O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Posilování zpravodajských služeb by mělo přinést i zvýšení kontroly jejich efektivity

 20. 01. 2015      0 komentářů

Vláda na svém zasedání nedávno schvalovala rozšíření pravomocí pro zpravodajské služby. Všechny tajné složky českého státu dostanou do rukou možnost dívat se lidem do daňových přiznání, bankovních kont a zjišťovat, komu patří konkrétní telefonní číslo. (o novele jsme psali blíže zde).

Vedle toho je na stole zpřísnění bezpečnostních opatření na Letišti Václava Havla, které by mělo BIS přilepšit o 50 milionů korun. Premiér Sobotka v nedělních Otázkách Václava Moravce hovořil o tom, že rozpočet této organizace se v příštích několika letech zvýší dokonce o stovky milionů.

klic_00
Foto: Peníze mají přibýt tajným službám - zejména BIS (zdroj AEGISTEAM.CZ)

Současná vyostřená situace po teroristických útocích v Paříži těmto tendencím k posilování zpravodajských služeb nahrává. Neměly bychom však zapomenout, že ruku v ruce s těmito zesílenými pravomocemi by měla jít i jejich kontrola.

Předložený návrh tento aspekt řeší jenom formálně poskytováním početních údajů o využití přístupu k bankovním kontům a do telefonních databází, přístup do daňových věcí není ke kontrole předkládán vůbec, ani nemusí být povolen soudem (viz výše).

Vady současné kontroly zpravodajských služeb

Přitom existuje bezpočet hluchých míst, při nichž kontrola zpravodajských služeb selhává. Ať již jde o chabé využití zpravodajských informací vládou a prezidentem, nedostatečný přehled o tom, jak a na čem vlastně zpravodajské služby pracují, jejich nedostatečná koordinace, až po zneužití zpravodajské techniky k soukromým účelům, úniky informací a nejasné personální přesuny.

Odborníci přitom upozorňují i na další, systémové problémy. Vedle neexistence všeobecného orgánu pro zpravodajské služby na úrovni Parlamentu upozorňuje Karel Zetocha, že „kontrola zpravodajských služeb parlamentem je v ČR do značné míry pouze formální záležitostí". Ředitel zpravodajské služby totiž nemůže na půdě parlamentních komisí prezentovat informace citlivého charakteru, neboť není dostatečně zajištěna jejich kontrola. Členové příslušných orgánů zároveň nemají možnost si ověřit pravdivost informací podávaných ředitelem, jelikož jiný zdroj nemají (více viz zde).

klic_01
Foto: Více peněz poputuje na ochranu pražského letiště (zdroj NOVINKY.CZ)

Někdejší ústavní soudce Vlastimil Göttinger pak upozorňuje na další aspekty nedostatečnosti kontroly zpravodajských služeb, zejména, že „obsazování pozic ředitelů jednotlivých zpravodajských služeb nepodléhá souhlasu Parlamentu", a dále na skutečnost, že „dvě ze tří zpravodajských služeb mají svůj rozpočet zaklíčován v rozpočtu příslušného ministerstva a rozpočtová kapitola BIS není předkládána ke schválení v jednotlivých položkách, nýbrž sumárně." (více zde)

Zahraniční vzory

Vláda se proto zavázala v Programovém prohlášení, že „předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů."

Tento přístup je pravděpodobně inspirován kanadským příkladem, v němž existuje zvláštní orgán stojící mimo ústavní instituce, má 3-5 členů jmenovaných předsedou parlamentu na pět let a s rozsáhlými pravomocemi včetně vyšetřování přístupu do živých svazků.

Existují ale i jiné příklady kontroly zpravodajských služeb, například v Německu, kde vedle všeobecného parlamentního orgánu pro kontrolu všech zpravodajských služeb existují i speciální orgány, které řeší nasazení zpravodajské techniky (včetně povolování jejího nasazení), resp. rozpočet všech zpravodajských služeb.

Jiný model pak nabízí Spojené státy, kde hlavní zodpovědnost za kontrolu zpravodajských služeb má generální inspektor, jmenovaný parlamentním orgánem, který působí uvnitř služby a má tak nejlepší přehled o jejím fungování. Vedle toho mají obě komory Parlamentu své kontrolní orgány, které mohou zasahovat i do operativní činnosti zpravodajských služeb.

Jaké výsledky přinesou větší pravomoci?

Ve všech případech se bezesporu jedná o razantní změnu současného výkonu kontroly zpravodajských služeb. Vláda se v Plánu legislativních prací na rok 2015 zavázala, že věcný záměr zákona o rozsahu a způsobu kontroly zpravodajských služeb České republiky Parlamentem České republiky projedná v září letošního roku.

Lze předpokládat, že zpravodajské služby se budou výraznější kontrole bránit, s odkazem na efektivitu a utajenost svojí práce. Zbrklé zavedení výše zmíněných vzorů by navíc zřejmě nepřineslo očekávané výsledky. Na druhou stranu, současný systém kontroly s výrazně okleštěnými a spíše formálními pravomocemi parlamentních speciálních orgánů, a to v kontextu zvyšování pravomocí služeb, dává zpravodajským službám poměrně velkou nezávislost, aniž by bylo zřejmé, jak je s ní nakládáno a zda přinesla adekvátní výsledky. Zpřísnění kontroly, zaměřené především na kontrolu efektivity práce zpravodajských složek, způsobu jejich fungování a také na zvýšení informovanosti kontrolních orgánů, je proto naprosto nezbytné.

Názory autora na těchto stránkách vyjadřují výhradně jeho osobní postoje, které nejsou nijak ovlivňovány ani nereprezentují zájmy a názory organizace, v níž je zaměstnán.

medajlonek_klic

 autor: Zbyněk Klíč

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN