O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Doplnění seriálu o LZS (1): Parametry vrtulníku W-3A Sokol

 04. 11. 2014      0 komentářů

Texty týkající se provozování Letecké záchranné služby (LZS) v naší zemi, které vycházely v uplynulém týdnu, vyvolaly řadu dotazů. Po analýze základních ekonomických aspektů fungování LZS se proto i tento týden budeme věnovat aspektům, jež na kvalitu a ekonomiku služby mají vliv – zejména technickým.

Nejprve popis stroje, který ač je civilními LZS nenápadně odstrkován do pozadí (neradi připouští jeho výhody), má velký význam pro fungování systému a kvalitu této potřebné a prestižní služby. Je to vrtulník W-3A Sokol polské výroby, který Armáda České republiky (AČR) provozuje k zabezpečení služby LZS a SAR ze stanoviště v Plzni (a dříve též v Přerově).

 Foto: W-3A SOKOL
Foto: W-3A SOKOL  

Základní technické parametry:

Délka s otáčejícími se rotory 18,79 m
Průměr nosného rotoru 15,70 m
Hmotnost G max. 6400 kg
Max. hmotnost nákladu  
v kabině 2100 kg
v podvěsu 2100 kg
Max. rychlost 260 km . h-1
Max. dynamický dostup 6000 m
Max. dolet 737 km
Max. vytrvalost 4 hod. 20 min
Provoz dle teploty vzduchu +43° C – 40° C
Max. počet osob na palubě 14
Jeřáb Lucas lano 80 m G = 270 kg
Světlomet SX - 16 1600 W               

Vrtulník je k dispozici v České republice ve dvou verzích. Jedna je záchranná a druhá je transportní. Obě verze mají palubní jeřáb a světlomet pro noční vyhledávání. V transportní verzi jsou na palubě pouze transportní lavice po obou stranách nákladové kabiny. Přístrojové a navigační vybavení je u obou strojů shodné. Je na vysoké úrovni a zahrnuje multifunkční displeje, navigační systémy GPS a movingmap s funkcí výškového profilu trati.

Všechny vrtulníky W-3A Sokol jsou vybaveny výkonným odmrazovacím zařízením, které umožňuje lety za ztížených podmínek i v oblasti tvorby námrazy. Tuto vlastnost je nutno vyzvednout, protože jiné vrtulníky používané v LZS na území ČR touto schopností nedisponují. Podmínkou pro fungování tohoto systému je výkonný energetický systém, který je schopen tohoto „žrouta“ elektrické energie napájet.

Je třeba pak ještě zmínit velikost nákladového prostoru, jež významně zvyšuje variabilitu použití tohoto stroje oproti standardně používaným strojům v LZS.

Vybavení záchranných verzí: Chirurgická odsávačka Laerdal, EKG Cardiovit šestisvodový, Monitor SC 6000 s příslušenstvím, Resuscitační brašna RB 85, Pohotovostní ruksak ER-10, Sada vakuových dlah ES 33, Dávkovač MS 16 Graseby, Pulsní oxymetr Nellcor, Defibrilátor LP.10P, Ventilátor oxylog, Zdravotnická nosítka, Vakuová matrace, Přístroj Multihelp 3

 Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Z fotodokumentace je zřejmé prostorové uspořádání a rozmístění přístrojů u záchranné verze (zdroj: FLICKR MO)

Přednosti vrtulníků Sokol vyniknout zvláště při transportech pacientů v kritickém stavu, kteří jsou nuceně napojeni k lékařským přístrojům větších rozměrů. Hmotnost vrtulníku (daná všestranností) je sice ve srovnání s vrtulníky Eurocopter vysoká, ale ještě pořád umožňuje bezpečné přistání na většině heliportů v republice.

Konkrétně jmenujme případy, kdy lékaři řeší urgentní potřebu transportu pacienta např. se srdečním selháním na specializované pracoviště, kdy je pacient napojen na přístroje podporující srdeční činnost a jeho doprava po zemi sanitními vozy se jeví jako velmi riziková. Personál LZS se stroji Bell a Eurocopter ale nemůže naložit na malou palubu tak objemný přístroj i s pacientem a lékařem. Nelze ho ani připojit k palubní sítí, z důvodu existujících obav o ovlivnění činnosti některých přístrojů důležitých pro let.

Zde se projevuje přísné ekonomické zaměření provozovatelů LZS - vrtulník má pouze nezbytné prostorové vybavení a omezený přístup lékaře k pacientovi. Také palubní síť není stavěna na takovéto zátěže. A v neposlední řadě, nastane-li situace, která je v zimním období standardní – zataženo a v oblačnosti se tvoří námraza, mají konkurenční vrtulníky problém. Pouze vrtulník W-3A Sokol tyto aspekty splňuje bez vyjímek a je jediným zástupcem vrtulníků v této kategorii v ČR.

Je jakousi pojistkou, že pokud stávající systém LZS selže, je možno v kritických situacích jeho schopností využít. Velikou výhodou dostatečného prostoru v nákladové kabině je i fakt, že pokud dojde k ohrožení životních funkcí pacienta, lze ho resuscitovat za letu, což je zcela zásadní faktor pro přežití pacienta – rychlý transport s kontinuální lékařskou péčí. 

Dále je nutno zdůraznit, že armáda je vycvičena i pro zásahy v neznámém terénu, a to i v noci! Opět je to rozšíření možností celého systému LZS. Vrtulníky běžně používané v LZS musí přistát a vrtulník dovybavit doplňky vhodnými pro samotnou záchranou akci, což zásah prodlužuje (např. transport zraněného pacienta z nepřístupného terénu). A navíc jsou omezeny malým nákladovým prostorem na palubě.


Video: Zásah Letecké záchranné služby AČR (zdroj: YOUTUBE.COM)

Bohužel, takto vysoký standard mají občané pouze v Západočeském kraji, kde službu zabezpečuje armáda. Nezbývá, než se pozastavit nad faktem, proč je participace armády s vrtulníky W-3A Sokol v systému LZS takto malá. Přitom doplatek resortu zdravotnictví ve prospěch armády je mnohem menší než v případě civilního provozovatele.

S přihlédnutím k výše uvedenému je možno si představit model, kdy v Čechách a na Moravě je po jednom stanovišti LZS, kde jsou provozovány vrtulníky W-3A Sokol. Nejlépe v centrech těchto oblastí. Ty jsou schopny zabezpečit rychlou a bezproblémovou dopravu pacientů ze všech spádových oblastí těchto územních celků i za nepříznivých podmínek, kdy ostatní stroje létat nemohou. Pacienti budou mít šanci za těchto specifických podmínek v budoucnu přežít.

Na ostatních stanovištích je možno využívat stávající techniku soukromých poskytovatelů LZS a Policie ČR (vzhledem k jejímu letovému parku je v tomto případě její postavení podobné jako u soukromých provozovatelů). Je to tzv. smíšený model, který respektuje potřeby zdravotního záchranného systému i pacienta jako takového a pomáhá rozšiřovat schopnosti a možnosti celého systému.

 autor: Jiří Kohout

Foto: W-3A SOKOL
Foto: Z fotodokumentace je zřejmé prostorové uspořádání a rozmístění přístrojů u záchranné verze (zdroj: FLICKR MO)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN