O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Ozbrojené drony (killer drones) jako ne/konvenční zbraň?

 08. 01. 2015      0 komentářů

Vysoké počty bojových UAV (unmanned aerial vehicles), alias dronů, spolu s jejich rostoucími schopnostmi budí u mnohých strach a volání po regulaci. Plošné zákazy ale nic nevyřeší, proto přichází na řadu spíše definování konvenčního bojového užití těchto prostředků. Pomůže něčemu? A co je třeba vlastně regulovat?

V civilním životě mohou být drony v mnoha oblastech nápomocné, ale veřejnost k nim chová nedůvěru proto, že nejprve nalezly uplatnění ve válečných konfliktech (to ovšem většina technologií) a patří do arsenálu řady tajných služeb, které ze své podstaty neposkytují transparentní informace o tom, jak bezpilotní prostředky využívají.

Reakcí jsou četné iniciativy, z nichž některé volají po plošném zákazu dronů (což jednak nenastane, jinak by nás to připravilo o jejich pozitivní přínosy), jiné racionálně a více či méně umírněně požadují stanovení pravidel užití dronů a kontrolu (vynucení) jejich dodržování.

drony02_00
Foto: V očích některých muslimů jsou drony prostředkem jejich „genocidy" (zdroj barenakedislam.com)

Co lidem vadí a čeho se bojí?

Podle (nejen) Global Drones Watch! je to americká politika nasazení dronů. Zrodila se stejně jako množství dalších kritizovaných jevů (např. plošná analýza datové komunikace) po 9. září 2001. Je všeobecně známo, že dobré úmysly (zde ochrana před terorismem) mohou dláždit i cestu do pekla. Některé obavy jsou sice krmeny paranoiou (těžko hledat fanoušky dronů mezi těmi, kdo útok na WTC přičítají CIA), pochopitelně však reálně doložené nasazení bezpilotních prostředků stojí za uvažování i těm, kdo jinak protiteroristická opatření bez problémů přijímají.

Určitě nikdo nebude proti použití dronů k pátraní po katapultovaných pilotech nebo hledání odpališť nepřátelských raket. Leckdo by skousl dokonce to, že drony stále častěji zaměřují hledané teroristy a najdou-li cíl, vypálí k němu raketu. Horší je, že kromě cíle umírají i nevinné osoby – vedlejší ztráty jsou ovšem problém použití rakety, ne dronu. Rozhodně zneklidňující je, že USA posílají své drony do zemí, s nimiž nejsou ve válce. Po nedávném masakru Al-káidistů v pákistánské škole sice můžeme občasné zálety dronů nad Pákistán také posuzovat shovívavě, ale už tu prostě něco nehraje...

drony02_01
Foto: Kvůli bojovým dronům se lidé bojí i těch civilních (zdroj WEEKLYSTORYBOOK.COM)

Drony se vynořují z morální mlhy

V případě nasazení bojových dronů USA se uplatňuje přísloví, že příležitost dělá zloděje. Dosud nikdy nebylo tak snadné zasáhnout libovolný cíl kdekoli na planetě. Útok limitovala vzdálenost loďstva, dolet bombardérů, dojezd pěchoty... Abyste měli cíl v dosahu, museli jste být sami na dostřel. Dron vypustí malý tým, prakticky odkudkoli, zatímco jej pilotuje desátník sedící před počítačem někde

daleko a naprosto v bezpečí. Pokud se vám nabízí takto snadná, celkem levná a bezpečná příležitost, proč byste ji nevyužili, že? Hovoří se dokonce o americké dronifikaci války...


Video: Nikdy nebylo tak snadné bombardovat konkrétní dům bez vlastního rizika

V historii válčení nicméně nestojíme před novým dilematem: pěstní souboj, meče, kopí, šípy, muškety, kulomety... vždy měl výhodu ten, kdo měl technicky navrch, kdežto druhá strana jeho převahu považovala za nečestnou (vzpomeňte na filmy Patriot nebo Poslední samuraj). Rozdíly se však rychle smazávaly a konflikty vždy byly především o lidské síle v poli. To skončilo ve 20. století – plyn, atomovka, mezikontinentální rakety – zbraně tak strašlivě účinné (a žel i na civilisty), především však nezávislé na „přetlačované muže proti muži" byly na základě dohod vyřazeny z konvenčních prostředků, jimiž smíme nadále vést války.

drony02_02
Foto: Komentář netřeba (zdroj newswire.kulmun.be)

Jsou drony nekonvenční zbraní?

To je to, o čem se vedou politické a odborné debaty. Stejně jako je nepřípustné použít atomovou bombu, ale dobře nám slouží štěpení jádra v elektrárnách či zdravotnictví, záleží u dronů na účelu použití. Pokud přijmeme i ten bojový – ostatně Rubikon už jsme přešli – pak nám musí záležet na tom, aby je používal ten, kdo respektuje pravidla. Asi jako policista, který má pistoli, ale můžeme se spolehnout, že první výstřel směřuje do vzduchu.

Momentálně se ovšem nacházíme v situaci, kdy pravidla nemají jasně stanoveni ani ti „policajti" – státy, jejichž ozbrojené složky drony používají. Jakmile se tyto státy zavážou k pravidlům – nikoli svým vlastním, ale většinově přijímaným celosvětovým společenstvím, stanou se drony konvenční zbraní. Tím ovšem nedojde k odbourání asymetrie – pomyslná rovnováha nastane, až bojovými drony, a ovšem také účinnou pozemní a vzdušnou obranou vůči nim, budou disponovat ostatní.

drony02_03
Foto: Legislativa upravující užití dronů je dosud tristní (zdroj thomsonreuters.com)

Konvence jsou od toho, aby se porušovaly

V mezinárodních dohodách by v budoucnu klidně mohlo stát, že drony se mohou používat, třebas i na cizích územích, pokud likvidují špičky teroristických sítí. Ale kde jsou záruky, že nebudou použity (například nějakým diktátorským režimem) k zabíjení politických oponentů, národnostních menšin a podobně? Nejsou. To ostatně platí o nasazení chemických a biologických zbraní (udělal to Saddám Husajn i Bašár Asad), protipěchotních min (válka v Jugoslávii a konflikty v Africe)a jiných prostředků, kterých se většina zemí světa zřekla podepsáním příslušných dohod.

Dalo by se tedy namítnout, že papír snese všechno a v mezinárodním dění jsme průběžně svědky porušování dohod a regulací. Přesto i samo ustanovení konvence něco znamená: Předně drží v rámci mezí slušné státy a posiluje důvěru jejich občanů, kteří to v případě porušení pravidel svým vůdcům sečtou ve volbách. Zadruhé státy, které nepodepíšou / dohodu poruší , budou čelit sankcím, jejich vůdci soudním tribunálům, možná i „nucenému odzbrojení" (to až tam vtrhnou slušné státy).

Co bude opravdu problém – drony v rukou teroristů (nutnost vybudovat protidronovou obranu již byla zmíněna a více ji rozebereme v samostatném článku).

Oblasti regulace bojových dronů

Vraťme se k tomu, na čem by se mělo světové společenství shodnout- tedy jak dát bojovému využití dronů řád. Níže představíme doporučení think-tanku Atlantic Community.

1. Podřídit drony vládám a armádám, jinými slovy odebrat je tajným službám.

2. Užití dronů mimo válečné zóny podřídit mezinárodnímu právu (mandát OSN?).

3. Garance zachování lidské kontroly (zamezení samořízení dronů umělou inteligencí).

4. NATO díky interoperabilitě členských států jako tvůrce a garant standardů užití dronů.

5. Vytvoření národních legislativ a kontrolních parlamentních komisí.

6. Podpora veřejné debaty o možnostech i etice dronů – fakta místo emocí.

7. Poskytování transparentních informací o užití dronů veřejnosti.

8. Ustanovení norem na úrovni NATO a silou jeho členů kontrola USA.

9. Využití síly EU pro implementace norem v souladu s Ženevskými konvencemi.

10. Zabránění tomu, aby se i kontroverzní praktiky v nasazení dronů USA staly standardem.

11. Aktualizovat mezinárodní právo s přihlédnutím k možnostem dronů.

12. Vytvoření mezinárodního dozorového orgánu nad bojovým užitím dronů.

medajlonek_paskova

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN