O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Návrh péče o české vysloužilce (díl 1): Jednotný systém pro válečné veterány i bývalé vojáky bez bojové zkušenosti

 18. 11. 2014      0 komentářů

Věříme, že šestidílný pohled do americké „kuchařky“ péče o veterány, který jsme nabídli minulý týden, čtenáře zaujal, poučil a inspiroval. Je v něm prakticky vše, netřeba k řešení péče o české veterány vymýšlet něco nového. Za Spolek VLČÍ MÁKY se nyní pokusíme aplikovat některé ověřené programy do českého prostředí.

VETERÁN/VYSLUŽILEC

Předně je nutné začít uvažovat v širším smyslu slova veterán. Naše legislativa nyní nesmyslně a nespravedlivě rozlišuje mezi druhoválečnými a novodobými. Americká si tímto stádiem, ale mnohem dříve, také prošla. Nicméně aplikovala na další a další generace tytéž osvědčené programy, jen měnila jejich rozsah a podmínky na základě předešlých zkušeností a také aktuální ekonomické kondice státního rozpočtu. Co je důležité, nakonec vztáhly Spojené státy benefity na všechny bývalé vojáky a jejich rodiny.

Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: TWITTER.COM)
Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: TWITTER.COM) 

Pojďme tedy rozšířit cílovou skupinu těch, kdo si zaslouží kromě společenské úcty také pomocnou ruku systému i u nás. De facto se vraťme k původnímu významu slova veterán, jakožto označení pro všechny vysloužilé vojáky (dnes anachronicky znějící, leč hezky česky, vysloužilce). S tím, že buď během služby prošli nebo neprošli bojovým nasazením, podle toho přibývají některé jejich možné obtíže a potřeby, ovšem mnohé základní potíže zůstávají stejné.

PROČ POMÁHAT (BÝVALÝM) VOJÁKŮM BEZ ROZDÍLU

Všem vojákům shodně, bez ohledu na ne/účast v misi, je společné mnohaleté pilování dovedností, z nichž drtivá část je v civilním prostředí jen velmi málo uplatnitelná (ovládání zbraní, zbraňových systémů). A práce v prostředí, které je na jedné straně hierarchické a přísné, na druhé ovšem velice pečovatelské až ochranářské. Vysvětlíme...

Navzdory známému heslu „voják se stará, voják má“, je armáda nastavena tak, že nepodněcuje osobní iniciativu a samostatnost. Voják se stará o to své, je pouze malinkým ozubeným kolečkem v obrovském soukolí. Vše nad rámec jeho specializace za něj dělá jiný voják v rámci své odbornosti. K tomu přičtěme, že armáda je „státní podnik“, kde se projevuje bazírování na předpisech, přebyrokratizovanost, až nefunkčně vysoká dělba práce... Začít pracovat v soukromém sektoru je „střet civilizací“ pro každého státního ex-úředníka, natož pro vojáka.

Odtud pramení tedy všem vojákům společné problémy po ukončení služby – těžkosti s hledáním nového uplatnění. A připomeňme, že tato situace nastane, protože už řadu let politické i vojenské vedení resortu obrany deklaruje, že služba není celoživotní kariérou. Praxe je pak ještě tvrdší, než jak vyznívá předešlá deklarace. S řadovými „bojovníky“ se armáda loučí zhruba po dvanácti letech. Jednak jsou pro její potřeby už fyzicky zhuntovaní, jednak by jí přivodilo další finanční zátěž nechat je dosloužit až do nároku na výsluhový příspěvek.

Foto: Personálním pohovorem začíná a končí kariéra v armádě, kde se o vás někdo pořád stará (zdroj: DENIK.CZ)
Foto: Personálním pohovorem začíná a končí kariéra v armádě, kde se o vás někdo pořád stará
(zdroj: DENIK.CZ) 

Armádu tedy při nekonečných řadách reorganizací mnohdy opouští třicátníci, které už zlobí klouby a záda. Jejich v devatenácti letech vyučené/vystudované civilní dovednosti už jsou zapomenuty nebo zastaraly. S výjimkou práce u dalších ozbrojených sborů nebo v kotraktorských agenturách není v popisu práce umění střelby a boje muže proti muži. Naopak se očekává vlastní starost o náležitosti spojené s výkonem nového zaměstnání. Kam asi může taková výchozí situace vysloužilců spět?

Co se liší v potřebách válečných veteránů a těch bez bojové zkušenosti, jsou potenciálně traumatické zážitky, spíše však posunutí prahu vnímání stresu a nebezpečí. Chtělo by se říci, že zvýšená psychická odolnost je pro další pracovní uplatnění spíše výhodou, ale není tomu nutně tak. U veteránů se snadno rozvine buď přecitlivělost i na běžný stres, nebo naopak bažení po mezních zážitcích, které tělu dodají stresový hormon v dávce převyšující mez získáné otupělosti. Mnohým z nich vojenská práce strašně chybí a těžko hledají i z jiných důvodů (zejména morálních) naplnění v práci nové.

KLÍČOVÁ JE PRŮBĚŽNÁ PŘÍPRAVA

Logicky se nabízí, že by se mělo více pozornosti a peněz tedy investovat do pomoci vysloužilcům. Ale skutečnou nutností je orientovat se na ty vojáky, kteří aktivně slouží a neodvratný konec kariéry si třeba ještě ani nepřipouští. Kdo pár z nich zná, ví že slušný plat či příplatky za zahraniční nasazení mnohdy utratili, nikoli investovali či ušetřili. Onou přípravou na dobu po armádě nemohou přeci být jen ony příležitostné vzkazky ministrů a náčelníků, že vojenská služba není celoživotní kariéra.

Jak bylo možné dočíst se v seriálu o USA minulý týden, udělala tamní veteránská agentura v tomto směru dvě věci. Jednak od Vietnamu začala až urputně naléhat na vojáky, aby se do všech nabízených programů hlásili předem. A v další etapě je začala vést i k tomu, aby si na některé benefity částečně spořili (první rok služby 100 dolarů měsíčně, aby pak měli dotované univerzitní studium tři roky). To je jedině správně, protože když už jste se jednou do něčeho přihlásili, ba tam poslali nějaké peníze, tak potom máte mnohem větší odhodlání (v tomto příkladu vystudovat univerzitu a zlepšit tak své vyhlídky na trhu práce).

Foto: Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: MILITARYTIMES.COM)
Foto: Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: MILITARYTIMES.COM) 

JE TOHO VÍCE, CO LZE UČINIT

Výše jsme jen naznačili, o čem budou následující díly. Hned zítra se ještě podrobněji podíváme na téma vzdělávání, rekvalifikace a pracovního uplatnění. Pozítří přijde na řadu něco zdánlivě samozřejmého, přesto (nebo právě pro to zdání samozřejmosti?) v podmínkách ČR hrubě nedořešeného, a sice zajištění pro případ smrti, následků úrazu a vůbec finanční soběstačnosti. Následně budeme pečlivě analyzovat to, co je v USA považováno za jedny z hlavních vojenských výhod, kdežto u nás chápáno jako nepřenositelné (to budeme rozporovat), tj. garantované půjčky na bydlení a přístup ke zdravotní péči. A nakonec se zaměříme na ostatní benefity, které veskrze zpříjemňují život a pomáhají vyjádřit kýžený společenský postoj „vážíme si vaší služby“. 

Foto: Personálním pohovorem začíná a končí kariéra v armádě, kde se o vás někdo pořád stará (zdroj: DENIK.CZ)
Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: TWITTER.COM)
Foto: Pracovní uplatnění veteránů je v USA jednou z priorit (zdroj: MILITARYTIMES.COM)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN