O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Armádu máme na válčení a je to OK. Ostatní jsou kecy, škrtání tupost.

 27. 04. 2020      0 komentářů

Premiér Babiš v předzvěsti ekonomické krize, související i s COVID-19, mimo jiné plácl, že nová BVP nejsou na pořadu dne. Reakce pro i proti zrušení klíčové akvizice za 52 miliard se ustálily na společném jmenovateli, že není jasné, k čemu si armádu pěstujeme. To je letitý klam!

„Ujasněme si, jakou chceme armádu“

Otázku na smysl a úkoly Armády České republiky slyšel každý jistě mnohokrát, z úst politiků snad všech stran. Stejně jako obvyklou nabídku za á, za bé, za cé. Tedy obrannou, útočnou nebo expediční. Pokud se debata vyvíjí tímto směrem, je čtenář nebo divák od počátku vmanipulován do úvah, které jsou zavádějící, ba nesmyslné. Z nějakého neznámého důvodu jim podléhají i skuteční odborníci.

Zákonitě se pak opakuje při každé krizi státního rozpočtu stejný scénář – škrtá se v armádě. Tomu voliči rozumí a nebolí je to. Kdyby někdo sebral peníze školám na učebnice, nemocnicím na rentgeny, ale dokonce i policistům na auta, občan by to pocítil. Když bude armáda jezdit na kolech místo v tancích, vidět to není. Dokud není válka.

Doba koronavirová navíc obnažila, jak zkreslené jsou úvahy mnohých (včetně starostů a hejtmanů) také po stránce stavů našeho vojska. Volají armádu k činnostem, k nimž není vycvičená a nemá pro ně zálohy. Česko má přes 40.000 policistů, ale necelých 26.000 vojáků. Z toho vojenští lékaři normálně slouží v nemocnicích (ÚVN Praha, Olomouc, Brno). Kdyby se poctivě přiznal každý, kdo si myslí, že armáda je obrovská záloha válející se v kasárna, byl by to né les, ale divoký prales rukou.

Armáda je určena k boji (válčení), eufemismy nemáme zapotřebí

Buď jsme takoví humanisté, nebo jsme prostě jen vytěsnili představu války, že nedokážeme říct, k čemu je armáda. Přitom válčení se skrývá za všemi variantami, nač se má soustředit ta naše a vůbec jakákoli armáda z podstaty.

Mírové mise se odehrávají v zemích, které prošly nebo stále procházejí válkou. Naši vojáci tam jezdí, aby v paktu s těmi spojeneckými, řečeno terminologií OSN, vynutili mír a udrželi mír. Obojí jsou tedy protiválečné operace, tak není důvod tvářit se, že o válku nejde. Naštěstí, aspoň panuje širší shoda, že válku je lepší držet pár set kilometrů daleko, protože má nakažlivost větší než ten koronavirus.

Představa, že by naše armáda plnila obrannou či útočnou roli tady u nás (v Evropě, anebo vlastně i pár set kilometrů daleko?), sice může být leckomu nepříjemná a pro dalšího nereálná, ale děje se dál a může se dít i blízko. Představte si takové zhuštění spojeneckého prostoru na území naší země – kdyby někdo napadl Kyjov, jednotky z okolí jej budu bránit. Když nevydrží a nepřítel postoupí, jednotky se sešikují a útokem si vezmou Kyjov zpět.

Debaty o tom, zda by útok přišel z jihozápadu nebo severovýchodu jsou liché, jde o princip. Obrana a útok jsou komplementární. Jsme v NATO, spolu s demokratickými zeměmi (jakkoli někdy kulturně cizími a poslední dobou trestuhodně trucujícím Tureckem), ale pořád lepší, než být jinde a s jinými. Aliance funguje tak, že kdyby Kyjov z příkladu byly Košice, pomůžou jim třeba polsko-francouské letky, italští dělostřelci, česko-německá obrněná divize apod. Neberte doslovně rozdělení rolí, jde o princip systému kolektivní obrany – která se ovšem bortí v momentě, kdy Italové nenakoupí děla a my zase BVP.

Armáda k boji musí být bojeschopná

Jelikož jsme se právě shodli, k čemu je armáda (nebo snad znáte nebojovu armádu? – to je oxymóron), tak konečně vyplynulo, jak bezprecedentně hloupé jsou politické úvahy a programy, které se zabývají neexistujícími alternativami. Výchozí meta pro jakoukoli diskusi je, že armáda je zde pro válku, sic vzdálenou nebo jako její prevenci: „Si quis pacem para bellum“ – kdo chce mír, připravuje se na válku.

Bohužel, ale nepřekvapivě, během koronavirové krize se opět (jako při povodních) ukázalo, jak vadné jsou představy mnoha politiků a veřejnosti o armádě. Je děvečkou pro všechno – vyšle do nemocnic lékaře, převezme úkoly policie, odebere vzorky potenciálně nakažených, přebalí a nakrmí nemohoucí. A ještě poslouží jako polštář promrhaného a rozkradeného státního rozpočtu (respirátor za 800 korun, to je panečku lepší a rychlejší malá domů).

Nová bojová vozidla pěchoty počkají, všechno vojenské počká, protože přeci stačí vojáci, jejich jedna zalátovaná uniforma a odhodlání sloužit vlasti. Už tak to byl průšvih – naše těžká brigáda je roky spíš pěší. Možná nepotřebuje nová BVP a tanky letos, ale za pět let? Kdo byl prorokem, že přijde 11. září, ISIS, migrační vlna, válka na Ukrajině, COVID-19? Že to bylo vždy překvapení? To poslední zastihlo naši zemi v nedbalkách. Roušky si ušijeme, ale s tanky nám nepomůže ani vládní výjimka na otevřená železářství.

Tak abyste to věděli, než se zase budete divit.

PS: A ne, není řešením „aspoň“ modernizovat šrot. Jako nikdo nechce během příští epidemie vyfasovat stokrát převařenou roušku místo FFP3 respirátoru, nechceme ani převařená BVP a tanky. Je kde šetřit – na tisících úřednických nabobech, kteří akorát dokázali nakupovat předražené nefunkční čínské roušky a testy nebo buzerovat firmy, které se snažily pomoci výrobou ochranných prostředků, dá se šetřit i na nesmyslných dotacích pro pěstování řepky atd. Stát by už konečně měl dát pazoury pryč z toho, čím je občanům na obtíž, toliko se starat jen o to, nač si jej občané zřizují – a to je vzdělání, zdravotní péče a bezpečnost. Nic víc, ale taky ne míň!

 

Úvodní foto: army.cz

armáda ačr covid rozpočet koronavirus bvp
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací