsou si vědomi toho, že stačí malá nepozornost a všechno může být jinak.

Na druhou stranu, nebezpečí smrti a strach o blízkého je dalším údělem žen vojáků, se kterým se musí ženy vypořádat. Nebezpečí je součástí jejich práce, i když pochopitelně záleží, jak u koho. Pokud jste žena vojáka a váš muž je zrovna na misi v zahraničí, zkuste na něj myslet v dobrém a v lásce, namísto toho, aby vás tížil strach.

Přeji vám mnoho sil a krásných společných chvil, ať už je váš příběh jakýkoli.

S úctou,

Hana Wolf

* Vojenská přísaha vojáků ozbrojených sil České republiky platná od 1. července 2016 v celém znění zde.

O autorce: Hana Wolf, MBA

koučka, mentorka, lektorka a životní průvodkyně

Zaměřuje se na práci s klienty v oblasti navýšení sebedůvěry, pomáhá překonat náročné životní situace, učí klienty zpracovat emoční bloky, které jim brání v pocitech dlouhodobého naplnění. Vede workshopy a semináře a pořádá pobyty se zaměřením na osobní rozvoj. Její otec a bratr jsou vojáky AČR. V dětství se stěhovala pětkrát, v dospělosti osmkrát. Pět let působila v zahraničí. V současné době žije v Praze. Více informací o Haně naleznete na www.hanawolf.cz.

Hana podporuje projekt Spolku VLČÍ MÁKY www.armywoman.cz a přispívá každé pondělí na Facebook Zpověď  ženy vojáka AČR.

Hana Wolf

 autor: Hana Wolf

žena vojáka

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN