O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Po stopách hrdinů – reportáž z čtvrtého týdne: Přes 500 km v patách

 26. 06. 2018      0 komentářů

Pochod Po stopách hrdinů se v uplynulém týdnu přehoupl do závěrečné fáze. Jakub prošel geografickým středem Evropy, 500. kilometrem trasy, dokonce v Bílých Karpatech nakrátko zavítal do ČR… A to vše, aby se na sbírkovém kontě 2801427994/2010 sešlo co nejvíce příspěvků na podporu vojáků a policistů po služebním úrazu, kterým pomáhá Spolek VLČÍ MÁKY.

17. pochodový den: Dozásobit a šlapat

Dnes nebylo třeba vstávat nějak extra brzy, protože jsem musel na poštu a do obchodu, které otevíraly v osm. Na poště mě kromě dozásobovacího balíku čekala ještě jedna zásilka – chlapcům z Caliber Coffee asi připadalo, že mi dochází pára, což vyřeší čerstvě mletá káva! Dávka kofeinu jistě bodně, plus se mi líbí motto. Super, díky!

17a

No a než jsem měl vše zařízené, tak bylo po devátý... Hned v úvodu úseku trochu sprchlo, ale hodinkový deštík se po minulé zkušenosti s echt tatranskou búrkou vlastně ani nepočítá. Cesta standardně nahoru dolů, až jsem si říkal, že mi těžknou nohy z únavy posledních dnů... Jenže dnešek byl nakonec 26 km s +- 4200 výškovými metry, což je ještě o kousek víc než na úseku s Dumbierem v Tatrách.

Navíc se má dnešní pouť odehrávala veskrze v „zeleném tunelu“, aneb lesem bez výhledu. Celkem bych nyní uvítal i nějaký volnější úsek za cenu pražícího slunce, na které jsem nedávno nadával. Spravila to ovšem grilovaná křídla v jednom horském hotelu na sklonku cesty.

18. pochodový den: Přes geografický střed Evropy

Dnešní úsek byl schůdnější, asi 28 km a +-2600 v.m. I když první třetina okolo Svrčinníku byl mega stoupák. Šlo se opět hodně lesem, častěji listnatým. Slovák by řekl „po hrebeni“, Čech by to označil za sérii 60 kopců za sebou – některé desetimetrové skalky, jiné větší asi jako jako Kunětická hora a další festovní.

18

Prošel jsem i symbolický geografický střed Evropy... Ono je jich tedy víc, vtip je ve vymezení, co je Evropa. Ale tento tak byl označen jako první v 19. století. Neodpustím si poznámku, ze pramen Evropa zprzněný symbolem eura byl pochopitelně vyschlý. Naštěstí mě dobří lidé z vesnice Kunešov natankovali plnou.

18a

Den jsem zakončil na luxusním místě pro přespání, určitě jednom z nejfotogeničtějších, kde jsem nocoval.

18b

19. pochodový den: S parťákem, ale bez vody

Na cestě – dnes asi 28 km – se mě rozhodl podržet další borec, ze skupiny Heart Warrior, napsal mi přes Facebook a dali jsme sraz východně od Handlové. Bylo příjemné jen tak pokecat se stejně naladěným člověkem. HW drží při sobě nehledě na hranice. Rád jsem tě potkal, chlape! A to pivko a buchtu, co jsi přinesl, taky!

19a

I přes tuhle podporu se posledních pár dnů potýkám s nedostatkem vody a lehká dehydratace s přídělovým systémem pití jsou mi stálým společníkem... Pramenů málo, mnohé vyschlé, hospod také jako šafránu. Ke všemu mě začal zase zlobit ten palec.

19b

20. pochodový den: 500 km za mnou!

Po dnešku mám oficiálně v nohách 500 km! A jelikož jsem zakotvil v Čičmanech (s krásnou lidovou architekturou), tak už mi zbývá jen okolo 230 km, tedy dva dny do Trenčína a pak asi týden do Bratislavy!

20

Dnešní úsek jinak nebyl takový čajíček, jak jsem očekával. Strážovské vrchy jsem nedocenil. Ale hlavně, že jsem tu, dávám si bramborák, pirožky a bouřka mě dnes nechytla... Zítra nebudu nijak spěchat, nakoupím, vychutnám si snídani v penzionu a pokud by snad bouřka přišla v noci, vyjdu tak do relativního sucha.

20a

20b

21. a 22. pochodový den: Noční pochod do Trenčína

Jak jsem avizoval, na trasu jsem se vrátil až v průběhu dopoledne. Nakoupil jsem i nějaké dárky pro manželku, navíc „odubytovat“ se šlo až od 9 hodin. Vrch Strážov byla lahůdka, hlavně dolů taková klouzačka, že jsem přes veškerou snahu třikrát hodil záda. Projevuje se i sčítající se únava. Někdy mi těžknou nohy, hlavou se mi honí: „Ať už jsem v tý Blavě!“

21

Večer jsem tak došel až těsně před osmou, což mi nezabránilo zrealizovat geniální nápad, kterým jsem se rozhodl narušit jistou pochodovou jednotvárnost. Vymyslel jsem akci noční pochod – do 10:00 ráno v Trenčíně.

S budíčkem kolem půl třetí jsem moc nenaspal, ale cestu jsem prošel bez potíží, byla zima, tak jsem to valil jak tma a cesta dovolila. Dvakrát jsem „zakufroval“, jednou málo a podruhé víc – řešení „střihni to skrz les a pak dojdeš na červenou“ sice funguje, ale člověk se musí mít na pozoru, přes co leze.

22

Po páté ráno už bylo světlo, v Trenčíně jsem se ocitl hluboce pod limitem v 8:31. Chtěl jsem si dopřát vysněný burger, bohužel v sobotu dopoledne byly otevřené jen kavárny. Zapadl jsem postupně do dvou – na kafíčko, dortíček a vaječnou snídani. Doplnil jsem zásoby a zakempoval asi 7 km za městem na kopci.

23. pochodový den: Na skok v ČR

Tak jsem se v neděli ocitl „doma“, ale jen na skok. Malý kus cesty jsem šel místy, která znám z minulého přechodu Bílých Karpat... Jen mi to tu nyní přijde nějaké placatější. Zašel jsem dokonce i do známého penzionu/restaurace na oběd a neprohloupil. Dal jsem si ideální lehký pochodový oběd – dršťkovou a kachní stehno se zelím a knedlíky. A jak mi to šlapalo! Dnes cca 32 km.

23a

V obci Drietoma ještě na SVK se narodil kpt. Jozef Jablonka, parašutista na východní frontě - koukněte na článek o něm, prostě koulař.

23b 

PS: A nezapomeňte poslat nějaké $ na konto projektu 2801427994/2010.

po stopách hrdinů cesta snp jakub engelmajer spolek vlčí máky trenčín

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací