O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Nesmíme přestat sledovat dění na Ukrajině. Válka pokračuje.

 05. 01. 2016      4 komentářů

Ruku na srdce, co dnes víte o vývoji na Ukrajině? Že je tam „jakože“ příměří? Co se tam po jeho uzavření odehrálo? A jinak jsou Ukrajinci spokojení? No jo, televize je už pár měsíců plná jiných témat, takže to vypadá, že na Ukrajině je vše v nejlepším pořádku. Omyl…

Média se řídí zásadou „kout železo, dokud je žhavé“, takže určitým tématům věnují v jejich „atraktivní fázi“ reportáží až příliš, jakmile je ale vystřídají ještě toho času palčivější témata, rychle svůj zájem přesměrují. A bohužel se k vývoji dříve započatých událostí ani nevrací. Nejlépe to ilustrují zprávy o všelijakých mordech, kdy se pak málokdy dozvíme o dopadení, ba odsouzení pachatele. Bohužel, do této škatulky spadla i Ukrajinská válka.

Kdo četl bilanci našeho portálu za rok 2015, všiml si kritiky, jež směřuje do našich redaktorských řad – na jaře jsme vývoj prakticky přestali sledovat a napnuli síly k migrační krizi. Uznáváme chybu a dali jsme si předsevzetí, že tento rok budeme o aktuálním dění na Ukrajině referovat aspoň jednou měsíčně. Tak tedy začínáme a pokusíme se přiměřeně stručně zrekapitulovat tamní uplynulý rok.

V minulých dílech jste viděli…

Úplně pro připomenutí – protestní hnutí Euromajdan zaměřené proti tehdejšímu prezidentu, který zablokoval sbližování Ukrajiny s EU, bylo na scéně od listopadu 2013 a patrně vlivem tajných služeb Ruska i USA a rovněž diktátorskými manýry Janukovyče přerostlo v únoru 2014 v otevřené násilí (asi 100 zastřelených demonstrantů).

Prezident pak z obav stanutí před mezinárodním soudem uprchl do Ruska, které prohlásilo demonstranty za fašisty a menšinu svých občanů v zemi za ohroženou, pročež vojensky obsadilo poloostrov Krym. Nějakou dobu Putin tvrdil, že „zelení mužíčci“ jsou asi nějací aktivisté, posléze jeho vojáci zpestřující si tímto dovolenou, až jim za to po pár měsících dal oficiálně metály. Zbytek světa a zejména státy, které zaručily ukrajinskou suverenitu výměnou za její jaderné odzbrojení (Británie, USA), trestuhodně selhal, resp. vzmohl se pouze na ekonomické sankce vůči Rusku, platné dodnes. Rusko je oplácí, jako první uzavřelo McDonaldy…

Jelikož se početné ruské menšiny nalézaly i v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti, podporovaly již od Euromajdanu Janukovyče tíhnoucího k Rusku. Po jeho úprku své protesty zesílily, po obsazení Krymu Ruskem se přetavily v bojůvky, opět nepřekvapivě doplněné o „zelené mužíčky“.  V dubnu, po vypršení ultimáta kyjevské vlády, vyrazila proti separatistům ukrajinská armáda a strhly se ostré boje. Ty od počátku doprovázela snaha vyjednat příměří, leč marná.

V červenci 2014 sestřelili separatisté za pomoci ruské techniky malajsijské letadlo. Patrně záměna s dopravním letounem ukrajinské armády měla za následek bezmála tři sta mrtvých. Protože se k nim jako první dostala ruská strana, nepodaří se zřejmě nikdy vinu spolehlivě prokázat. Přesto se v září 2014 podařilo uzavřít tzv. První minskou dohodu, která ale nebyla povstalci dodržována. Druhá minská dohoda byla podepsána až v únoru 2015.

…v roce 2015…

Druhá minská dohoda, k níž přispěli Holland a Merkelová, spočívala především ve vytvoření třicetikilometrového nárazníkového pásma, z něhož měla být stažena těžká vojenská technika, ale již první den její platnosti útočili separatisté s podporou ruských tanků na Debalčevo, které padlo, pročež byli ukrajinští vojáci masakrování dělostřeleckou palbou i během stahování. Útoky pak pokračovaly u dalších měst a obcí. Příměří proto nevěřily ukrajinské dobrovolnické prapory (tou dobou ještě mimo kontrolu armády), takže se dále opevňovaly ve svých pozicích.

V dubnu se tak, opět za použití těžkých zbraní, bojovalo u Šyrokyně, do května přišla Ukrajina o další kilometry svého území, jak separatisté pokračovali za pomoci Rusů ve svých výpadech. V červnu se Ukrajina pokoušela získat zpět některé body v okolí Doněcku (zejména Marijanku). V červenci ji proto separatisté odstřelovali houfnicemi a minomety… Přitom na válečném území se po celou dobu dál nacházely desítky tisíc civilistů, kteří padali často za oběť jak zbraním, tak humanitární krizi, jejíž dodávky obě strany často blokovaly.

V následujících měsících se dařilo oběma stranám konfliktu poněkud pacifikovat „horkou krev“ svých dobrovolnických sborů. Jejich prapory na ukrajinské straně byly již na jaře zařazeny do armády, stejně tak velitelé separatistů byli vystaveni značnému tlaku a jeden z nich dokonce zlikvidován atentátem. Vraždy a podivná úmrtí se ovšem nevyhýbala ani politikům a aktivistům, na Ukrajině zvláště těm proruským. Nespočet ukrajinských vlastenců byl naopak zadržován, mučen či popravován separatisty, tato zvěrstva však líčí jen hrstka těch, kterým se podařilo uniknout.

Situaci lze označit za patovou. Ukrajinská armáda se teprve na podzim 2015 do jisté míry zprofesionalizovala nejen zařazením dosavadních dobrovolníků se zkušenostmi z těch nejostřejších bojů, ale také za pomoci tří stovek amerických instruktorů, dodávek výstroje ze Západu (včetně ČR) a zmobilizováním vlastní zbrojní produkce. Stejně tak ale separatisté mají k dispozici dodávky ruské výzbroje a zřejmě až deseti tisíc ruských vojáků, a to již od počátku konfliktu (proto ostatně úspěly).

Zatímco Krymu se Ukrajina již víceméně vzdala, za rozsáhlé východní oblasti svého státu chce bojovat. Ofenzívu několikrát naznačil prezident Porošenko, ale vždy byl zabrzděn americkými, německými a francouzskými státníky, kteří chtějí zachovat svůj „úspěch“ v podobě Druhé minské dohody. Člověka napadá otázka, zda jim to není blbé, když už obětovali ten Krym? Ze všeho nejvíce připomíná situace Korejskou válku s prozatímním příměřím trvajícím přes 60 let rozdělením podél 38. rovnoběžky. Tentokrát se ta hra ale bude muset dohrát…

*zdroj – zprávy z médií, wikipedie

Proruští separatisté kopou do zraněných ukrajinských vojáků

http://darkroom.baltimoresun.com/

Komentáře

hubert

20. 01. 2016

Mám-li ještě doplnit svůj předchozí příspěvek na dané téma, pak je podle mne Ukrajinská krize na vedlejší koleji i z toho důvodu, že svět má dnes důležitější problémy - zejména uprchlickou krizi a válku v Sýrii či nestabilitu Iráku, kde je přítomen fenomén Islámského státu, jehož vliv sahá i do Evropy.

hubert

20. 01. 2016

Tento článek o Ukrajině mi svým obsahem chvílemi připomíná propagandu, která zde byla před listopadem 1989, kde se pouze změnil nepřítel. Pokud si dobře pamatuji, tehdejší prezident Janukovič uzavřel s opozicí dohodu, která měla zaručit nenásilný přechod k předčasným volbám. Tuto dohodu však radikální část demonstrantů z Majdanu v čele s organizací Pravý sektor, která stála za nejbrutálnějšími násilnostmi vůči policejním složkám, odmítl akceptovat a dál pokračoval v násilné konfrontaci. Načež i zbytek opozice od dohody ustoupil. Když jsem viděl i v tuzemských sdělovacích prostředcích útoky Pravého sektoru na Majdanu vůči policii, spočívající v bití tyčemi či házení velkého množství zápalných lahví po policistech (kde se nakonec v rukou demonstrantů objevili i střelné zbraně) nedivím se, že situace nakonec vygradovala v masakr. Asi málokde na světě by si policie nechala něco takového líbit a troufám si tvrdit, že kdyby k něčemu podobnému došlo třeba v USA, byla by řada demonstrantů také po smrti a sdělovací prostředky by stály vesměs na straně policie. Ale to poněkud odbočuji od tématu. Problém Ukrajiny byl a stále je v tom, že západ a východ této země jsou politicky někde zcela jinde a z toho těží jak USA či EU, tak na druhé straně Rusko. Vladimír Putin využil nespokojenosti Rusů na východě Ukrajiny a na Krymu, kteří Majdan vesměs odmítli a podpořil je vojensky - jak dodávkami zbraní, tak vlastními vojáky. Pokud jde o Krym, měl na výběr ze dvou možností, kde ani jedna nebyla příliš dobrá. Buď přenechat toto území Ukrajině s rizikem, že to vzhledem k nejpočetnějšímu podílu ruského obyvatelstva a asi největšímu odporu vůči Majdanu zde dopadne stejně nebo hůře pokud jde o mrtvé - a zároveň přijde o významnou vojenskou základnu. A nebo jej opětovně připojit k Rusku (jehož součástí byl než jej bývalý sovětský politik Chruščov Ukrajině přenechal), s tím, že to nebude ve světě ani na Ukrajině dobře přijato. Zvolil druhou možnost a podle mne byla tou lepší z těch špatných. Ideální by byla nějaká dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud jde především o Krym, ale vzhledem k tomu, že pomajdanovská vláda se opírá o nacionalismus těžící z odkazu Stefana Bandery, který byl ostře protiruský, asi je něco takového těžko realizovatelné. Souhlasím s názorem, že situace je nyní patová - ale lepší je patová, než kdyby se stále naplno válčilo. Pokud jde o sestřelení malajsijského letadla separatisty, jde o nepodložené tvrzení, protože zpráva vyšetřovací komise, která se zabývá leteckými neštěstími, nic takového neobsahuje - pouze lokalizovala pravděpodobné místo odpálení střely, které se mělo cca ze dvou třetin rozkládat na území, které tehdy měli pod kontrolou povstalci a zbylá třetina byla pod kontrolou ukrajinské armády. Pokud jde o dodržování první minské dohody, tak ta nebyla dodržována ani jednou válčící stranou - myslím, že nezaujatý člověk má možnost sehnat si buď informace nebo si na základě znalosti historie jiných konfliktů domyslet, že každá válka, kde je spousta mrtvých a trvá delší čas, je těžko k zastavení z obou stran. Protože vždy se najde někdo, komu případné příměří či mír z různých důvodů není po chuti. Pokud se pí. pašková domnívá, že ukrajinská válka se bude muset (na rozdíl od korejské) dohrát, pak se domnívám, že to momentálně není na pořadu dne. Protože EU včetně Ukrajiny potřebuje ruskou ropu či zemní plyn a asi nikdo nestojí o další eskalaci konfliktu do níž by byly zataženy přímo země v EU. Za to Ukrajina nestojí, takže si myslím, že dříve či později dojde k nějaké dohodě mezi EU a Ruskem a na Ukrajině asi hodně lidem dojde, že Majdan byla především výměna jedné garnitury za jinou a pro řadového člověka se zase tolik nezmění - jako kdysi v případě tzv. Oranžové revoluce v roce 2004. Kde je dnes konec pí Tymošenkové? Kritizovala jiné za nepravosti, ale jakmile se dostala k moci, stala se tím co kritizovala.

Martinius

11. 01. 2016

Válka je hnus. V tomto směru vůbec nedokážu hodnotit, kdo je, či není v tamních končinách v právu. Informace máme jen z médií a ta jsou jasně polarizovaná nebo nemají potřebné informace, či cíleně lžou. Zde si akorát vzpomenu na některé agitátory z FB hlásající Slovanskou rovnost. S pohledem na bratrovražednou Slovanskou válku je tato idea dost vzdálená realitě. Skoro mám dojem , že jak Balkán, ta náš Slovanský východ zásadně řeší problémy násilím. A jak vidět není to jen v našich hospodách, ale i v jejich zemích. Takže pokud se uveřejňují nějaké informace a někdo má názor na tyto informace, že nejsou objektivní, tak se asi jako čtenář nespokojím jen s konstatováním, že si má někdo vytáhnou odněkud hlavu. Jsem docela častým oponentem zdejších článků, ale snažím se vždy na každý mnou kritizovaný fakt odpovídat argumentem. Suché konstatování, že něco není objektivní bez uvedení, co konkrétně a proč, je podle mne projev mírně bezduchý. Chtěl bych touto cestou slušně pana Martina poprosit o bližší upřesnění svého nesouhlasu, abych nezůstal v dojmu, že se jednalo jen o primitivní a nepodložený štěk člověka, co ani neví o čem mluví, ale o oponenturu osoby, která má přehled. Děkuji.

Martin

06. 01. 2016

Jestli tohle má být neobjektivní zpráva, tak není. Pokud chcete podávat pravdivé informace, tak vytáhněte hlavu z americké pr*ele..

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN