Odborníci na terorismus v teplákovkách a kimonech, aneb sebeobrana podle manuálu | OzbrojeneSlozky.cz

Ve světě policejní defensivní taktiky a technik můžeme sledovat mnoho metodických odlišností. A také mnoho nesmyslů, kdy se až dogmaticky driluje přehršel technik, které jsou v reálných situacích nepoužitelné. Buď to může hezky vypadat, nebo má fungovat…

 
Foto: Jedna z největších osobností v boji proti terorismu a můj učitel prof. Itay Gil 

Místní odlišnosti jsou pochopitelné

Mnohé vyplývají ze zažitých stereotypů a potřeb, které přísluší k určitému regionu ve světě. Může se nám zdát například nelogické, proč příslušníci izraelských ozbrojených sil nemají před ostrou akcí náboj v komoře. Podle mého názoru toto pravidlo vzniklo z důvodů střelných zranění z nedbalosti v takto přemilitarizované zemi, jíž Izrael v rámci přežití je.

Foto: Komando v simulované akci 

Další odlišnosti mohou vyplývat z právních norem a také ze způsobů, jakými se “prezentuje” svět zločinu jako takový. Vezměme si jako příklad jihoamerický kontinent. Zjednodušeně by se dalo říct, že pokud se na ulici stanete obětí loupežného přepadení, pravděpodobnost, že vás nejdříve zastřelí a pak vás okradou, je mnohonásobně větší než ve střední Evropě. Příkladem budiž, že atletovi Pistoriusovi u soudu v JAR prošlo zastřelení přítelkyně.

Na pomezí Spojených států a Mexika ve městech Juarez a El Paso dochází především kvůli drogovým kartelům k cca 3 tisícům zabití ročně. Což je více než ve válce v Afganistánu. Takže je logické, že policejní postupy zde jsou dosti razantní. Kdežto zcela odlišný svět policejních standardů je třeba v Norsku. Po Breivikově odporném činu do dnešního dne norská policie neprovedla jediné bezpečnostní opatření, které slibovala.

Je třeba se učit od praktiků, nikoli informovaných amatérů

Když jsem se začal v oboru defensivních postupů vzdělávat, šel jsem zcela logickou cestou pokusu a omylu. Čerpal jsem z běžně dostupných informací na internetu. Postupem doby mě začalo docházet, že musím přímo ke zdroji. Jednoduše k lidem, kteří mají výjimečný profesní background ve světovém měřítku. Tento vývojový pustup můžeme zaznamenat i u výcviku bezpečnostních složek všude na světě. Což bylo následně obrovským přínosem pro mě a následně podle feedbacku i pro mé studenty. S tím rozdílem, že se bezpečnostní složky většinou zaseknou na zcela standardních komerčních postupech bez evolučního vývoje v této oblasti.

Foto: Můj nynější kolega, kamarád a špičkový odborník v oboru bezpečnosti Lumír Němec (URNA,SOG), který spolupracoval s SAS, Delta force či SGS9 

Jejich školitelé jsou převážně dobře informovaní amatéři bez reálných zkušeností. Je velice komické, když instruktor CQB (close quarters battle), který získal jakýsi dokument k provozování této činnosti u komerční organizace, cvičí zásahovou jednotku. A to není neobvyklé…

Jakýkoliv sebeobranný systém, který se bezpečnostní složky učí, by měl být především co nejjednodušší, s prostorem pro improvizaci. Bez technických teatrálností, s cílem co nejrychleji situaci ukončit. Nedávno jsem viděl v televizi instruktora MUSADO, který se pyšnil tím, že se v tomto systému učí až čtyřicet technik. Už při této odpovědi víte, že je něco úplně špatně.

Technika musí být reálně proveditelná

Rád bych doporučil všem příslušníkům bezpečnostních složek, aby při výcviku jakéhokoliv systému zapojili na plné obrátky kritické myšlení. Aby si analyzovali, čeho jsou opravdu schopni, nebo co jim z určitého technického postupu nesedí. Rutinní opakování bez neustálého vytváření různých modelových situací je k ničemu - v tom lepším případě. Některé defensivní techniky, potažmo sebeobranné techniky, které je možné vidět na videích při výcviku bezpečnostní složek, jsou často v rozporu z fyzikálními zákony. Chybí jim maximální důraz na reálnou podobu simulací útoků.

Foto: Můj druhý výborný učitel Nir Maman - příprava na útok s použitím zbraně

Převážně se jedná o tradiční bojová umění, která jsou skvělou ukázkou zvládnutí motoriky lidského těla a jsou součástí soutěžních disciplín. Ale hlavním problémem je nekompatibilita s reálnou situací a diametrálně odlišný způsob uvažování, dogmatické postupy, pravidla a duchovní rozměr. Nejsou připraveny na různé druhy možných útoků a situací, jako například použití střelné zbraně, více útočníků, typy prostředí…

Foto: Nezbytná výbava pro reálný trénink Krav Maga 

Závěrem

Žádný defensivní koncept na světě není ten nejúčinnější, je třeba kombinovat a neustále se přizpůsobovat novým úskalím a výzvám. Zločinci nespí a jsou vždy o krok dopředu. V neposlední řadě je důležité si uvědomit informaci, kterou slýchávám od příslušníků bezpečnostní složek po celém světě: Proč bych se s někým pral, když mohu rovnou střílet?

Příště navážu kritickým příspěvkem "reálná sebeobrana není sport”…