O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Vývoj četnictva v českých zemích: 19. století

 09. 10. 2014      0 komentářů

Počátky četnictva v rámci Habsburské monarchie se datují na začátek 19. století, kdy byl vytvořen první pluk v Lombardii. Po Vídeňském kongresu, kdy toto území připadlo Rakousku, byly totiž převzaty i tamní jednotky včetně četnictva. Četnictvo bylo součástí armády, nicméně zabezpečovalo i bezpečnostní funkci pro potřeby civilní správy.

Prvním krokem ke zformování četnictva na území celé monarchie bylo vytvoření četnického pluku na území Uher v roce 1849 (tzv. Gendarmerie-Regiment für Ungarn).[1] Hlavním iniciátorem rozšíření četnictva, jako klasického ozbrojeného bezpečnostního sboru na území celé říše, byl však samotný Alexandr Bach. V roce 1850 byl vydán prováděcí zákon o založení četnictva, které bylo definováno jako „vojensky organizovaný strážní sbor určený k udržování veřejné bezpečnosti a pořádku“.[2]

Podle zákona o četnictvu z 25. prosince 1894 byla poté role četnictva definována takto: „Četnictvo jest ustanoveno, aby určovalo veřejný pořádek, pokoj a veřejnou bezpečnost; k záležitostem místní policie má četnictvo zpravidla jen dohlížeti a obcím býti nápomocno.“

V čele pluku působil generální inspektor četnictva. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku působily v roce 1850 dva četnické pluky s pořadovým číslem 2. a 3. V celé monarchii jich bylo v tu dobu 16, a to o celkovém počtu zhruba 19 000 mužů, ze kterých bylo asi 1 500 jízdních.[3] Četnictvo působilo pod ministerstvem války, a to až do roku 1868 (v rámci některých činností bylo podřízeno ministerstvu vnitra).

V roce 1860 po pádu Bachova absolutismu se snažili liberálové samotné četnictvo zrušit či alespoň z něho odstranit vojenský charakter.[4] Tomu císař František Josef I. zabránil, avšak na úkor výrazné redukce stavů.

etnictvo z časů Rakouska-Uherska (zdroj: TYDEN.CZ)
Četnictvo z časů Rakouska-Uherska (zdroj: TYDEN.CZ) 

V českých zemích se snížil počet pluků na jeden, v celé monarchii z 19 na 10. Pluky se nově dělily na křídla, čety a stanice. Stanice působily pouze v sídlech okresních úřadů (mimo měst s vlastní policií – tam četnictvo nepůsobilo).

V roce 1866 proběhla další reforma, kdy byly zrušeny četnické pluky. Ty byly nahrazeny zemskými četnickými velitelstvími (u nás se používal název c. k. četnictvo). V jejich čele působil vyšší důstojník.

V době kdy bylo četnictvo podřízeno rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu (r. 1868), vzniklo 7 zemských četnických velitelství a zároveň byla zrušena generální četnická inspekce, která byla nahrazena četnickým inspektorem – velitelem veškerého četnictva.[5]

V letech 1872–1873 bylo zrušeno dělení četnických velitelství na křídla - byla zřízena oddělení. Po další rozsáhlé reformě v roce 1873 působila jednotlivá velitelství v Praze, na Moravě (Brno) a ve Slezsku (Opava).

Po roce 1876 bylo četnictvo zcela vyňato ze svazku armády a navíc byla v Předlitavsku zrušena jízdní část četnictva (byla obnovena až za I. světové války). V neposlední řadě bylo podle zákona z roku 1894 stanoveno, že v případě války může být pověřováno i zvláštními vojenskými úkoly.

Činnost četnictva

V praxi četnictvo podléhalo jak civilním úřadům, tak i vojenským a obecním. Pokud nebyla daná pomoc v rozporu s udržováním veřejné bezpečnosti (prioritní úkol), četnictvo bylo nápomocné i místní policii.

Mezi úkoly četnictva, v rámci tzv. obyčejné služby, například patřilo: zabránit a vyšetřovat trestné činy; stíhat pachatele; chránit vlastnictví a osoby; vyšetřovat požáry; předvádět osoby k vojenskému odvodu; eskortovat vězně; udržovat a sjednávat pořádek, klid a bezpečnost; zamezit výtržnostem a nepořádkům; dohlížet na dodržování předpisů a zákonů apod.[6]

Četnictvo z časů Rakouska-Uherska - uniformy (zdroj: DELCAMPE.NET)
Četnictvo z časů Rakouska-Uherska - uniformy (zdroj: DELCAMPE.NET) 

Vedle těchto úkolů patřila do výkonu služby četnictva tzv. zvláštní služba, která sloužila k provedení konkrétních úkolů – např.  na žádost soudů a státních zastupitelstev k provedení zatčení či dohledání svědků v rámci nějaké události.

Četnictvo bylo doplňováno také z řad dobrovolníků, kteří měli splněnou vojenskou povinnost. Služba byla stanovena na 4 roky, nicméně po přijetí museli tito četníci absolvovat teoretickou přípravu a odbornou praxi na četnické stanici. Po složení odborné zkoušky byli povýšeni do hodnosti závodčího.[7]

To byl, vážení čtenáři, stručný přehled činnosti četnictva v 19. století. V následujícím týdnu se zaměříme na jejich činnost na začátku 20. století, respektive za I. světové války a v poválečném období.

 


[1]MACEK, Pavel a UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I., Habsburská monarchie (1526-1918). Vyd. 1. Praha: Themis, 1997, str. 64.

[2] ZYCHOVÁ, Vladimíra. Z historie četnictva. In: Městská policie Ostrava [online]. 2010 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: www.mpostrava.cz/webforms/Stranky/Detail.aspx?Id=52&IdParent=58

[3] MACEK a UHLÍŘ, ref. 1, s. 64-65.

[4] MACEK a UHLÍŘ, ref. 1, str. 65.

[5] SPURNÝ, Miroslav. Ve dne v noci podle zákoníku...: policisté a četníci v českých zemích do roku 1945. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, str. 25.

[6] SPURNÝ, ref. 5, str. 28- 29.

[7] SPURNÝ, ref. 5, str. 31.  

L. Jiráček

 autor: Luděk Jiráček

Četnictvo z časů Rakouska-Uherska (zdroj: TYDEN.CZ)
Četnictvo z časů Rakouska-Uherska - uniformy (zdroj: DELCAMPE.NET)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN