Obavy obyčejného člověka (2): Kam narvat obsah pro evakuační zavazadlo?

 15. 02. 2016      kategorie: Obranné akvizice - výstroj, výzbroj, technika    

Minule jsem napsal, že poprvé v životě začínám brát vážně rady, jak chránit sebe a blízké, kdyby se tu něco pokazilo. Snad všechny návody začínají evakuačním zavazadlem. Dokonce jsou na to plakátky od hasičů v metru. Tak jsem si ho chtěl zabalit, ale ono to nejde…

Člověk nemusí za každým rohem vidět potenciálního teroristu, aby se nechal těmi letáčky v MHD upoutat. Nikdy nevíme, co se může stát tak nějak normálně - požár, povoděn, cokoli, co vás přiměje opustit v rychlosti domov. Takže jsem si tedy chvíli googloval. Na internetu je toho opravdu hodně a ty seznamy, co si sbalit pro evakuaci, vypadají logicky. Ale jenom vypadají.

evakuační zavazadlo

Při jednom z večerů, kdy v televizi nic koukatelného nedávají, jsem začal cvičně snášet vše z návodů na hromadu:

  • Jídlo a pití na 2 až 3 dny – to byly tři velké petky minerálky, několik konzerv, čínských polívek a tatranek… co dům dal (a moc bych si nepošmakoval). K tomu ešus, příbor, dokonce jsem našel i kempingový vařič.
  • Cennosti a dokumenty – no naštěstí šperkovnici nemám, ale ani nevím, kde mám rodný list, tak jsem hodil na hromadu aspoň pas.
  • Léky a hygiena – pilule naštěstí neberu, ale pro všechny případy jsem přihodil autolékárničku, pak cestovní hygienickou taštičku a ručník z koupelny.
  • Oblečení a vybavení pro přespání – tak trička, trenýrky, ponožky, teplákovka, plátěnky, spacák, polštářek, karimatka.
  • Nakonec rádio, „nářadí“ a něco pro zábavu – rádio fakt nemám, ale přihodil jsem mp3, balíček karet, papírový blok. Taky nezbytnou nabíječku k mobilu. A samozřejmě baterku a multitool.

No a jak jsem to takhle měl na té hromadě, tak jsem zjistil, že na to nemám tak velký batoh, leda tašku IKEA. Takže kdyby mi na dveře zaklepali hasiči, že se mám evakuovat, tak bych se lopotil s tou taškou. A v druhý ruce bych držel psa, což mi připomíná, že bych měl do tašky ještě přicpat jeho konzervy a další petku s vodou. Mimochodem, hrubě jsem spočítal, že by tahle sranda vážila 12 kilo!

Tady jsem to pro vás zaznamenal na video ;-)


Kromě problému, do čeho to mám všechno zabalit, jsem se taky podíval na hodiny – obsah jsem, pravda volným tempem, hromadil (leckdy hledal) skoro hodinu. Takže kdyby sousedovi blafnul jeho blaf na sporáku, tak bych vybíhal v pyžamu a snad aspoň nezapomněl na psa. Abych byl zodpovědně připraven, musel bych si evakuační zavazadlo opravdu předbalit a mít ho permanentně položené u vchodových dveří (ty bych v naší úzké panelákové chodbičce pak ani neotevřel). A kdybych už měl ženu a dvě děti… raději nedomýšlet.

Kde jen udělali všichni ti odborníci při psaní těch návodů chybu?

Dobrá, tak jsem začal přemýšlet, jak si to usnadnit. Předně si pořídit nějakou krosnu nebo velký batoh vojenského stylu. Kdyby měl být opravdu naplněný (tak zase si člověk ušetří čas před cestou na dovolenou), pověsil bych ho na bytelnou skobu, kterou bych předtím přivrtal do zdi (to už by se chodbičkou dalo i projít).

Snahy o redukci či alternaci obsahu:

  • Osobně jsem dospěl k závěru, že dvě petky vody bych mohl nahradit čistícími tabletkami nebo filtrem. Filtr je dlouhodobý, neničí tolik střevní mikroflóru, ale zase by mi ho mohl někdo právě proto šlohnout. A taky není nejlevnější. Tak nebo onak, hlavně že ušetřím 3 kila a objemově 3 litry. Jediný háček může nastat, když bych pak nesehnal vůbec žádnou, ani špinavou, vodu.
  • Co za jídlo? Konzervy jsou výživné, ale těžké. Celkem zajímavá věc jsou MRE neboli Meal Ready-to-Eat, vojenské dávky potravin. Ale jsou poněkud neskladné. Další možností jsou různá dehydrovaná jídla určená třeba horolezcům, ale k jejich přípravě se spotřebovává další voda. A cena taky není nízká. Každopádně myslím, že 1 kilo váhy bych ušetřil. Kdybych chtěl ušetřit víc, tak místo kempingového vařiče zabalím malý lihový – jenže jednou jsem to vyzkoušel při ohřevu čínské polívky a při spojení obou "vůní" se jednalo celkem o slušnou chemickou zbraň.
  • Co se dokumentů týká, asi bych je měl najít a udělat si kopie nebo je naskenovat a do evakuačního zavazadla dát jen flešku. Taky bych si mohl kopie uložit předem u kamaráda. A nejlépe obojí. Občanka, pas, rodný list, řidičák, popřípadě jiný průkaz, osvědčení nebo dokumenty k majetku – to aby si člověk udělal důkladný seznam a vyšetřil jednu sobotu na kompletaci.
  • Taková zdánlivá blbost, ale došlo mi to až později – když jedu na dovolenou, tak pro mě hygiena znamená opravdu jen tu taštičku s kartáčkem, pastou, žiletkou… V cílové destinaci obvykle mají toaletní papír a mýdlo. Takže jsem přibalil toaletní papír a slíbil si, že do budoucna ho odmotám aspoň z roličky! A pak ještě jedna věc – zapomeňte na klasický ručník, který já použil, třeba v Decathlonu koupíte levně osušku z mikrovlákna – při stejném rozloženém rozměru je složená asi tak pětkrát měnší.
  • Léky – nu jak jsem uvedl, naštěstí žádné neberu. Původně jsem ale na hromadu hodil autolékárničku, což beru zpět, protože její obsah je stejně k ničemu. Funkční a přiměřený obsah jsem schopen sbalit do třetinové krabičky.
  • Oblečení záleží na aktuálním ročním období. Při prvotním házení věcí na hromadu jsem myslel jen na čisté spodní prádlo, plus tedy teplákovku. No ale evakuovat se můžu, když mám zrovna jenom trenýrky. Bude-li venku -5, tak to nestačí. Tak jsem si říkal, aspoň přibalit teplý svetr, který už moc nenosím (protože kupovat si zimní bundu jen na uložení, to fakt nejsem Rothschild). Akorát se opět o něco zmenší prostor ušetřený na vodě. Jo a v Ikea jsem si nedávno koupil skladné lehké a ještě levné pončo – paráda!
  • Na přespání koupím alumatku místo velké karimatky, nevím, zda je řešením přibalit kvůli skladnosti letní spacák místo klasického, jedině ho snad doplnit izotermickou fúolii. Na polštářek kašlu.
  • U poslední položky seznamu váhám, zda a co případně doplnit. Třeba powerbanku? No nemusel bych se v nějaké té evakuační tělocvičně prát s ostatními o zásuvku. Ale je to zase drahý výdobytek, tak se spokojím s obyčejnou rozdvojkou. A pak ještě klasická KPZ.

No jo, trochu jsem to redukoval, trochu racionalizoval, ale výsledek pořád žádná sláva – už vystačím s normálním batohem (asi 35 litrů), na kterém je dost věcí přivěšeno zvenku. Po výměně psí konzervy za odsypané granule jsem se dostal na 8 kilo.

Jsem na sebe hrdý, že jsem už druhý večer věnoval tak zodpovědné přípravě, ale současně mě ovládá pocit zmaru, protože velkou část obsahu musím zase vyskládat, zatím prostě nemám vytvořené zásoby, které bych mohl permanentně nechat sbalené. Ani ten batoh na to nemůžu obětovat.

Nápad, jak sice nemít evakuační zavazadlo, ale být schopen ho rychle sbalit…

Chci být připraven a když to nejde přesně podle všech těch návodů moudrých prepperů, tak mě napadá způsob, jak to udělat aspoň napůl, prozatímně. Vyklizuji jednu polici ve skříni a nově do ní skládám obsah, který jsem schopen do evakuačního zavazadla vyčlenit. Budu ho mít pořád po ruce. Kdyby šlo do tuhého, podržím pod policí dokořán otevřený batoh a jedním velkým máchnutím ruky do něj to hlavní nahrnu. Další věci, které potřebuji párkrát za rok na táboření (spacák, alumatka, vařič, ešus) cpu do jedné igelitky zasunuté hned vedle. Není to otázka vteřin, minutku či dvě bych však při většině nebezpečí k dispozici měl. Hurá!

A tak jsem si splnil první metu – seznámil jsem se s tím, co se skrývá za pojmem evakuační zavazadlo. Možná bych teď měl napsat hasičům, aby ty plakátky v tramvajích a metru trochu upravili. A dál? No říkám si, co kdybych nemusel odejít na 3 dny, ale „neomezeně dočasně“, jako ti běženci z míst, kde to přestalo být k žití. Tak budu zase googlit, pak ty moudré návody zkoušet, no a pak se o své poznatky zase podělím.

 Autor: Michal Mike Wolf