O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Reportáž z 1. ročníku Středočeského policejního pochodu

 24. 09. 2018      0 komentářů

Na sklonku sezóny, avšak stále ještě s krásným počasím, jsme vyrazili na 1. ročník středočeského policejního pochodu pořádaného obvodním oddělením PČR Bělá pod Bezdězem. Ač první ročník, nemělo to chybu. Ale vezměme to popořádku…

Zázemí bylo ve sportovně-rekreačním areálu Vrchbělá v hotelu RELAX. Ráno po příjezdu jsem si připravil věci a šel si hned zařídit registraci, každý obdržel lahev s vodou a cestovní balíček – obloženou housku, sladké pečivo, jablko a nějaké ty tyčinky. Dále pak mapu, která sloužila i jako kontrolní karta. Všechno sbaleno a jdu.

Cesta začíná a po pár stovkách metrů se dělí na krátkou 12 km a dlouhou 22 km trasu. Jdu tu delší, takže vpravo, po chvilce chůze přicházím ke dvěma nenápadným dívkám a jedna z nich má na batohu placku z Pochodu Rychlé roty, který jsem nedávno také absolvoval. Jsou to obě policistky, takže jim předávám informační letáčky Spolku VLČÍ MÁKY (jako vždy pochoduji v jeho týmu) a seznamuji je s našimi programy, které jsou otevřeny nejen válečným veteránům a vojákům, ale i dalším příslušníkům IZS. Diskutovali jsme pak o všem možném.

pochod PČR krajina

Cesta vedla mladým borovým lesem po velmi jemném písečku, po kterém se velmi špatně šlo. Ovšem po chvilce se dostáváme na tzv. Mariánskou cestu, po níž vede i cyklotrasa, je nádherné počasí a svěží vzduch, cesta ubíhá velmi dobře. Po pár kilometrech uhýbáme směrem na Slatinný vrch, tam se s oběmi loučím a oslovuji jednoho vojáka, jenž mašíruje se dvěma dětmi. Dozvídám se, že je od Hradní stráže, i jemu představuji činnost našeho spolku a diskutujeme spolu o problémech, které trápí naše vojáky. Rovněž mu představuji také slevové programy a benefity, jenž náš spolek připravuje se svými partnery jako poděkování za jejich službu (www.armyfriendly.cz).

Společně pomalu stoupáme až těsně pod vrchol Slatinných vrchů, kde se loučíme. Oslovil mne zde jeden z pochodníků, který náš spolek zná, zdali tu máme prodejní stánek, že by si rád zakoupil nějaký další patch nebo přívěsek – bohužel stánek nemáme, ovšem to mu jako odpověď nestačí, tak se táže, zda-li nemám u sebe něco… samozřejmě mám, přívěšek ve tvaru vlčího máku a patch mu udělaly radost a rovněž svou troškou přispěl na pomoc některému z našich klientů.

Loučím se s ním a jeho kamarádem a sestupuji zpět do údolí, kde potkávám opět vojáka, s nímž jsem šel nahoru. I on by si rád pořídil nějakou drobnost, že by také rád pomohl, beze všeho, opět přívěsek a patch. Vyrážím dál a míjím další skupinky odpočívajících pochodníků, po chvilce však už jdu sám, lesní cestou točící se kolem vrcholků, která se vine krásným a čistým lesem. Posléze narážím na další účastníky a napojuji se na červenou turistickou stezku, jež se také nazývá „Máchova cesta“. Teď se cesta stáčí zase opačným směrem a stoupá kolem kopce zvaného „Malý Bezděz“. Trasa mě vede po zpevněné cestě a místy skýtá krásný výhled na okolní krajinu.

Zatímco se kochám, všimnu si v dálce někoho ve vojenské uniformě, když jej docházím, zjištuji, že je to kamarádka, která se velmi hojně účastní pochodů, poslední dobou i se svojí maminkou. Dále tedy pokračujeme společně, po chvilce přicházíme do podhradí a stoupáme křížovou cestou nahoru na hrad Bezděz, kde se nachází kontrolní bod. Zase děláme zastávky a hltáme úžasné výhledy. Účastníci pochodu mají vstup do hradu v ceně, prokazují se soutěžní mapou. Je zde celkem živo, kromě stánku s občerstvením tu pracuje i mistr kovář, hudba a zpěv, máme možnost si hrad prohlédnout s průvodcem nebo neomezeně bez průvodce, na druhém nádvoří se již chystají šermíři.

Prohlížíme si část hradu a expozici zajímavých fotografií. Záhy usedáme na druhém nádvoří, kde právě začíná šermířské vystoupení. Bylo sehrané velmi pěkně a místy i vtipně, do hrané scénky jsou vtaženy i děti, které si to jistě řádně užily. Pak si prohlížíme další části hradu včetně několika mučidel. A po chvilce stoupáme točitým schodištěm na hlavní věž, odkud je úžasný výhled do všech stran. Chvíli se kocháme – je opravdu nač se dívat – i když je trochu zamračeno a viditelnost jindy bývá jistě větší, ale i tak je v dálce vidět třeba Ještěd.

pochod PČR brnění

Po prohlídce hradu se vydáváme na poslední část trasy. Scházíme opět křížovou cestou dolů.  Pokračujeme přes vesnici dle značení, když ji opouštíme, zastavujeme se u ohrady s krásným černým koněm, kterého si samozřejmě musíme všichni pohladit. Po chvilce začíná fučet vítr stále víc, jdeme mezi poli, takže je to opravdu znát. Až přicházíme na rozcestí na kraji sportovního areálu, kde jsme začínali. Kousek od cesty je postavená rozhledna, pod níž se klikatí in-line dráha, stoupáme po točitém schodišti nahoru, nezdá se, ale je to sakra výška, a celá rozhledna se trochu kýve.

Po sestupu z rozhledny procházíme kolem dětského hřiště, které je doslova zasypáno dětmi, jdeme se podívat do minizoo – zde kamerunské kozy, domácí kozy, ovce, a také dva exempláře Emu hnědého, ovšem moc se fotit nechtěli. Zbývá už jen pár metrů a jsme opět u registrací, kde přebíráme pamětní medaili se stužkami a dekret, ovšem kovovou placku nebo razítko do pochodníčku neměli, což organizátoři přislíbili příští rok napravit.

Během cesty jsem oslovil několik vojáků a také spoustu policistů, jimž jsem představil třeba i jen v krátkosti náš spolek a předal naše letáčky, samozřejmostí bylo i poděkování za jejich službu. Rovněž bych chtěl poděkovat za podporu těm, kteří mne oslovili a vyžádali si nějaké ty patche nebo přívěsky.

Tento pochod byl rozhodně vydařený, cesta byla značena opravdu skvěle, trasa nebyla vůbec nijak náročná (krom pár kopců), takže ideální pohodová oddychová trasa právě třeba pro lidi, kteří začínají, případně rodiny s dětmi. Opravdu nemám, co bych vytknul a příští ročník tohoto pochodu mohu vřele doporučit. Sám se na něj už moc se těším a organizátorům tímto děkuji.


PS: Pokud byste chtěli vyrážet na podobné pochody s "repre týmem" Spolku VLČÍ MÁKY, stačí se mi zvat na houba01@seznam.cz (případně přes Facebook Po stopách hrdinů).

policejní středočeský pochod bezděz

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací