O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Slíbil gen. Opata pomstu? Kdo dal informace o akci médiím? Zavinil nové útoky?

 22. 10. 2018      0 komentářů

Kvůli „úniku“ informace o „pomstě“ za padlé vojáky a jeho souběhu s novými útoky v Afghánistánu již bylo napsáno mnoho… dojmů. Tento článek se vrací k faktům. Třeba o tom, co skutečně řekl generál Opata, kdo je novinář, který informaci zveřejnil, do jaké míry - spíše zda vůbec - nové útoky mohou s tímto souviset. 

Slíbil Opata mstu, odplatu, odvetu nebo spravedlnost?

Mnoho občanů, ve fanouškovské military komunitě patrně všichni, s povděkem až jásotem přijali 17. října zprávu, že naše speciální síly vypátraly a eliminovaly strůjce letního sebevražedného útoku, při němž padli tři naši vojáci. Záhy se k ní vrátíme, ale pro pochopení je třeba vzpomenout na srpnové události.

Totiž pozitivní ohlasy vzbudilo už tehdejší prohlášení náčelníka generálního štábu Aleše Opaty o tom, že to útočníkům neprojde:

„Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu“.

Média ve své zkratkovitosti však psala pomalu o vyhlášení vendety, v titulcích tehdy i dnes často užila spojení „armáda pomstí/pomstila“. Moderátorka pořadu Události, komentáře 11. srpna dokonce zahájila interview s náčelníkem generálního štábu takto:

Pane náčelníku, vydal jste rozkaz k odvetě. Kdy začne a co bude obnášet?

Odpověď: „Nejdříve bych to drobně poupravil, nejedná se o odvetu, jedná se o spravedlnost.“

Potud je tedy aktuální napadání generála Opaty, že vyhlásil vendetu, nehorázné, vychází z mediální svévole nakládat libovolně s citacemi a přetvářet je v úderné titulky a headliny, které se dopouštěla prakticky všechna média, včetně veřejnoprávních! Přidávali se pak tzv. bezpečnostní experti typu Jaroslava Štefce, který napsal:

"...v médiích zazněla z nejvyšších míst velení AČR slova o „pomstě za padlé české vojáky"".

Přitom jsme si právě doložili, že je to lež, armádní velení nic takového do médií neřeklo, naopak se je snažilo korigovat.

4_2749 Aleš Opata zdroj army.czfoto zdroj: army.cz

Pokud jde o jazykově-významovou stránku slov spravedlnost, odplata a msta, trpí bohužel praktická (tedy i mediální) čeština deficitem logického, jasného a pevného rozlišení. Zvláště problematické je časté užívání slov pomsta a odplata jako synonym.

Sama jsem na to před časem narazila náhodou, když mi nebyl jasný rozdíl v angličtině: Zatímco Punisher páchá revenge (či vengeance), co je potom avenge v Avengers? První je pomsta na někom, obvykle tím, že mu ublížíte, protože on předtím ublížil vám. Druhé je odplata za něco, co bylo spácháno na jiném. Morálně to první není správné, znamená to neschopnost odpouštět. V češtině by to odpovídalo úzu, že tvoříme spojení „spravedlivá odplata“, nikoli však „spravedlivá msta“. Jeden z výkladových slovníků uvádí (přeloženo z AJ):

Sloveso avenge znamená potrestat špatné skutky se zámyslem nastolit spravedlnost. Revenge jako podstatné jméno i sloveso je více osobní, méně navázané na spravedlnost, spojené se způsobením újmy.“

Pravda o tom, co náčelník generálního štábu řekl a neřekl, resp. mínil, a jak to poté „citovala“ a parafrázovala média je tedy jeden fakt.

Z jiného pohledu nelze popřít, že došlo k jisté neuváženosti v generálově komunikaci, která by se projevila, i kdyby jeho slova překroucena nebyla. Neuváženosti v tom smyslu, že dříve či později by generál byl médii dotazován, zda se předsevzetí podařilo naplnit. Je to jako když v lednu všem rozkecáte, že vaše předsevzetí do nového roku je zhubnout deset kilo, pročež si vás v létě budou dobírat, že to pořád není znát. Každopádně, on se ho nikdo neptal, později se budeme zabývat, jak se odpovědi dopátraly Lidové noviny "samy".

A především, kdo tehdy neměl dobrý pocit, že v čele armády je konečně chlap? Ten záblesk hrdosti byl jako velký třesk, který náš národ tak potřebuje a tak dlouho hledal. Pana generála jsme o dva týdny později potkali v Chrudimi, můj přítel mu za ono vyjádření děkoval a dojetím mu zvlhly oči. Ostatním přítomným také, tak moc to – jistě i pro mnohého čtenáře tohoto článku – znamenalo.

Byl to náhodný nebo řízený únik? Od koho asi?

Přenesme se o dva měsíce dál. Ráno 17. října přinášejí Lidovky.cz, jmenovitě Martin Shabu, článek s nadpisem „Odveta za padlé vojáky. Prostějovští speciálové zneškodnili spolupachatele útoku v Afghánistánu.“ Zprávu rychle (až bezmyšlenkovitě) přebírají další média.

Je třeba zbystřit u autora článku, neboť ten byl některými svými kolegy z branže již dříve označen za „obrněnou pěst hnutí ANO“, v Babišových (sic už jako že ne) Lidových novinách patrně několikrát odvedl spíše politickou, než novinářskou, práci – nejznámější je sestřelení ministryně spravedlnosti Válkové.

Na mediálních studiích (FSV UK) jsme měli mimo jiné kurz Analýza a interpretace mediálních textů, kde jsme se snažili rozklíčovat, proč jsou ty či ony texty napsány určitým způsobem, co slovní obraty v nich vyjadřují, co je sděleno třebas i tím, co je tam navíc a co je naopak zamlčeno. Bylo to zábavné, na první pohled k ničemu, ale člověk přeci jen získal jistý trénink všímat si, když je třeba v textu zdůrazněno něco, co by nemuselo. Nabízím tedy nástin, jak bych pracovala s prvotním článkem LN v tomto kurzu, a sice na třech citacích:

1)      Informaci o odvetě potvrdily LN tři na sobě nezávislé zdroje.“

Proč zrovna tři? Proč ne dva, několik…? Vypadají tři přesvědčivěji než „novinářsky povinné“ dva? Nebyl to náhodou jen jeden zdroj?

andrej-babis-3762053_1280foto zdroj: pixabay.com

2)      Získat bližší podrobnosti o celé operaci je prakticky nemožné. Všechna oficiální místa, která o akci věděla, totiž mlčí – premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar, generální štáb i americká ambasáda v Praze.“

Není zvláštní tak sebejistě konstatovat, kdo všechno o akci věděl? A vůbec dělat takový dlouhý výčet? Vím, že o takových akcích se ministři obrany dozvídají ex post a nepříliš podrobně, zda-li vůbec, což později pro média potvrdil Alexandr Vondra. A proč by o tom, proboha, měla vědět americká ambasáda? Americké vojenské velení jistě, ale ambasáda?! Na generální štáb naopak pan Shabu nevolal? Asi ne, co by o tom tak asi mohli vědět, normální je volat na ambasádu! Mohl aspoň zavolat ještě na Hrad, tam by mu třeba i něco řekli. Proč to začíná premiérem Babišem? Jakože o tom především on věděl, ale také ti další, aby o tom nevěděl on sám? Že tu akci on nařídil, schválil, a jelikož je úspěšná, potřebuje se nyní ve svých novinách pochlubit?

3)      „Důvodem je údajně fakt, že premiér Babiš zainteresovaným složkám nařídil přísné mlčení o supertajné misi.“

Nevím, zda je premiér tou osobou, která něco nařizuje americké ambasádě (LOL). Mohl by pan Shabu dále definovat ony složky? Třeba ozbrojené síly, generální štáb, velitelství Speciálních sil? Bylo by vtipné, kdyby přísnou mlčenlivost nařizoval agent StB, podvodník s EU dotací, lidem, kteří mají prověrky na přísně tajné. Z nějakého důvodu ale bylo pro pana Shabu důležité Babiše krýt. Živě si dokážu představit, jak mu Shabu kvůli článku volá a on mu přinejmenším existenci mise potvrzuje slovy: „O téhle supertajné misi jsem všem nařídil přísně mlčet, tak to tam nezapomeň napsat!“ Všichni nakonec víme, že slovo „údajně“ použijeme, pokud něco víme, ale potřebujeme krýt sebe nebo zdroj. Kdyby pan novinář slůvko vypustil, zněla by věta: „Důvodem je fakt, že premiér Babiš…“, čímž by tak vyvrátil předchozí výrok, že všechna místa mlčí (měli jsme na škole i výrokovou logiku). Z mého pohledu dosazením slůvka „údajně“ však odvedl tutéž práci.

Inu, přeberte si to. Je to kvalitativní metoda zkoumání mediálního sdělení, žádné přímé a přezkoumatelné důkazy, avšak jediný postup, který má běžný občan k dispozici, pokud se chce aspoň namáhat hledáním pravdy.  

Útoky ze 17. a 22. října byly nasnadě, nikoli však kvůli "vendetě"

Pozdě večer 17. října (Ministerstvo obrany zprávu vytvořilo ve 22:43, patrně záhy poté rozeslalo), což se však většina veřejnosti dozvídá až 18. října ráno, vychází zpráva, že bylo zraněno pět českých vojáků při útoku vozu napěchovaného výbušninami na automobilní patrolu.

Řada prvotních ostrých komentářů vyvozujících, že se Taliban mstí na základě vyzrazené operace 601. skss, zcela ignoruje fakt, že mezi medializací „odplaty“ a provedením nového útoku uplynulo jen několik hodin. Takto rychle ani Talibanci česká média nečtou, už vůbec nezorganizují nový útok. Leda, že by o mnohem dříve uskutečněné operaci 601. skss věděli – což zcela jistě, většinou si všimnete, když Franta a Pepík z vaší teroristické buňky zmizí a v jejich doupěti zůstanou krvavé stopy.

Zajímavé byly následné úvahy o zvýšeném riziku pro české vojáky, ať už kvůli tomu, že dopadli strůjce útoku na své druhy, až k poněkud komické úvaze, že si malují velké české vlajky na masky chladičů MRAPů, jimiž jezdí, čímž se stávají cílem. Jako by na těch vozidlech i bez toho nebyly vztyčeny národní prapory. Pravda, kdysi Češi snad těžili z toho, že pro ně Afghánci mají jistou slabost, ale kdeže loňské sněhy jsou…

11 mrap zdroj army.czfoto zdroj: army.cz

Především, situace v Afghánistánu se mění, Taliban přebírá iniciativu nejen v důsledku Obamova stahování amerických sil, ale i motivován získat lepší vyjednávací pozice o příměří, aktuálně i kontrolovat území, aby ovlivnil nedávné parlamentní volby.

Čeští vojáci současně už nejsou těmi dobrými patrony v PRT týmech, které budují studny, mlékárny a školy. Teď střeží největší americkou základnu Bagram, přičemž nemůže být pro povstalce a islamisty většího a žádanějšího cíle – sídla amerického ďábla. Když chodíte denně kolem vosího hnízda, zákonitě žihadlu neuniknete. 

Z hlediska českých novinářů, politiků i zástupců armády je politováníhodné, jak se právě vše seběhlo. Honba za senzací jedněch a rozpačitost druhých, v mixu samozvaných expertů na bezpečnost a všeználků na sociálních sítích vedla k zahlcení pseudozprávami a pseudoteoriemi. Opět nám jako ilustrace poslouží pan Štefec:

tefec vendeta

...Jde o reakci po zastřelení českého vojáka a postřelení dalších dvou na výcvikové základně dne 22. října, kdy palbu na koaliční jednotky spustil příslušník afghánské armády. Ač jeho motivy zatím nejsou zřejmé, k útoku se ihned přihlásil Taliban, ke všemu se chlubil, že takto usmrtil amerického vojáka, místo českého. Podle informací New York Times mohly být motivy střelce úplně jiné a chtěl se mstít Američanům (viz originální článek NYT nebo článek na Armywebu).

Dojít přesto k závěru, že existuje příčinný vztah mezi vyhlášením "afghánské vendety" (které ale představitelé AČR neučinili, jak bylo doloženo výše) a výrazným zintenzivněním útoků na české vojáky (lze ze dvou izolovaných incidentů dovodit "výrazné zintenzivnění"?) je z racionálního hlediska nesmysl, toliko jen dojem či přímo manipulace.

Bohužel, v obdobích mezi podobnými událostmi situace v Afghánistánu a tamní práce našich vojáků mediálním tématem není, tudíž veřejnost není připravena racionálně filtrovat náhlé přívaly dezinterpretací.

Kdo odplatu schválil? Kdo tam ty speciální jednotky vyslal?

Více či méně zavádějících debat a medializovaných komentářů, které výše popsané dění následně vyvolalo, by se našlo asi více, ale zaměříme se už jen na dvě témata. Prvním je politická pře, kdo vůbec mohl vydat rozkaz k operaci 601. skss.

Vysílání našich vojáků do zahraničí (jakož i pobyt zahraničních vojsk u nás) totiž upravuje Ústava. Pro vyslání českých vojáků na nejvýše 60 dnů stačí rozhodnutí vlády, která až následně (a pouze) informuje parlament. Vláda takto může postupovat ve třech případech: za účelem plnění mezinárodních závazků, pro mírové operace se souhlasem přijímajícího státu a pro účast na záchranných pracích po nějaké katastrofě.

Jana Černochová, jakožto předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu, se ohradila proti nepřesnému komentáři generála ve výslužbě Šedivého, jenž právě již 17. října vystupoval v pořadu 90‘ ČT24. Podle Černochové je dosavadní ústavní úprava nepružná (zdůvodněno na hypotetickém případu unesení českých občanů), proto již dříve navrhla její úpravu, aby došlo k vypuštění tří konkrétních případů, pro změnu však vláda musela nechat parlament dodatečně o akci hlasovat (podle toho, zda se záchrana rukojmích zdařila?). (Celý text Jany Černochové zde.)

_dsc3345 černochová zdroj army.czfoto zdroj: army.cz

Pro podobné výměny politických názorů, bez schopnosti novinářů je již při vyřčení korigovat, není divu, že výsledné veřejné povědomí je nahlodáno pochybnostmi, jak vůbec – na čí zodpovědnost a rozkaz – mohla 601. skupina speciálních sil hledat a dopadnout strůjce letního útoku proti našim vojákům.

Přitom, naši vojáci již v Afghánistánu jsou, od parlamentu mají dlouhodobý mandát. Operace v Afghánistánu je již řadu let z hlediska mezinárodní klasifikace mírová (to nesouvisí s tím, zda se tam střílí) a Afghánistán s přítomností zahraničních sil na svém území souhlasí. Naše speciální jednotky tam víceméně pravidelně působí, například cvičí a asistují afghánským speciálním jednotkám. Proč by, proboha, neměly a nemohly pátrat po teroristech a podílet se na jejich zatčení?

A na závěr už jen taková banalita: „Kupte ty MRAPy, ne?“

Tuším, že ve zpravodajství TV NOVA a pak samozřejmě i na Facebooku proběhla vlna úvah, pročpak AČR hodlá pořídit bojová vozidla pěchoty, namísto vozidel MRAP, když tato jsou tak odolná, že čtyři z pěti vojáků uchránila před těžším zraněním. ...Protože když kytaristovi chybí kytara, nekoupí si pozoun?

Vozidla MRAP jsou právě navržena pro přepravu osob na asymetrických bojištích, kde protistrana maskující se pasením kozy zahrabává pod silnici desítky kilogramů výbušniny, resp. jimi naloží svoji ojetinu a vyjede pro šedesát panen. Zkratka MRAP znamená Mine-Resistant Ambush Protected, a o to jde. Na střeše mají jen kulomet a granátomet pro obranu.

Naproti tomu BVP jsou konstruována s ohledem na palebnou sílu, tzn. disponují (kromě kulometu, granátometu a řízených protitankových střel) především 30-35mm kanónem. Na bojišti následují tanky, popř. jsou schopny operovat i samy. A u toho převést pěchotu, aby neběžela za nimi. Pro domácí - teritoriální obranyschopnost státu tedy potřebujeme BVP. Leda by nás někdo obsadil a naši partyzáni pak na něj stražili nálože, to by se tu pak ovšem v MRAPech proháněl okupant, nikoli naše armáda.

PS: Tak vidíte, věci bývají jiné, než se zdají, když se do hry kromě přebujelých eg politiků a novinářů a rozvířených emocí jejich publika, zapojí ještě i rozum ;-)

 

speciální síly afghánistán pixabay

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací