O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Úředně se potvrdilo, že invaze do Iráku měla jiný než deklarovaný důvod. No a? I tak byla správná!

 27. 07. 2016      1 komentářů

Hodně lidí invazi do Iráku zpochybňovalo od počátku a určitě si po vydání zprávy britské vyšetřovací komise mnou ruce: „My jsme vám to říkali.“ Ale co? Že tam chemické zbraně nebyly, se vědělo celkem záhy. Hodně lidí tak ale dosud neví, proč se po 11. září do Iráku šlo (zatímco Afghánistán nikdy zpochybňován nebyl). Přitom dnešní optikou byla i likvidace Saddáma jasnou volbou.

Tzv. Chilcotova zpráva (podle vedoucího vyšetřovací komise) vyšla začátkem prázdnin a ve zkratce říká, že invaze do Iráku byla neodůvodněná, špatně vedená, bez domýšlení důsledků.

Obletěla svět a celkem překvapivě krmila i česká všelidová média několik dní – například Novinky.cz přinesly článek o tom, že informátor britských zpravodajců si podobu zbraní vymýšlel podle filmu Skála, přičemž úderný titulek zněl „Saddámovy zbraně? Výmysl inspirovaný filmem s Connerym a Cagem“.

Samozřejmě tento způsob podání hraje na antiamerickou a vůbec antizápadní strunu nemalé části naší populace, jež s oblibou označuje naše vojáky jako žoldáky a ráda by v brzké době hlasovala v referendu nejen o Czexitu z EU, ale také z NATO. Jen pro doplnění v tomto kontextu uvádím, že za nás byla v roce 2003 v Iráku polní nemocnice, pomáhající v nemalé míře místním obyvatelům, pak také Vojenská policie, ale na invazi jako takové jsme se nepodíleli.

Vůbec je asi třeba připomenout dobové dění…

V září 2001 došlo k leteckým útokům Ál-Káidy na USA. Po identifikaci teroristů bylo zřejmé, že je vede Bin Ládin ukrytý v Afghánistánu, podporuje mezi jinými Saddám Husajn z Iráku. Tomu tehdy pomohly i poznatky českých tajných služeb – jeden z atentátníků předtím plánoval útok na Rádio Svobodná Evropa v Praze, financovaný Irákem. (Mimochodem, neboří to vaše domněnky, že ČR je pro teroristy jen rekreační destinací?)

Ještě o deset (resp. jedenáct) let předtím Saddám Husajn vtrhnul do Kuvajtu a zaútočil i na Izrael, hrozilo také napadení Saudské Arábie. Irácký výpad (motivovaný dluhy z Irácko-Íránské války) odsoudil celý svět a v zimě 1991 koaliční jednotky Kuvajt osvobodily (včetně československých chemiků). Chybou, na které se všichni shodnou, pak bylo zastavení vítězného tažení, namísto dobytí Iráku a svržení Husajna.

Kdyby se tak bývalo stalo, nikdo by to neodsuzoval. Husajn, dříve sekulární, by se nezačal hlásit k islámu a podporovat teroristy. Nevyhnal by ze země pozorovatele Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Naopak by tam pustil inspektory OSN pro zbraně hromadného ničení. Těmi jednoznačně disponoval – ačkoli ne v okamžiku invaze – Husajn se už v roce 1988 zapsal do historie největším chemickým útokem proti civilnímu obyvatelstvu (nervovými plyny zmasakroval 5000 a těžce zranil 10000 Kurdů ve městě Halabdža).

Takže, když se vrátíme na počátek milénia, počátek Války proti terorismu, bylo v té době na světě hodně diktátorů, ale když odečteme ty vydávající se za spojence a ty, kteří škodili výlučně svému obyvatelstvu a pro Západ nebezpeční nebyli, zůstane nám tady akorát Husajn. (Třeba takoví Kaddáfí a Asad byli v té době naprosto nekonfliktní.)

Invaze do Iráku na druhý a třetí pohled…

Nic obvykle není takové, jaké se zdá. Invaze do Iráku měla již ve své době řadu interpretací a má je i dnes. Když jsme si ale v předchozích odstavcích připomněli nedávný historický kontext, nejeví se tažení proti Saddámovi jako nelogické nebo nemorální. Byl to masový vrah, který se ke všemu přeorientoval na džihád, takže je jasné, že se stejným zalíbením jako Kurdy by masakroval Evropany.

Jen jsme v oné době poněkud jinak vnímali nebezpečí spojená s globálním islamistickým terorem, protože jsme jej zaznamenali poprvé, a sice zosobněný Bin Ládinem, jenž působil více jako zloduch z komiksu než reálný nepřítel, ke všemu masakroval Američany, kteří si za to vždy mohou sami. Když teď sami žijeme jen stovky kilometrů od magorů, kteří několikrát týdně vraždí nevěřící sekerou, mačetou, náklaďákem či samopalem, když už dva roky voláme po tom, aby se IS vyřídil kobercovými nálety, tak nám prostě postup vůči Iráku pochybný nepřijde.

Tehdy to ale bylo jinak, dost možná proto se musel do médií vypustit argument, že Husajn má chemické zbraně. Na veřejnost to zkrátka působilo více než strašení zaníceným islamistou. Uvědomte si, že v roce 2003 byl hitem telefon Nokia 6600 oplývající fotoaparátem s rozlišením 640x480 a schopností stahovat 40 kbps. Jobs ještě možná ani nesnil o iPhonu a Zuckerberg teprve začínal programovat Facebook. Koho by tedy napadlo, že o dekádu později si bude pouštět videa s uřezáváním hlav na nějaké sociální síti? Nemůžete se bát něčeho, o čem nevíte. Naproti tomu chemické zbraně byly známé a srozumitelné…

Závěrem...

Takže myslím, že Chilcotova zpráva, jež přišla po neskutečně dlouhé době, je jako z jiného světa. Asi jako když při rekonstrukci staré budovy objevíte vzkaz původních stavitelů. Bohužel ti, kdo chtějí, si z ní vezmou vodu na svůj mlýn, aby mohli nadále omílat, jak Američané a jejich spojenci lžou a napadají nevinné státy a neškodné diktátory. Přitom je super, že se proti Husajnovi zasáhlo včas.

Jiná věc je, že další kroky se nedotáhly – nebyly dotaženy čistky mezi iráckými islamisty, nebyla dosazena stabilní vláda, nebyly narovnány vztahy mezi sunity a šíity, v neposlední řadě se odtud koaliční vojáci stáhli zkrátka předčasně, protože Obama je největší mamlas v Bílém domě ever. Chápu, že se teď leckdo ptá, zda okupací Iráku a jeho následným pádem do chaosu a částečně správy Islámského státu, nepřišlo o život více lidí, než pokud by byl Husajn ponechám na svém místě…

...dovolím si ale dovozovat, že nikoli – protože se v té době stával z Husajna islamista, podařilo se jeho svržením zrod IS aspoň o dekádu zbrzdit, a tak opravdu hodně životů zachránit. Otázkou je, zda nebudeme příliš dlouho váhat, než to tam vymeteme tentokrát důkladně.

invaze do iráku
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací