O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Úloha armády ve společnosti: Řetězec velení v politických systémech

 15. 08. 2014      0 komentářů

Za raného středověku měli absolutní monarchové nedělitelnou velitelskou pravomoc nad svými vojsky. Podoba jednotek, vybavení, rozhodnutí o tažení a síle a rozpočtu záleželo jen na úvaze absolutního vládce.

Na velkých územích byl zaveden lenní systém vazalů, kteří podle velikosti území museli na rozkaz sestavit vojsko o dané síle a kvalitě. A armáda hájila zájmy pouze svého monarchy.

Podobný příkladem je dnes diktátor. I v tomto případě slouží armáda pouze jeho zájmům. A prostřednictvím manipulace moci má i kontrolu nad armádou.

Foto: Diktátoři mají velení armádě jednoduché (zdroj: LIDOVKY.CZ)Foto: Diktátoři mají velení armádě jednoduché (zdroj: LIDOVKY.CZ)

V konstituční monarchii je sice suverén vrchním velitelem, ale dělí se o tuto pravomoc s parlamentem. Většina důležitých rozhodnutí musí býti kontrasignována.

V parlamentních demokraciích je moc rozdělena tak, aby nemohlo dojít k diktatuře. Vrchním velitelem ozbrojených sil je hlava státu, prezident republiky. Nevýhodou dělby moci je ztráta zodpovědnosti za výsledek a alibismus zaplevelující státní správu.

A spolu s Winstonem Churchillem dodávám, že dosud nikdo neobjevil lepší státní zřízení, než je demokracie. V demokratickém světě je armáda pod kontrolou parlamentů a zejména jejich bezpečnostních výborů.

Tyto výbory rozhodují o stavech, vybavenosti a operacích dané armády. Většinou hlava státu musí kontrasignovat a jmenovat generály. Umnou personální politikou se tak může pozvolna měnit charakter armády.

Někteří si svého času kladli otázku, proč se generál Šedivý stal náčelníkem Generálního štábu, když se v armádě nacházeli někteří starší či zkušenější jedinci. Po uplynulé generaci je třeba říci, že to bylo rozhodnutí dobré, jelikož tehdejší konskripční armáda fungovala dle mechanizmů z dob Varšavské smlouvy a neměla adoptovány mechanizmy NATO.

Proto se upřednostnil velitel 4. brigády rychlého nasazení, jež byla vystavěna na zcela nových principech. Bylo to proto, aby se kýžené hodnoty rozšířily napříč celou Armádou České republiky. A to se také stalo. Za léta vedení armády pod taktovkou generála Šedivého se armáda začala proměňovat zejména v připravenosti spolupráce s ostatními aliančními jednotkami.

Foto: Generál Šedivý vymanil armádu z myšlení Varšavské smlouvy (zdroj: MOJECELEBRITY.CZ)Foto: Generál Šedivý vymanil armádu z myšlení Varšavské smlouvy (zdroj: MOJECELEBRITY.CZ)

Z jeho práce profituje i běžný daňový poplatník, jelikož armáda může plnit alianční úkoly, což by v opačném případě (v případě neutrality státu) stálo 3x více peněz. Budiž mu přiznána chvála! Z toho nám vyplývá, že citlivou personální politikou můžeme v tichosti změnit charakter sil, zatímco nekompetentní personální politikou můžeme daný celek demoralizovat či zneschopnit.

Již výše zmíněnou nevýhodou parlamentní demokracie a dělby moci je alibismus často kombinovaný s nekompetencí. Zatímco v běžném velení nadřízený podřízenému rozkaz k sebevraždě nedá, v politickém systému to neplatí. Pokud se většina poslanců usnese na nějakém znění zákona nebo velikosti rozpočtové kapitoly, pak jde o zákon, který je nutné vyplnit.

Pokud se parlament usnese na armádních škrtech, které jejich armádu zneschopní, anebo pokud si zruší službu v armádě (například základní vojenskou službu), pak toto rozhodnutí vejde v život. A po několika letech, až sami političtí exponenti nebo jejich nástupci pochopí, že jednali špatně, bude pozdě, protože oslabením armády pod únosnou mez ohrozíte existenci a schopnost sebeobrany státu.

Většinou takové státy v historii skončily svou existenci a do rozhodovacích orgánů nových států se dostali lidé, kteří vnímali bezpečnost jako první podmínku pro bezproblémový vývoj společnosti. Takto funguje vývoj civilizací. Tedy buďme realisté. Buď se změníme sami, nebo budeme změněni větší silou.

Pro jedince, kteří argumentují, že Česká Republika je členem NATO a ostatní alianční státy mají za povinnost nám pomoci se ubránit proti nepříteli, odkazuji lekci z roku 1990, kdy již skončila studená válka, a irácký vládce Saddám Hussajn anektoval Kuvajt. Za jak dlouho se dočkala kuvajtská vláda možnosti opět vládnout na svém území?

Anexe proběhla 1. 8. 1990, bojové operace aliance států oficiálně začaly 15. 1. 1991. Zhruba půl roku v téměř jednotné mezinárodní situaci! Z toho vyplývá poučení, kdy parafrázujeme staré Žižkovo rčení: „Pomozme si sami, a zbytek aliance nám posléze pomůže.“

Pokračování vždy v úterý a pátek na www.ozbrojeneslozky.cz

J. Österreicher

Foto: Diktátoři mají velení armádě jednoduché (zdroj: LIDOVKY.CZ)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN