O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Reportáž z kurzu první pomoci Českého Červeného kříže

 01. 03. 2017      0 komentářů

Přísloví říká „jablko nepadá daleko od stromu“ a tak nějak je tomu i v naší rodině, neboť i já navazuji na tradici v účasti na akcích Českého Červeného kříže, velmi aktivní v této oblasti byla hlavně moje babička a po ní i moje máma. Co mě to k tomu vedlo, to sama ani nevím. Asi jsem to jen cítila jako jakousi potřebu, svým způsobem jako svoji občanskou povinnost být v běžném životě připravená na mimořádnou situaci, kdy bude potřeba poskytnout první pomoc.

Stručně z historie

Český Červený kříž má u nás velkou historii, základní kořeny sahají u nás až do dob Rakouska-Uherska, tedy do období před rokem 1868. Oficiálně došlo k jeho založení v listopadu roku 1919, tedy měsíc po vzniku samostatného Československého státu. (Jen pro zajímavost, těch 20 let, tedy 1919-1938, vykonávala funkci předsedkyně ČSČK dcera prezidenta dr. Alice Masaryková.). Po německé okupaci a vytvoření protektorátu byl ČSČK rozpuštěn a jeho členové byli odvezeni do koncentračního tábora.

V prvních letech po druhé světové válce pokračoval ČSČK v duchu tradic první republiky. Avšak po únorovém převratu v roce 1948 ztratil svoji samostatnost a byl začleněn do jednotné Národní fronty. Ke změnám došlo až v roce 1989, kdy byla ČSČK umožněna nezávislost a samostatnost. Mezinárodním výborem Červeného kříže byl Český Červený kříž uznán 26.8.1993 a za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce byl přijat 25.10.1993.

Toto je jen kratičký průřez historií ČČK. Pokud by vás zajímaly podrobnější informace, tak je naleznete zde.

Kurz první pomoci

Český Červený kříž provádí v rámci své činnosti odborná školení v poskytování první pomoci. Je velkou výhodou, že u zájemců o školení nerozhoduje věk. Mají v podstatě jediné rozdělení, a to na dvě cílové skupiny. Na děti, tedy účastníky do 18 let věku, a starší, tedy dospělé. Do této skupiny jsem se zařadila i já. Měla jsem prozatím zájem o jakýsi základní obecný kurz první pomoci.

Jeho popis jsem našla na webu. Rozhodla jsem se pro Oblastní spolek ČČK se sídlem na Praze 1 v Hellichově ulici. Pro pražské zájemce je místo velmi jednoduše dostupné. ČČK je v centru, přímo pod Petřínem, kousek od stanice metra Malostranská. Do zastávky Hellichova jezdí tramvaje č. 12, 15, 20, 22, poté se vydáte směrem k Petřínu, před mateřskou školou odbočíte doleva do slepé ulice a učebna bude stát přímo před vámi.

Je to taková malá útulná učebna, ale pro potřeby kurzu úplně postačující. Na kurzu se nás sešlo celkem 13 účastníků a lektor. Lektor byl příjemný milý člověk, povoláním učitel biologie, celé přednášené látce jsem dobře porozuměla. Hned na úvod nám rozdal příručky Základy první pomoci ČČK (viz obrázek).

cckbrozura

Celkový rozsah kurzu je 12 hodin, výuka je rozdělena na dva dny po 6 hodinách.

Kurz začínal v sobotu v 9 hodin a přednášející se věnoval následující problematice:

  • základní chování ošetřujícího,
  • kontrola životních funkcí,
  • masivní krvácení,
  • dýchací obtíže,
  • poranění hrudníku a plic;
  • bezvědomí a bezdeší.

Během probírané látky jsme měli možnost si všichni vyzkoušet resuscitaci na umělém modelu jak dospělého člověka, tak i novorozence. Kupodivu jsem zvládla resuscitaci i zástavu masivního krvácení, jen jsem měla strach, abych neublížila figurantovi. Jediná věc, která mi činila potíže, bylo provedení Heimlichova manévru. Nebyla jsem schopna zatnout pěst a prudce stlačit nadbřišek. Bylo to pro mě ještě náročnější než zvládnutí resuscitace.

Během výuky jsme měli hodinovou pauzu na oběd. Měli jsme možnost si přímo v učebně udělat vlastní jídlo. K dispozici je vybavená kuchyňka a v rámci ceny kurzu si mohou účastníci kdykoliv udělat zdarma kávu nebo čaj. Kdybych dopředu věděla, že tam mají k dispozici mikrovlnku, tak bych si rovnou připravila vlastní oběd z domova. Musela jsem se tedy spokojit jen s chlebem se sýrem, byla sice možnost zajít do kterékoli restaurace v okolí, ale ceny v centru Prahy mě odrazovaly. Po pauze jsme pokračovali ve výuce a skončili jsme odpoledne v 15,00 hodin.

Druhý den, v neděli, jsme opět začali v 9:00 a probírali jsme následující:

  • poranění pohybového aparátu,
  • rány,
  • tepelná a chemická poranění,
  • náhlá interní onemocnění,
  • mozkolebeční poranění,
  • praktické provádění transportu a polohování.

Na závěr kurzu jsme psali závěrečný test (varianty a, b, c, jedna správná odpověď). Tak například:

Při poranění očí – zaklíněné těleso:

a)       Snažíme se vytáhnout cizí těleso a poté vypláchnout oko vodou .

b)      Cizí těleso nevytahujeme, oko sterilně kryjeme, pro omezení pohybů očních bulbů zakryjeme i druhé (zdravé) oko.

c)       Cizí těleso nevytahujeme, máme-li možnost, oplachujeme oko Opthalmo-Septonexem.

Otázek bylo celkem 20 a všichni testem úspěšně prošli (i já, měla jsem 3 chyby) a obdrželi jsme certifikát osvědčení o absolvování první pomoci ve 12 hodinové normě „Základy první pomoci“ a průkazku první pomoci ČČK s dobou platnosti 5 let. Po uplynutí této doby je nutno se opět přihlásit na kurz a znovu složit zkoušky.

k_prukaz

Tento kurz mě velmi zajímal, také další posluchači byli soustředění a hodně se o probíranou látku zajímali a vůbec se nestyděli ptát. Mě se nejvíce líbila praktická část, a to jak transport postiženého, tak i postava figuranta v roli postiženého. Figurant byl namaskován tak, aby působil dojmem skutečně poraněného člověka (měl na těle maskovací barvu nerozeznatelnou od krve, byl „popálen“) a my jako zachraňující jsme měli poskytovat první pomoc do té doby, než přijede ZZS. Dispečink záchranky byl lektor a ten jen napovídal, co máme dělat a zda to děláme dobře. Bylo to poučné i zábavné. Na praktickou část je dobré se vybavit tepláky kvůli riziku zašpinění od maskovacích barev.

Celkově hodnotím kurz jako vynikající po stránce odborné, organizační a celkem přijatelný i v rámci ceny. Kurz v rozsahu 12 vyučovacích hodin stál 1.000 Kč, našla jsem i levnější kurzovné v rámci jiných poboček ČČK, např. za 500-700 Kč, ale jen na jeden den, to znamená 12 hodin výuky vcelku, což je s ohledem na odborný rozsah těžko zvládnutelné a myslím, že i vyčerpávající. Takže je to spíše na vás, jak vám to bude vyhovovat.

Zážitkový kurz první pomoci

V nejbližší době plánuji opět kurz v rámci ČČK, a sice kurz tzv. zážitkové první pomoci. Mám na mysli to, že je mnohem praktičtější zvládat tzv. soubor praktických dovedností přímo na místě. V centru výuky budou tentokrát modelové situace, ve kterých zkušení lektoři a maskéři vytvoří pocit dokonalé situace – krev, dým a výbuch… A po zvládnutí každé modelové situace bude následovat zpětná vazba, kde se osvětlí správný postup. Co nás tam bude čekat:

  • autonehoda (nácvik správného postupu u autonehody),
  • kartografická pátračka (nalezení pacienta na základě rozhovoru nad mapou),
  • po oslavě (když někdo neumí pít),
  • domácí zabíjačka,
  • stavíme si tábor (dětem sekera a pila do rukou nepatří),
  • domov důchodců (interní stavy),
  • hospodská rvačka (dostali jste někdy židlí?),
  • rituální sebevražda, Kanibalové a mnohé další …
cckpalec

Tento zážitkový kurz bude probíhat kousek od Prahy v Jesenici u Rakovníka. Uskuteční se ve dnech  31.3.-2.4. 2016. Více informací najdete zde. Cena tohoto kurzu činí 3.250,- Kč. Součástí ceny je ubytování, celodenní jídlo a certifikát o absolvování. Tak tohle si rozhodně nenechám ujít, i když mám obavy, přesto tam jedu a třeba se tam s některým z Vás, koho zaujal můj článek, potkám... 

 autor: Dagmar Krčková

kurz první pomoci ččk

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN