O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Reportáž z Pochodu Rychlé roty pořádaného policisty z OHS Ústí nad Orlicí

 17. 09. 2018      0 komentářů

Byl před námi další krásný víkend, tak proč si jej pořádně a patřičně neužít zase na nějakém pochodu? Tentokráte v okolí Ústí nad Orlicí, na Pochodu Rychlé roty, pořádaném policisty z OHS Ústí nad Orlicí. Zázemí bylo tudíž na policejní střelnici v Černovíru, kam jsme společně s Michalem přijeli už v pátek večer – po předchozí dohodě s pořadatelem nám bylo výjimečně umožněno vyrazit na trasu o něco dříve…

Musím říct, že nocování pod širákem byla dobrá volba, za hodně dlouhou dobu jsem se tak luxusně nevyspal. Brzy ráno už jsme byli na nohou, vyzvedáváme si kontrolní kartu a klasický pochodnický balíček na cestu – voda, energeťák, jablko, kousek pečiva, tyčinka apod. Všechno připraveno a vycházíme.

Cesta nás vede po úbočí stráně nad střelnicí lesní cestou, která se všemožně klikatí a místy se mění na lesní pěšinu. Trasa je velmi dobře značena fáborky a barevným sprejem. Po několika kilometrech přicházíme na rozcestí pro krátkou a dlouhou trasu, 12 anebo cca 22 km, my jdeme delší, takže odbočujeme vpravo, procházíme obcí zvanou Hnátnice a následuje polní cesta, která se mění v takové ty horské loučky na kopečcích lemované remízky a úzkými pásy lesů.

pochod RR terč

Cesta se opět klikatí nahoru i dolů, postupně se dostáváme do lesa, kde sestupujeme k rybníku s názvem Šušek a nacházíme skrytý kontrolní bod, který na mapě není značen a každý ho musí najít, což při dodržení trasy není těžké, už zde bylo připraveno posezení pro odpočívající účastníky, prozatím však bez osazenstva, a tak pořizujeme fotografie jako potvrzení projití a pokračujeme asfaltkou dál.

Po chvíli přicházíme na kraj Písečné – velmi roztahaná vesnice a baráčky jsou tam všude možně rozházeny daleko od sebe, odbočujeme dle značení vlevo a překračujeme rozestavěný mostek. Cesta vede do kopce, po chvíli se opět noříme do lesa, ze kterého za nedlouho vycházíme a před námi se pomalu rozprostírá obec Žampach. Tam je další kontrolní bod, který se nachází na parkovišti, dáváme si krátkou pauzu, pořizujeme kontrolní foto a protože míjíme menší vesnický obchůdek, kupujeme si nanuka a energeťák.

Za vesnicí nás čeká krátký, ale za to prudší úsek po louce, pak pokračujeme po pěšině, která se také táhne do kopce, už ale není tak prudká. Procházíme okrajem vesničky Hlavná a opět se noříme do lesa, slušnou chvilku chůze po velké lesní cestě, z níž uhýbáme vlevo a už spatřujeme prvního pochodníka, který jde krátkou trasu. Míříme dle značení na další kontrolní bod, který se má nacházet na vrcholu hřebenu. Cestou potkáváme stále více účastníků. Ovšem jak tak jdeme podle značení, začínáme chodit v kruhu, značení nás vede dolů místo nahoru, pak vidíme skupinku lidí, kteří sestupují po lesní cestě shora, takže tam to musí být a taky že je, toto byl asi jediný úsek, kde značení malinko vázlo, ale nic vážného.

pochod RR výhled

Přicházíme na kontrolní bod, kde nám označují kartu, je zde krásný výhled na údolí a okolní kopce. Ovšem nemáme čas se kochat, čas kvapí, jdeme dál, vracíme se zpět na spodní cestu a pokračujeme po značce, která značí už závěrečný úsek. Po chvilce přicházíme na ono rozcestí, kde se dělily trasy. Nyní sledujeme hlavně šipky s popiskem „cíl“, vykračujeme po žluté turistické značce a sledujeme šipky stříknuté barevným sprejem, chvilku jdeme po lesní cestě zpevněné, pak po nezpevněné, jindy zas lesní pěšina, takže terén se pořád mění, což nohy ocení. Pak pokračujeme po zpevněné lesní cestě, kudy prochází i cyklostezka, jdeme poměrně rychlým tempem, takže každou chvilku předejdeme někoho z účastníků. Záhy se nacházíme na horní cestě nad střelnicí a scházíme na tu, kterou jsme ráno vyšli.

Vcházíme do budovy k registracím, kde se hlásíme, ukazujeme kontrolní foto a předkládáme kartu, načež obdržíme krásnou pamětní medaili s certifikátem a dále pak losujeme papírky s čísly – pod každým číslem je nějaká ta cena, a že jich tam bylo velmi mnoho, záleželo jen na štěstí.

Pochod byl opravdu velmi rychlý, taky aby ne, když to měl vepsáno v názvu! Navíc jsme byli v časovém presu, protože mě ještě čekal těžký úkol, a sice provdat sestru, což se mi nakonec podařilo. Ale vraťme se k pochodu, pochod se nám velmi líbil, zázemí bylo super, nechyběl stánek s občerstvením, přístup pořadatelů i značení trasy bylo dobré, ovšem podle propozic měl být pochod cca 23km, zatímco já naměřil 26 km, přičemž naše „bloudění“ u kontrolního bodu na vyhlídce nevydalo za víc než pár metrů. Milý bonus bylo závěrečné slosování o ceny. Takže tento pochod můžeme jen doporučit a už se těšíme na jeho další ročník.

 pochod RR Vojta

Pro Spolek VLČÍ MÁKY napsal Vojta „Houba“ Slavík, vedoucí „repre týmu“ (zájemci o pomoc spolku na podobných pochodech se mohou ozvat na houba01@seznam.cz)

pochod rychlé roty spolek vlčí máky

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací