O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

POSTAPO – kulturní fenomén nebo i příprava na přežití? Díl 1 – úvod.

 02. 11. 2015      766 komentářů

Tu zkratku jistě znáte, označuje stav po apokalypse. Tou se lidstvo zabývá od pradávna, protože když jednou vzniklo, tak jednou také zanikne. Je zde ale šance na přežití – třeba na Noemově arše – takže má smysl se připravovat a bojovat o život. Tento fenomén se rozšířil z náboženských úvah do tvůrčí kultury a posléze i do praxe. Dá se opravdu připravit?

Post-apo jako kulturní žánr

V literatuře a filmu se představy o apokalypse a životě po ní mění co do provedení podle dobového kontextu, ale princip zůstává. Střídají se přírodní katastrofy globálního rozsahu, jaderné války, útoky mimozemšťanů a pády velkých meteoritů, smrtící epidemie, probuzení mrtvých… – cokoli, co z lidstva činí ohrožený druh… Ti silní, odhodlaní a připravení přežívají.

Některá díla popisují vlastní průběh apokalypsy (např. Drtivý dopad, San Andreas), některé její hrozbu a jak se ji podaří v poslední vteřině odvrátit (třeba Armageddon). Jiné romány, komiksy a filmy líčí chod společnosti ve více či méně vzdálené budoucnosti, kterou od té dnešní odděluje právě nějaká ošklivá, bezmála fatální, příhoda. To už je tedy post-apo (typicky Šílený Max, Terminátor, 28 dní poté).

Pokud máte tento žánr rádi, tak věřte, že existuje blog, který nabízí ucelený přehled především oněch filmů a také mnohem podrobnější žánrové definice. Problém je, že film není návod, obvykle v něm hlavní hrdina přežívá díky shodě náhod, než-li svým vlastním přičiněním. Příklady praktického jednání, které si tak zaryjete do paměti, spočítáte na prstech jedné ruky. Přičemž klišé utíkat před tzunami na kopec bývá skoro vždy jedním z nich. A těžko říci, jak by to dopadlo, kdyby si ty další rady&tipy vzali na paškál Bořiči mýtů (což ostatně občas dělají).

Zase na druhou stranu, post-apo snímky dokáží obvykle velice věrně vylíčit nejen vlastní průběh katastrofy, ale rovněž chování lidí. Že někteří panikaří a jiní se odevzdaně naposled políbí na pláži, než je smete vlna, to je standard. Obvykle se k němu přidává rabování (nakrást si ještě den před smrtí?). Co se týče chování „poté“, tak je třeba počítat opět s širokou škálou přístupů – od odevzdání se po umlácení soka, který má v kapse ještě kousek chleba. A kanibalismus. (K tomu si nemusíte ostatně pouštět post-apo, stačí Leningrad).

Post-apo jako praktický návod

Evidentně však přibývá lidí, kteří přemýšlejí, co by sami dělali a jak by se co nejlépe přičinili o přežití své a nejbližších. A ti se zabývají skutečně užitečnými postupy a také pravděpodobnějšími scénáři katastrof, druhdy lokálního rozsahu – ovšem první dny je to stejné. Takže od blackoutu, přes výbuch sic jen špinavé bomby, po apokalypsu se vším všudy (třetí světovou válku?). Záleží vlastně na úhlu pohledu – když se ocitnete v ničivém chaosu, neřešíte, zda je v něm ve stejný moment také zbytek světa.

V některých, zvláště pak odlehlých (ale Catrina byla v New Orleans), oblastech USA s častým výskytem tornád či hurikánů je nezbytnost, proto samozřejmost, se „předzásobit“. V ČR by mělo být standardem předbalené evakuační zavazadlo – nejen v záplavových oblastech, protože hořet byt vám může začít kdykoli. Je otázkou, zda jít v úvahách a dokonce přípravách dále, zda je to známkou bujné fantazie nebo zodpovědnosti.  

Když navštívíte diskusní fórum www.rozpad.cz, uzříte skutečně širokou škálu situací a časových horizontů udržení se naživu. My se budeme držet pokud možno při zemi a použijeme členění: předvídaná lokální katastrofa a evakuace, krátkodobé a dlouhodobé násilí, náhlá katastrofa nebo útok středního rozsahu, apokalypsa. A tím jsme si v zásadě vytyčili, čím se budeme zabývat v dalších čtyřech dílech tohoto mini seriálu.

Takže za týden se do toho opřeme ;-) Můžete čekat nějaké ty zaručené rady&tipy, zajímavé odkazy pro další studium, ale i notnou dávku sarkasmu, bez níž pojednat o tomhle tématu snad ani nelze.

 autor: Robert Klus

A-bomb
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací