O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Mediální stereotypy na příkladu válečného zpravodajství - operace Irácká svoboda

 23. 09. 2014      0 komentářů

Media při prezentaci válečných událostí produkují stereotypy a jsou jejich klíčovými aktéry. Příkladem stereotypizace a vytváření mediálních stereotypů je konflikt v Iráku. Cílem tohoto článku je pomocí obsahové analýzy vybraných aspektů mediálního obrazu poukázat na konkrétní příklady stereotypizace během operace Irácká svoboda.

Výraz stereotyp původně použil W. Lipmann a mínil tím sociální konstrukci skutečnosti za pomoci zjednodušujících a zobecňujících znaků, jejichž objektivní platnost lze pouze velmi těžko ověřit, a které a priori přisuzují určitým skupinám jejich vlastnosti, postoje a očekávané způsoby chování (Jirák, Köpplová, 2003).

Stereotypy nemusí být nutně negativním jevem, slouží k uchopení a orientaci ve světě, často však jsou zdrojem vytváření předsudků, typickým příkladem je mediální zpodobňování menšin a cizinců. Jak uvádí Burton a Jirák, zakořeněné a médii sdílené stereotypy “jsou zdrojem informací o společnosti, v níž média působí“ (Burton, Jirák 2001: 195).

Stereotypy jsou zobrazovány prostřednictvím mediálních produktů, a to tzv. re-prezentací tedy s využitím výrazových prostředků pro zobrazení či zpřítomnění světa příjemcům. Nejedná se přitom o zpřítomnění určité sociální skupiny, nýbrž určitých pohledů na ni (za pomocí oněch prostředků). Stereotypy zjednodušují reprezentaci nějakého projevu, postoje rysu člověka a skupiny a ustavují se tak, že se po řadu let objevují v médiích či konverzaci jako reprezentace téhož.

Válka v Iráku - střet dvou ideologií?

Na válečný konflikt v Iráku lze nahlížet z pozice střetu dvou protichůdných ideologií
 - ideologie Spojených států založené na hodnotách svobody, demokracie a rovnosti lidí - a Iráku reprezentujícího „radikální“ náboženství, diktaturu a sociální nerovnosti. Prezentoval český tisk tento válečný konflikt v souladu s hodnotami západního světa (tedy i Spojených států)?

Foto: Bush a americká armáda - líčeni jako efektivní a spravedlicí (zdroj: WWW.THEWEEK.COM)
Foto: Bush a americká armáda - líčeni jako efektivní a spravedlicí (zdroj: WWW.THEWEEK.COM) 

A objevovala se v českém tisku během války v Iráku negativní stereotypizace „nepřítele“ (irácké strany) – vyjádřena například jeho démonizací či slabošstvím? Spojenecké síly mohly naopak mediálně působit jako v zásadě mírotvorné jednotky, jimž nešlo o získání kontroly nad Irákem, ale o osvobození od diktatury. Byli spojenečtí vojáci mediálně vykreslováni jako profesionální armáda v pohotovosti v kontrastu ke slabým a (technicky a mentálně) nepřipraveným iráckým vojákům?

Nechť čtenář posoudí – analýza se dále zaměří na celostátní deník Mladá fronta DNES, a sice v období od 21. března do 10. dubna 2003.

Saddám Husajn a George W. Bush

Mediální zobrazení George Bushe a Saddáma Husajna jsou plná zřetelných stereotypů. Husajn je v mnoha případech nazýván diktátorem. Např. hned v den začátku invaze se v textu na titulní straně objevuje odstavec: „V tutéž dobu padaly na Bagdád bomby a rakety. Zasáhly vládní budovy a dům, který patří rodině Saddáma Husajna. Diktátorovi se však zřejmě nic nestalo“ (MF Dnes 21. 3. 2003).

Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná (zdroj: ABC.NET.AU)
Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná (zdroj: ABC.NET.AU) 

O den později pak totéž v jiném kontextu: „Spojenci se zřejmě včera rozhodli učinit zásadní krok ke konečné porážce iráckého diktátora“ (MF Dnes 22. 3.2003). Dále pak v průběhu celého analyzovaného období: Jak oznámila irácká televize, diktátor Saddám Husajn mezitím posmrtně udělil vyznamenání dvěma sebevražedným atentátnicím…“  MF Dnes 7. 4. 2003), „… jednotky obsadily hlavní prezidentský palác Saddáma Husajna. Dobyly i druhé diktátorovo sídlo v Bagdádu“ (MF Dnes 8. 4. 2003).

Foto: Irácká armáda líčena jako zaostalá (zdroj: IRAN-INTERLINK.ORG)Foto: Irácká armáda líčena jako zaostalá (zdroj: IRAN-INTERLINK.ORG) 

Saddám Husajn tedy v žádném případě není např. oběť útoku. Obecně lze hovořit o démonizaci stojící v pozadí spojení Saddám-diktátor. Rovněž důležité je, že válka sama je prezentována jako „hon na Saddáma“. Např. 27. 3. 2003 MF Dnes uvedla tento titulek: SVĚT DIKTÁTORŮ: Na mušce je Saddám. Kdo bude další?

Foto: Prezident troska (zdroj: RNW.NL)
Foto: Prezident troska (zdroj: RNW.NL) 

Tehdejší prezident USA George W. Bush nemá ve zkoumaném vzorku takové konotačně silné přirovnání. Ovšem jeho mediální obraz je jasný – je to politik západního střihu, jenž obyvatelům Iráku přináší svobodu. To je zřetelně patrné v přetisku jeho projevu v den zahájení války, kde se čtenář kupř. dovídá, že „Mír v sužovaném světě a naděje utlačovaného lidu teď závisí na vás, mužích a ženách amerických ozbrojených sil, sloužících na Blízkém východě. (…) V Iráku neusilujeme o nic jiného, než o odstranění hrozby nad touto zemí  a jejím vlastním lidem“ (MF Dnes 21. 3. 2003) i jeho citaci: „Sevření hrůzy kolem hrdla iráckého lidu povoluje“ (MF Dnes 28. 3. 2003).

Foto: Prezident hrdina (zdroj: WASHINGTONISBROKE.COM)
Foto: Prezident hrdina (zdroj: WASHINGTONISBROKE.COM) 

Je pravděpodobné, že irácká média se o Bushovi vyjadřovala jako o vetřelci, jako o někom, kdo neoprávněně narušuje svébytnost Iráku – soudě podle některých vět z přetisku projevu Saddáma Husajna: „Dnes (…) v době ranních modliteb se bezohledný zločinec, malý Bush a jeho nohsledi dopustili zločinu, kterým už dlouho hrozili Iráku i celému lidstvu. (…) Nyní jste viděli, jak bezohledný Bush znevážil vaše názory a váš odpor k válce, stejně jako vaši upřímnou touhu po míru, když spáchal onen opovrženíhodný zločin“ (MF Dnes 21. 3. 2003).

Vojenská převaha USA – válka v Iráku jako drtivá (úderná a silová) profesionální válka, při níž je eliminován počet obětí

Jako červená nit se táhnou mediálními texty názvy jednotek a vojenské techniky, jejich počty, odkazy k modernosti výbavy a výrazy konotující nekompromisnost a drtivost útoku a převahu spojeneckých jednotek.

Onu údernost či drtivost lze vyčíst např. z mnoha titulků: Americká obrněná kavalerie se řítila pouští ke svému cíli (MD Dnes 22. 3. 2003), Spojenci sevřeli Bagdád (MF Dnes 5. 4. 2003), Většina elitních divizí zničena (MF Dnes 7. 4. 2003), Bomby mířily na Saddáma (MF Dnes 9. 4. 2003) apod. I texty jsou takto zabarvené: „Masivní vzdušnou kampaň strachu a děsu (…) spustili Američané včera večer zatím nejdrtivějším bombardováním Bagdádu, Mosulu a Kirkúku“ (MF Dnes 22. 3. 2003). 

Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná 2 (zdroj: ABC.NET.AU)
Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná 2 (zdroj: ABC.NET.AU) 

O vojenské technice spojeneckých vojsk je čtenář podrobně informován, kdežto u iráckých bojových sil nepadá takřka zmínka. Příkladů by se dalo uvést mnoho, tak alespoň některé za všechny: „Během dne odstartovaly bombardéry z letadlové lodi Abraham Lincoln, Dvě hlavní úderné síly Spojených států, ,neviditelný’ letoun Steal a střela s plochou dráhou letu Tomahawk (…)(MF Dnes 21. 3. 2003). „Američané včera poprvé použili při útoku na Bagdád těžké bomby přezdívané „drtič’ bunkrů“ (MF Dnes 29. 3. 2003). „Tisíce (velmi časté slovo pokud jde o počty vojáků – celým vzorkem) britských vojáků se stovkami tanků a obrněných transportérů se včera (…). „Nadzvukový americký bombardér B-1B, který byl právě v pohotovosti nad Irákem, dostal přesné souřadnice restaurace Saa v bagdádské čtvrti Mansúr, kam podle očitých svědků vcházel Saddám (…) (MD Dnes 9. 4. 2003).

Modernost amerického způsobu vedení války dokládají kupř. následující věty: „Tempo má být tak rychlé, že se dokonce hovoří o novém druhu války: „blitzkrieg 21. století“ (MF Dnes 21. 3. 2003). „Američané se přiklánějí k tomu, že byl irácký vůdce zabit při zničujícím „chirurgickém’ náletu“ (MF Dnes 9. 4. 2003).

Závěrem

Možná si nyní čtenář říká, že prostřednictvím stereotypizovaných mediálních obsahů mu byl podsouván pohled na válku velice okatě. Že zřejmá (až triviální) byla polarizace stran zainteresovaných v konfliktu. Ale nakolik si toho čtenář byl vědom v době událostí? A rozpoznává tento způsob zarámování dnes a denně při líčení jiných témat (nejen nutně válečných)?

Pokud výše vybíráme titulky jeden za druhým a skládáme je za sebe v kontextu, který jsme předem osvětlili, pak se zdá opravdu zřejmé, že mediální zpravodajství má manipulující charakter – prostřednictvím opakovaných textových modelů čtenáři vnucuje představu, že válka je atraktivní podívaná, je plně v režii spojeneckých složek, a že se vede s „dobrými“ úmysly. Je otázkou, zda lze toto odhalit v reálném čase.

A v neposlední řadě – netvrdíme, že zkreslený (jednostranný) obraz je dílem promyšlené propagandy jedné z válčících stran. Bezesporu se v opačném gardu vyskytuje i na straně druhé a nikoli nezbytně zásahem propagandistických oddělení zainteresovaných armád. Je o to nenápadnější a účinnější, že používání stereotypů, ono škatulkování a zjednodušování jinak nesmírně složitého světa, je přirozené každému z nás, pracovníky médií nevyjímaje (ostatně píší tak, jak očekávají, že čtenáři chtějí číst).

Literatura
1) BURTON, G; JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1.vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. 392 s. ISBN 80-85947-67-6.
2) JIRÁK J., KÖPPLOVÁ, Média a společnost:stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 208 s. ISBN 80-7178- 697-7.

 autor: Petr Burda

Foto: Irácká armáda líčena jako zaostalá (zdroj: IRAN-INTERLINK.ORG)
Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná (zdroj: ABC.NET.AU)
Foto: Bush a americká armáda - líčeni jako efektivní a spravedlicí (zdroj: WWW.THEWEEK.COM)
Foto: Prezident troska (zdroj: RNW.NL)
Foto: Prezident hrdina (zdroj: WASHINGTONISBROKE.COM)
Foto: Armáda Iráku byla prezentována jako zaostalá a dezorganizovaná 2 (zdroj: ABC.NET.AU)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN