Historie a vývoj Aktivní zálohy (5): Materiální a finanční zabezpečení (vývoj od roku 2004)
Z hlediska materiálního a finančního zabezpečení příslušníků jednotek AZ bych rád přiblížil určitá specifika, která jsou s tím u AZ spojena, ať už se jedná o nedostupnost moderních výstrojních součástek, neplnohodnotnou refundaci mezd a další problémy, které sice slíbila řešit Koncepce AZ, ale ta zůstává nenaplněna a trvá stav z let 2004-2006.
Foto: Cvičení roty AZ 121. strpr, 2008 / archiv autora
V době dobrovolných vojenských cvičení byla výstroj vždy cvičícím dobrovolníkům vydávána na dobu cvičení. Vzhledem k časové prodlevě vždy na počátku a konci cvičení, spojené s vydáváním a odevzdáváním výstroje, dále vzhledem k pozdější možnosti užívání vojenské uniformy příslušníkem AZ na veřejnosti při slavnostních příležitostech a také udržení vztahu dobrovolníka k jeho osobní vojenské uniformě, bylo přistoupeno s počátečním rozvojem Aktivních záloh k možnosti vydat příslušníkům jednotek AZ vojenskou výstroj do jejich péče s uložením i mimo vojenský útvar.
V praxi to přineslo možnost, že příslušníci jednotek AZ mohli svou uniformu a další součásti výstroje mít přímo doma, na základě sepsané smlouvy o její výpůjčce. Po vypršení uzavřené dohody o zařazení do AZ musí daný dobrovolník veškeré zapůjčené výstrojní součásti vrátit u toho vojenského útvaru, kde je jeho výstroj účetně vedena. Tento krok přinesl příslušníkům AZ možnost být vystrojen během okamžiku a cvičení od té doby zahajují již přímo vystrojeni.
Z hlediska výstrojních součástí se jednalo u pěších rot o komplet polní uniformy vz. 95 (následně v roce 2006 rozšířené ještě o jeden další komplet vz. 95 včetně obuvi – v případě potřeby obměny výstroje v době cvičení) s počty kusů částí výstroje a doplňky dle předpisu ještě z doby existence ZVS. Veškeré další součásti výstroje, např. gore-tex, taktické vesty, moderní výstrojní doplňky atd. si musí příslušníci AZ v případě zájmu kupovat za své vlastní finanční prostředky. V případě jednotek AZ přímo u vojenských bojových útvarů jsou příslušníci AZ ještě zpravidla dovystrojeni dalšími výstrojními součástmi na standard daného útvaru, např. 4.brn, 601.skss. atd.
V případě poškození při výcviku nebo ztrátě funkčnosti a vzhledu součástek výstroje běžným používáním dochází k výměně (což často někde v praxi nefunguje). Vojáci v AZ bohužel nedostali dosud možnost mít výstrojní body jako VZP a nemohou si tak sami ve vystrojovacích střediscích výstroj za body pořídit. Celý proces vystrojování AZ to tak již celá léta nesmyslně komplikuje.
Foto: Cvičení 1. tankové roty AZ 73. tpr,2007 / archiv autora
Vojáci v AZ dostali možnost nosit vojenský stejnokroj mimo činnou službu (cvičení) i při služebních a slavnostních příležitostech, což potvrdil v roce 2006 poprvé tehdejší NGŠ genpor. Štefka svým rozkazem o povolení nošení vojenského stejnokroje příslušníky AZ na veřejnosti při slavnostních či jinak významných příležitostech.
Z hlediska finančních náležitostí bylo již od ledna 2004 určeno, že každý příslušník AZ bude mít nárok na odměnu 500,- Kč za každý měsíc zařazení v AZ a splnění podmínek dohody o zařazení do AZ. Tato odměna je vyplacena vždy počátkem následujícího roku za rok uplynulý najednou zpětně. Dlouhodoběji je již zvažováno i zvýšení této odměny z 500,- Kč měsíčně na 1.000,- Kč, ale zůstává bohužel stále pouze u návrhu a záměru a slov. V současné době vzhledem k rostoucí inflaci od roku 2004 a také dovystrojování se příslušníky AZ často za vlastní finanční prostředky je výše této odměny prakticky symbolická.
Dále je příslušníkům AZ za dobu trávenou na cvičení vyplácena v současné době náhrada ušlé mzdy. Jedná se však spíše víceméně jen o zaměstnance, kde je tato náhrada vypočítávána z jejich průměrné hodinové mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné se vyplácejí jiným způsobem podle průměru záloh na sociální pojištění, na základě aktuálního daňového přiznání.
V případě účasti na cvičení formou dovolené, kterou si daný voják v AZ v zaměstnání bere – např. v obavě ze ztráty zaměstnání při účasti formou uvolnění z práce na vojenské cvičení dle zákona (což je bohužel častý jev), nedostane náhradu žádnou. Do roku 2007 byly tyto náhrady dobrovolníků AZ řešeny formou tzv. refundací, při kterých docházelo navíc k handicapu dobrovolníků podle počtu jimi vyživovaných osob (pozn. Nevyživuje-li žádnou osobu = 60% z ušlé mzdy. Vyživuje-li jednu osobu = 75% z ušlé mzdy. Vyživuje-li dvě osoby = 90% z ušlé mzdy. Vyživuje-li tři a více osob = 95% z ušlé mzdy).
Docházelo tak do roku 2007 k tomu, že dobrovolníci AZ nejenže sloužili v rámci AZ dobrovolně, účastnili se vojenských cvičení často na úkor svého osobního času, svých rodin a měli přitom problémy v zaměstnání kvůli uvolňování na cvičení z pracovního časového fondu, ale navíc také z hlediska svých příjmů měli ztrátu, protože za dobu trávenou na cvičení tak do svých rodinných rozpočtů mohli přinést často mnohem méně peněz, než standardně (protože to nebylo 100 %, ale jen 60-95 %).
Od roku 2007 byla tato nerovnost víceméně napravena a v případě dobrovolníků v zaměstnaneckém poměru dochází k plné náhradě ušlé mzdy. V současné době náhradu ušlé mzdy dobrovolníkům se statusem zaměstnance na základě potvrzení o ušlé mzdě z jejich zaměstnání hradí přímo AČR. Dobrovolníci ve statusu OSVČ však ve většině případů jsou handicapováni a náhrada pro ně je ztrátová, nedorovnává jim plně skutečný ušlý příjem.
Při povolání na vojenské cvičení má příslušník AZ vyplacenu také poměrnou část základního měsíčního služného podle hodnosti (jedná se o částku kolem 200 – 300,- Kč). Zároveň při povolání na vojenské cvičení má příslušník AZ nárok na proplacení jízdného - proplácí se však pouze jízdné autobusem nebo nejnižší třídou vlaku na území České republiky. V praxi, kdy většinou využívají vojáci AZ automobilovou dopravu (z praktických důvodů), jezdí tedy na vlastní náklady.
Z hlediska podpory uvolňování na cvičení ze strany zaměstnavatelů vojáků v AZ je již také dlouhodobě zvažována (a neustále diskutována) možnost například daňového zvýhodnění těchto zaměstnavatelů za to, že zaměstnávají příslušníky AZ. Původní návrh k této myšlence v jednáních Ministerstva obrany s Ministerstvem financí neprošel a situace je tedy dále z tohoto hlediska neutěšená a tvoří jeden z hlavních problémů služby příslušníků AZ. Dlouhodobě je tento výrazný problém neřešen a je hlavním důvodem personálního úbytku a nízkého přílivu nováčků v řadách AZ.
Poznámka autora: Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.
Hlavní použité prameny:
- Archiv autora
- Archiv kpt. Ing. Mojžíše Milana
- Ministerstvo obrany České republiky. Ministerstvo obrany : České republiky [online]. 2004 [cit. 2008-01-15]. Dostupný z WWW: <www.army.cz>.
- PAJER, Jaroslav. Historie aktivní zálohy v datech. Nepublikováno, studijní materiál.
- VLČEK, Bohuslav. Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky. Vojenské rozhledy. 2007, roč. 2007, č. 4, s. 67-73.
