O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

To nejlepší z blogu Františka Ružičky (1): Jak na něj na Generálním štábu zapomněli, než se vrátil ze zahraničí, a jiné neuvěřitelné příhody…

 24. 08. 2017      0 komentářů

Františka Ružičku, který nyní pracuje pro ministerstvo vnitra, brzy představíme v interview. Jeho blog frantisekruzicka.cz, kde vzpomíná na působení v armádě, ovšem baví tisíce čtenářů a pro případ, že mezi ně ještě nepatříte, vybereme nyní ve třech vydáních to nejlepší…

Jak jsem nedostal žádný úkol

Schválně tajíme konec příspěvku (pokud vás zaujme, tak celý text na http://frantisekruzicka.cz/ukolovani-v-dispozici/#more-6304)

Od návratu ze zahraničí jsem seděl v malé kanceláři sám. Hned první týden jsem se dověděl, že se počítá s tím, že do 3 měsíců budu pryč. Jedna podplukovnice mi dokonce řekla, že mi bude dávat úkol za úkolem podle potřeby. Prý jim bylo řečeno, že jim budu po ruce, když jsem v dispozici.

Odpověděl jsem, že po ruce jsem nikdy nikomu nebyl, ani jako poručík… A na to, aby mě mohla úkolovat, jí chybí odborné znalosti. Uznal jsem jí ale, že drzosti má dost. Všichni mě tedy raději nechali na pokoji, nikdo mě neúkoloval. Občas někdo zašel na kafe, měl jsem totiž v kanceláři vlastní kávovar.

Čas jsem trávil tím, že jsem studoval správní řád, psal stížnosti, hlásil se a absolvoval výběrová řízení. Pro některé bylo tedy asi překvapením, že jsem nebyl ani po 3 měsících pryč a stále seděl v kanceláři s otevřenými dveřmi a „něco“ stále vypisoval.

V prosinci 2014, když byl ředitel odboru MH, ke kterému jsem byl virtuálně přiřazen (můj nadřízený v dispozici byl generál PA), mi jeho zástupce poslal email s úkolem. Ten úkol zněl, že mám vymyslet algoritmus pro stanovení priorit jednotlivých položek střednědobého plánu, zejména investičních akcí. Zpráva byla zaslaná v kopii zastupujícímu řediteli sekce s dovětkem, že úkol stanoví osobně ředitel sekce.

Úkol zněl nějak podobně:

Stanovit algoritmus priorit investičních akcí zařazených do střednědobého plánu s termínem 14 dnů od vydání úkolu.

Úkol se mnou nikdo nediskutoval, vycítil jsem, že zástupce ředitele má se mnou nějaký problém. Ve výběrovém řízení jsme se utkali, on vyhrál a asi si potřeboval dokázat, že je odborně lepší a výhra nebyla jen to zadání z „vyšších míst“. Ptal jsem se, jak dlouho se již tento úkol řeší na odboru a dověděl jsem se, že to je již několik měsíců. Bez výsledku.

Nikdo z těch „rychlokvašek“ netušil, že takový problém je již dílčím způsobem několik let vyřešen. Jako téměř každý nový funkcionář, nikdo z nich se nezdržoval analýzou stávajícího stavu, paušálně všechno z minulosti prohlásili za špatné a zkoušeli objevit něco nového.

Ty chceš k ministrovi? Zapoměň!

Příspěvek je krácen (celý text na http://frantisekruzicka.cz/ty-chces-k-ministrovi-zapomen/)

Když jsem se vrátil ze zahraničí, „zapomnělo“ se na mě se služebním místem. Požádal jsem o předvedení na denní hlášení k ministrovi obrany a chtěl mu přednést svou stížnost. To bylo již dlouho poté, co jsem se jednou úspěšně odvolal proti ukončení služebního poměru a bylo zahájeno nové kolo vyhazovu, protože stále pro mě „nebylo“ vhodné služební místo. Podle personalistů služební místo, na které se provádí výběrové řízení, nelze považovat za volné. dash A že těch výběrových řízení bylo!

Využil jsem pár ustanovení ze Zakl-1. Požádal jsem tedy prostřednictvím Knihy návrhů, žádostí a stížností o denní hlášení u ministra obrany. Stanovisko?

  • ačkoliv jsem žádal o předvedení k ministrovi, řešením prý bylo, že jsem měl být předveden k NGŠ AČR – ale to přece nebyl ministr obrany…!
  • když už se tedy řeklo, že budu předveden NGŠ AČR dne 3.3.2014, stejně se tak nestalo a ONI dokonce ani nebyli schopni s určitostí napsat, jestli jsem na tom hlášení u NGŠ AČR byl, či nebyl…
  • po více než 2 měsících a urgenci byla má žádost řešena na poradě NGŠ AČR (proč?) a prý mi bylo vzkázáno, že se věci řeší… a co lhůty, ty pro Vás neplatí, generálové?
  • prý na základě právního posouzení… jestli autorem právního posouzení byl nějaký personalista, tak je mi to celkem jasné…
  • nemám nárok na předvedení ministrovi, pokud je můj požadavek/stížnost oprávněn vyřídit bližší nadřízený – velmi kreativní přístup a zcela nové ustanovení…
  • prý musím požádat písemně… podle zákona č. 221/1999 Sb. – vyjádřil jsem se písemně a přesně podle Zákl-1, interního předpisu… zdá se, že ten platí, jen když se to hodí….
  • asistentka KabMO sdělila, že ONI nemají Knihu návrhů, žádostí a stížností… k čemu by mi byla, já již použil tu knihu, která byla na SPS MO…
  • asistentka KabMO doporučila další postup… tak ještěže máme na ministerstvu obrany ty sekretářky… nejlépe středoškolačky, kterých se generálové se zahraničním vzděláním, zkušenostmi z velení a ze zahraničí ptají, co mají dělat…

U ministra obrany Martina Stropnického jsem nebyl a pochybuji, že tušil, že se s ním chci setkat.

Vysilání vojáků na zahraniční cvičení

Vybíráme jen dílčí části příspěvku (celý text na http://frantisekruzicka.cz/vysilani-vojaku-na-zahranicni-cviceni/):

Pamatuji si, jak jsme přiletěli do Kábulu a čeští vojáci, kteří sloužili na HQ ISAF, mi zarputile vysvětlovali, že my (myšleno vojáci AČR, sloužící ve FC Heidelberg) nejsme čeští vojáci, že jsme vojáci NATO. Vysvětlování, že všichni jsme v NATO, pochopila jen část z nich. Ten poslední skončil až poté, když jsem mu řekl: „Ty de*ile, máme na sobě stejnou uniformu se symbolem stejné státní vlajky…. Jak můžeš říct, že nejsme vojáci stejné země?“

Mě ten „zmatek“, možná jen netransparentnost působení vojáků AČR ve vojenských misích zcela splynula s úrovní personální práce stylu „vystřel a zapomeň“. Vyslat vojáka a už se o něj dále nestarat.

Tak by se přece nemohlo stát, že byli čeští vojáci vyslání do vojenské mise „Operace Unified Protector“ na služební cestu. Po návratu z mise byli spolu s ostatními účastníky mise oceněni medailí NATO OUP.

Jen funkcionáři AČR se tvářili, že se nic nedělo. Vždyť tam byli 3 měsíce jen na služební cestě… a proto jim žádná medaile AČR nenáleží.

 autor: Redakce

františek ružička

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN