Proč by mělo NATO usilovat o členství Ukrajiny | OzbrojeneSlozky.cz

Od vypuknutí rusko-ukrajinské krize a zejména od anexe Krymu je to zahraničně-politické téma číslo jedna. NATO a Ukrajina. Naposledy toto téma rozvířil prezident republiky Miloš Zeman, který takovou alianci, resp. členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, odmítl. Podobně se k takovému vývoji postavil i německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier. Jaký by ale měl být skutečný zájem Aliance?

Článek 10 Severoatlantické smlouvy říká: „Smluvní strany mohou na základě jednomyslného souhlasu vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad této smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantického prostoru, aby přistoupil k této smlouvě. Každý takto vyzvaný stát se může stát smluvní stranou tím, že uloží u vlády Spojených států amerických svoji listinu o přistoupení. Vláda Spojených států amerických vyrozumí každou ze smluvních stran o uložení každé takové listiny o přistoupení.“

Zásadními kritérii pro přičlenění Ukrajiny k NATO je tedy zájem jejích členů a zájem Ukrajiny na zabezpečování severoatlantického prostoru. Je otázka, které z těchto kritérií se podaří naplnit dříve, anebo přesněji, které bude důležitější překážkou vstupu země do Aliance. Ač se to na první pohled nezdá, právě neochota některých členských zemí může nakonec sehrát rozhodující roli spíše než samotný vývoj na Ukrajině.

Psali jsme:Čeští vojáci učí ty ukrajinské a sami se učí od nich, politici ujíždějí na patetismu

Silná trojka s Ruskem proti elitě NATO

Rusko totiž dalo opakovaně najevo, že si rozšíření NATO až ke své západní hranici nepřeje. A v rámci Severoatlantické aliance má několik silných zastánců tohoto svého názoru. Proti se staví Německo, které bylo jednou ze zemí, které zablokovalo zahájení rozhovorů na summitu v Bukurešti v roce 2008. Mezi další země patří Francie či Itálie, tedy země, které s Moskvou čile obchodují a jakékoliv zhoršení vztahů s východní mocností by mělo pro jejich vnitropolitickou i ekonomickou situaci neblahé důsledky.

Někdejší generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se ke vstupu Ukrajiny stavěl vždy rezervovaně, i když jej nikdy výslovně neodmítl. "To rozhodnutí je na Ukrajincích. Nemyslím si ale, že je to nyní nejnaléhavější priorita nového ukrajinského vedení," řekl například na únorové schůzce ministrů obrany v Bruselu. Ale vzápětí dodal: "NATO respektuje suverénní výběr ukrajinského lidu." Jinými slovy, pokud by se Ukrajinci rozhodli o vstup do NATO ucházet, nebránil by mu.

Foto: Ukrajina by se jednou mohla stát členem NATO (zdroj: FREEPUB.CZ) 

Podobně se ke členství Ukrajiny v NATO staví stávající první muž Jens Stoltenberg:  „Dveře jsou stále otevřené. Připomínám, že na summitu v Bukurešti jsme se dohodli, že Ukrajina se stane členem. Toto rozhodnutí je stále platné, pokud Ukrajina splní kritéria pro členství,“ řekl v těchto dnech Stoltenberg.

Psali jsme:Dublin IV: Jako by na nás Západ páchal další osmičkovou zradu, nový diktát…

Vstřícně se k členství Ukrajiny v NATO staví i budoucí předseda Vojenského výboru, armádní generál Petr Pavel: „Já si myslím, že takovýhle požadavek (na stoprocentní garanci Rusku, že nikdo neuvažuje o členství Ukrajiny v NATO – pozn.aut.) a zvlášť časově neomezený je mimo realitu a navíc je to záležitost navýsost politická a záležitost suverénní země. Nikdo by asi neměl za Ukrajinu rozhodovat o ní, ta by si o své budoucnosti měla rozhodnout sama… každá země má právo na sebeurčení a je to jenom věcí Ukrajiny, pro jakou budoucnost se rozhodne,“ řekl nedávno pro Český rozhlas.

Foto: Generál Petr Pavel - brzy vlivný muž NATO - odmítá garantovat trvalý zákaz vstupu Ukrajiny
(zdroj: ARMY.CZ) 

A že snaha ukrajinského vedení i lidu jde tímto směrem, potvrzuje nejen předložení zákona v srpnu tohoto roku, který umožní zemi stát se členem mezinárodní organizace, ale i čerstvé prohlášení prezidenta Petra Porošenka, který v reakci na požadavek Moskvy uvedl, že o členství v NATO by měli rozhodnout Ukrajinci sami v referendu.

Ukrajina v NATO jako obrana Západu

Vše samozřejmě závisí na vnitropolitickém vývoji Ukrajiny a zejména připravenosti jejích ozbrojených sil dostát aliančním závazkům, již dnes jsou však ukrajinští vojáci pravidelnými účastníky zahraničních misí Aliance, což pro budoucí členství tvoří dobrý základ.

Vstup Ukrajiny do NATO má však nepochybně politický a do jisté míry i ideový rozměr. Země je v epicentru zájmů Ruska i Západu a na geopolitické šachovnici, jak ji definoval Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce amerických prezidentů, hrála vždy důležitou roli. Pokud NATO o členství Ukrajiny nebude usilovat, stane se součástí ruské sféry vlivu. Forma neutrality, resp. finlandizace, jak navrhl prezident Zeman, je iluzí, která ve skutečnosti znamená naopak přimknutí Kyjeva k Rusku. S ohledem na chování Ruska v uplynulých měsících toto rozhodně nemůže být v zájmu NATO.

Foto: Pokud NATO o členství Ukrajiny nebude usilovat, stane se součástí ruské sféry vlivu
(zdroj DEMOTIX.COM) 

Rusko vždy rozumělo především síle. NATO by s ním proto mělo jednat podobně, jako ono jedná s ním, tedy do jisté míry bezohledně a se zřetelem výhradně na svoje vlastní zájmy. V případě Ukrajiny to znamená úsilí o její vstup, kterým Aliance potvrdí svoji prioritní úlohu – obranu Západu.

Názory autora na těchto stránkách vyjadřují výhradně jeho osobní postoje, které nejsou nijak ovlivňovány ani nereprezentují zájmy a názory organizace, v níž je zaměstnán.