Kde po světě máme české vojáky: Operace Althea v Bosně a Hercegovině

 30. 10. 2014      kategorie: Politické vize, koncepce, strategie    

Jak jsem již zmínila v předchozím článku o zahraničních misích Armády České republiky (AČR), jednou z destinací, kde operují čeští vojáci, je stále také Bosna a Hercegovina. Proč vyslala Česká republika naše vojáky právě tam? Co je v Bosně a Hercegovině jejich úkolem?

Mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině nese jméno operace Althea a je mnohonárodnostní mírovou misí. Evropská unie převzala odpovědnost za tuto operaci od Severoatlantické aliance na začátku prosince 2004 a od té doby se snaží hlavně zajistit v Bosně a Hercegovině mír. Ale mise má také asistovat tomuto státu při integraci do Evropy, a to například pomocí při potírání organizovaného zločinu a korupce v zemi.

Česká republika se operace Althea účastnila již od jejího začátku, ale na konci června 2008 byla z důvodu redukování mírových sil EU odstavena. Naši vojáci se do této mise znovu zapojili v červnu 2010, kdy do Bosny a Hercegoviny byli vysláni dva důstojníci Armády České republiky.

V současné době jsou čeští vojáci umístěni na základně Butmir v Sarajevu a misi velí pplk. Lenka Fornůsková. Ta je rovněž vedoucí skupiny řízení skladování zbraní a munice. Druhý z nasazených českých vojáků v Bosně a Hercegovině je specialistou na ochranu proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Oba se podílejí na výcviku a rozvoji schopností Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[1]

Foto: V misi Althea aktuálně působí jen dva štábní pracovníci z AČR (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: V misi Althea aktuálně působí jen dva štábní pracovníci z AČR (zdroj: ARMY.CZ) 

„Přínosem účasti specialistů AČR v této mírové misi je poskytnutí praktických zkušeností z oblasti plánování a řízení výcviku, monitorování skladování, nakládání a likvidace zbraní a munice v souladu se standardy EU a NATO včetně poradenství. V této oblasti se ČR podílí také na přípravě specialistů v kurzech organizovaných společně s ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny,“ uvedla velitelka 9. skupiny EUFOR Althea pplk. Lenka Fornůsková.

Vojáci na misi působí vždy šest měsíců, to znamená, že se v Bosně a Hercegovině již vystřídalo osmnáct štábních důstojníků. V pořadí již devátá rotace probíhá od června 2014. Mandát mise EUFOR na území Bosny a Hercegoviny je v této chvíli schválen do konce roku 2014. „V návrhu mandátu na roky 2015 a 2016 se s účastí českých vojáků nadále počítá,“ informovala pplk. Fornůsková.

Pokud se podíváme na celou operaci Althea a ne pouze na českou misi, zjistíme, že má tři hlavní cíle. Prvním je zajistit podporu při budování kapacit a výcviku Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Druhým cílem je podpořit snahy této země  v udržení bezpečného prostředí. Třetím cílem pak je zajistit podporu celkové komplexní strategii EU pro Bosnu a Hercegovinu.

Foto: Účast českých vojáků v misi Althea nebyla vždy jen poradní (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: Účast českých vojáků v misi Althea nebyla vždy jen poradní (zdroj: ARMY.CZ) 

V praxi to znamená, že operace Althea podporuje a dohlíží na místní orgány, které plní úkoly spojené s Daytonskou smlouvou: provádějí odminování, vojenskou i civilní kontrolu zbraní, munice a výbušnin nebo se také starají o sklady zbraní a munice. Síly EUFOR jsou také viditelným a důležitým nástrojem Evropské unie ve snaze pomoci Bosně a Hercegovině na cestě k evropské integraci. 

Pplk. Fornůsková upozorňuje, že její vlastní nasazení je krátká doba pro hodnocení celé operace, nicméně domnívá se, že výstavba Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a rozvoj jejich schopností jsou limitovány zejména nedostatkem finančních prostředků v nízkém vojenském rozpočtu. „Je [to] dlouhodobá záležitost,“ zdůrazňuje.

Společné náklady operace Althea se prozatím vyšplhaly na deset až dvanáct a půl miliónů Eur.[2] Tato částka je rozdělena finančním mechanismem na základě HDP jednotlivých účastnících se států. Mezi státy přispívající na tuto operaci patří sedmnáct členských zemí EU a pět partnerských zemí, a to Albánie, Chile, Makedonie, Švýcarsko a Turecko.[3]

Troška novodobé historie

Mise v Bosně a Hercegovině započala v roce 1996 a Česká republika se jí účastnila již tehdy. V letech 1996 až 2004 byly v rámci operací Severoatlantické aliance do země vyslány síly IFOR, SFOR I a SFOR II.  Za tuto dobu se tam vystřídalo téměř 6350 českých vojáků.

Působení NATO bylo nahrazeno v roce 2004 operací Evropské unie Althea. V té působili čeští vojáci do roku 2008 a poté opět od června 2010 do současnosti. Do roku 2008 se v ní vystřídalo čtyři sta českých vojáků.[4] Český kontingent v letech 2004 až 2008 působil jako součást mnohonárodnostního uskupení Sever pod velením Rakouska a střežil jeho velitelství v Tuzle.

Foto: V minulosti se mise Althea účastnil výrazně větší počet českých vojáků (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: V minulosti se mise Althea účastnil výrazně větší počet českých vojáků (zdroj: ARMY.CZ) 

Česká Armáda poskytla v roce 2005 i vrtulníkovou jednotku Mi-17, jež prováděla letecký průzkum a leteckou přepravu osob a materiálu. Tato jednotka byla ze základny vrtulníkového letectva Přerov. Pro zajímavost, v Bosně a Hercegovině nalétala devět set dvacet operačních hodin nebo také přepravila přes čtyři a půl tisíce osob a více než sedmdesát tun materiálu.[5]

A jak byla mise hodnocena? Velitel kontingentu pplk. Pavel Jelínek v roce 2006 uvedl „Mezi hlavní cíle, které jsem si jako velitel kontingentu vytyčil před odjezdem do mise, bylo úspěšné splnění úkolů mise a šťastný návrat nás všech ke svým rodinám a blízkým... Dnes již mohu konstatovat, že oba tyto úkoly jsme bezezbytku splnili.“ Tehdejší náčelník generálního štábu generál Pavel Štefka byl také s misí spokojen: „Potvrdili jste vysokou profesionalitu a zodpovědnost českých vojáků tak, jak ji známe z hodnocení koaličních partnerů ze všech zahraničních misí. Navázali jste skvělým způsobem na své předchůdce z operací na Balkáně,“ chválil vojáky. [6]

O úspěšnosti mise hovoří i velké množství oceněných vojáků. Většina obdržela medaili ministra obrany České republiky za službu v zahraničí III. stupně, ale udělen byl i Záslužný kříž za vynikající splnění úkolů v zahraniční misi nebo Čestný odznak AČR Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, za velmi dobré plnění úkolů a vzornou prezentaci Armády České republiky v mezinárodní operaci.[7]

Foto: Oceňování za misi Althea (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: Oceňování za misi Althea (zdroj: ARMY.CZ) 

Mezinárodní kontext

Zahájení operace Althea navazovalo na ukončení mise SFOR Severoatlantické aliance a přijetí rezoluce číslo 1575 Rady bezpečnosti OSN, která schválila nasazení sil Evropské unie EUFOR v Bosně a Hercegovině. Aby bylo zajištěno dodržování Daytonské smlouvy (neboli Všeobecné rámcové smlouvy pro mír v Bosně a Hercegovině), jež v roce 2005 ukončila v zemi konflikt, nasadila Evropská unie v rámci sil EUFOR okolo sedmi tisíc vojáků.

Navíc díky smlouvám Berlín Plus, uzavřenými mezi EU a NATO, můžou síly EUFOR čerpat z některých vojenských prostředků NATO i při této mírové operaci.[8] Síly EUFOR působí v Bosně a Hercegovině pod mandátem Organizace spojených národů, jež je opravňuje k prosazování míru (peace enforcement). Tato pravomoc Rady bezpečnosti OSN je zakotvena ve článku VII Charty Organizace spojených národů.

Rada Bezpečnosti OSN znovu podpořila síly EUFOR v roce 2013 rezolucí číslo 2123, ve níž znovu potvrdila Daytonskou smlouvu a uvítala ochotu Evropské unie pokračovat ve vojenských operacích (EUFOR).[9]

medajlonek_stverkova



[1] Bosna a Hercegovina (Althea - EUFOR). Oficiální stránky Armády ČR. [cit. 2014-10-13] Dostupné z http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/althea/althea-42693/. 

[2] EUFOR Fact Sheet. Oficiální stránky Evropské služby pro vnější činnost. [cit. 2014-10-14] Dostupné z http://www.euforbih.org/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=134. 
Political/Military Background. Oficiální stránky Evropské služby pro vnější činnost. [cit. 2014-10-14]. http://www.euforbih.org/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=132. 

[3] EUFOR Fact Sheet. Oficiální stránky Evropské služby pro vnější činnost. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z http://www.euforbih.org/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=134. 

[4] Historie zahraničních misí. Oficiální stránky Armády ČR. [cit. 2014-10-13] Dostupné z http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/. 

[5] Atlhea. Oficiální stránky Armády ČR. [cit. 2014-10-13] Dostupné z http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/http://www.mise.army.cz/historie-misi/althea-6391/.    

[6] Citace převzaty z: Návrat z mise Althea. Oficiální stránky Armády ČR. [cit. 2014-10-25] Dostupné z http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7724. 

[7] Návrat z mise Althea. Oficiální stránky Armády ČR. [cit. 2014-10-25] Dostupné z http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7724. 

[8] EUFOR Fact Sheet. Oficiální stránky Evropské služby pro vnější činnost. [cit. 2014-10-14] Dostupné z http://www.euforbih.org/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=134. 

[9] International Law in Brief. American Society  of International Law. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z http://www.asil.org/blogs/un-security-council-resolution-2123-renewing-mandate-european-union-stabilization-force-eufor. 

 Autor: Iva Štverková

Foto: V misi Althea aktuálně působí jen dva štábní pracovníci z AČR (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: Účast českých vojáků v misi Althea nebyla vždy jen poradní (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: V minulosti se mise Althea účastnil výrazně větší počet českých vojáků (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: Oceňování za misi Althea (zdroj: ARMY.CZ)