O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Potenciál využití dronů v Armádě České republiky

 28. 01. 2015      0 komentářů

AČR už delší dobu disponuje lehkými pozorovacími bezpilotními prostředky Raven a v listopadu 2014 byl avizován dar deseti amerických dálkově řízených letadel tvořících systém Scan Eagel. Jinými slovy, naše armáda nemá drony určené k čemukoli jinému, než k průzkumu. A to je škoda...

UAV (unmanned aerial vehicles), alias drony, mají vojenský původ. Pokud bychom se drželi toho nejznámějšího, který oblohu křižuje od poloviny 90. let, tedy amerického modelu Predator, tak vznikl jako průzkumný (RQ-1A) a záhy jej následoval ozbrojený (MQ-1). Až dnes se otevírá škála daleko širšího využití dronů, přičemž iniciativu tentokrát přebírá civilní sektor. Takže armáda – včetně té naší (sic malé a chudé) - může klidně držet tempo s nejnovějšími trendy.

Umožňuje jí to skutečnost, že s pokrokem technologií je možné vyvíjet menší drony s velkou výdrží a nosností, vybavené kvalitní optikou, ale rovněž jakýmkoli jiným specializovaným vybavením, a to sice (především) cenově dostupné. V následujícím textu naznačíme, jak by bezpilotní letecké prostředky mohla AČR uplatnit nad rámec toho, o čem se dosud jejím generálům (ne)zdálo...

Shank_Raven_pred_vypustenim__mensi
Foto: Naši vojáci využívají poněkud zastaralé bezpilotní letouny Raven (zdroj ONWR.EU)

Geo-mapping, resp. letecké snímkování

Je to oblast využití dronů přenesená z civilního sektoru. První na mysl přijdou geografové, které má k dispozici i vojsko – Geografická služba AČR, popř. Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad. Jeho úkolem je sběr informací, tvorba a správa standardizovaných geodetických, kartografických a geografických podkladů a map a speciálních databází. V čem je dron užitečný? Že se může pohybovat nízko nad zemí a nasnímat detaily, nebo jej lze použít pro ryhclý monitor větší plochay bez složitých příprav a vysokých nákladů oproti vzletu letadla.

31. pluk chemické, biologické a radiační ochrany

Nejen tento specializovaný útvar, ale s ním i vojenští chemici ostatních útvarů ocení drony vybavené pro sběr vzorků v zamořeném terénu. Od sklonku roku 2014 takovými disponují Státní ústav jaderné, biologické a chemické ochrany, resp. Státní ústav radiační ochrany. Drony řady Kingfisher jim dodala brněnská firma Robodrone, pochopitelně po testování, zda zvládnou pohyb v zamořeném terénu a je možné je po návratu dekontaminovat (tomu věnujeme v budoucnu samostatný článek).

Je sice pravdou, že AČR nedávno investovala do Soupravy lehkého obrněného vozidla s takovou funkcí (S-LOV-CBRN), což jí pomohlo držet se nadále na špici vojenských chemiků v rámci NATO, a také je fakt, že vojenská vozidla dokáží před radioaktivním spadem nebo jiným zamořením ochránit svoji osádku. Ale ta není chráněna proti jiným rizikům, jakou jsou nástražná výbušná zařízení (IED) nebo jiný nepřátelský útok, vozidla si nemusí poradit s terénními překážkami... Proč riskovat životy a vlastně i tato nepoměrně dražší vozidla, když lze do nebezpečné oblasti nejprve vyslat dron?

helicopters-smallFoto: Ilustrativní koláž k využití dronů v zamořeném prostředí (zdroj ACL.MIT.EDU)

15. ženijní pluk, aneb „létající pyrotechnik"

Dron se osvědčil při nedávném výbuchu muničního skladu ve Vrběticích (jednalo se o tzv. BRUS z dílny Technického vojenského ústavu) a obecně se již ví, že je výborným pomocníkem hasičům při monitoringu ohnisek požárů. Stačí pod něj zavěsit termovizi. Pod větší modely lze ale klidně zavěsit pyrotechnického robota, a toho tak vysadit v oblasti, do níž by dojížděl zdlouhavě, případně by vůbec nebyl schopen dojet, po svých pásech.

BRUSFoto: Bezpilotní rotorový univerzální systém – BRUS z dílny VTÚ (zdroj VTUSP.CZ)

Dron může také vletět do útrob budovy. Anebo nést na sobě rušičky signálu proti odpálení na dálku (RC) řízených IED, a to tam, kam se nedostanou MRAPy s rušičkami, a v ohrožení se tak ocitají pěší jednotky. Docela maličký dron pak může provést vizuální průzkum a odhalit třeba teroristu, který odpaluje IED ručně. Dost dobře jej pak může i rovnou zneškodnit jako řízená mini střela (připravujeme také článek na téma „alternace odstřelovačů drony").

Search and Rescue – drony pomocníky (nejen) letectvu

Naše armáda zabezpečuje službu SAR a že jsou drony velkým pomocníkem při pátrání po osobách, je už vyzkoušeno (věnovali jsme tomu tento článek). V podmínkách, kdy je riskantní vyslat vrtulník, může jeho úlohu zastoupit dron. Ten se navíc může pohybovat v nízkých výškách a případně naprogramován pročesávat terén systematicky. Kromě toho může v případě úspěšného pátrání sednout u osoby v nouzi a předat jí užitečný náklad pro přežití.

Ostatně drony mohou rychle donést zásoby munice či zdravotního materiálu jednotkám v nouzi, a to s maximální přesností – na rozdíl od shozu nákladu letounem, natož vrtulníkem, kdy mnohem více hrozí jak sestřelení, tak doručení vybavení do rukou nepřítele.

StrixFoto: Nákladní UAV Strix z dílny brněnského start-upu Robodrone na Future Forces (zdroj FLICKR ROBODRONE)

Další uplatnění dronů v armádě namátkou...

Dělostřelci mohou pomocí dronů kontrolovat přesnost zásahu. Vojenská policie může jejich prostřednictvím zajišťovat perimetr chráněných objektů a osob (a obecně dělat s nimi vše, co policie státní, o čemž budeme brzy psát). Jednotky určené pro elektronický boj mohou s maximální přesností rušit signál v lokalitě soustředění nepřítele, aniž by zbytečně vyrušily spojení vlastním postupujícím silám.

Samostatnou kapitolou je využití dronů v rámci PVO – jeden z minulých článků jsme věnovali přímo „protidronové pozemní obraně" a chystáme se na vzdušnou, kdy drony samy mezi sebou budou svádět vzdušné souboje. Drony se ale jistě uplatní pro střežení – proč nezačít vojenskými letišti? A pokračovat přes základny a vůbec všechny objekty důležité pro chod státu? O pořízení dronů uvažuje mimochodem i 103. středisko CIMIC/PSYOPS (civilně-vojenská spolupráce a psychologické operace).

Mohla by si tohle všechno česká armáda dovolit?

Jistě, jinak bychom nemarnili čas psaním předchozích řádků. Vše, co bylo popsáno výše, umí dnes drony, jejichž pořizovací cena se pohybuje od desítek po stovky tisíc – asi jako osobní vozy nižší a střední třídy nebo nějaké ty kusy útočných pušek CZ805 Bren s optikou. Pravdou je, že specializované vystrojení dronů (např. termovize, chemická čidla apod.) v některých případech jejich cenu klidně zdvojnásobí. I tak ale platí, že návratnost takové – v armádě zanedbatelné – investice je zaručena. Šetří čas, šetří dražší techniku, šetří životy!

medajlonek_paskova

Budoucnost - bojiště plné dronů

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN