Sloučit zdravotnickou záchrannou službu pod celostátní vedení?

 14. 01. 2016      kategorie: Politické vize, koncepce, strategie    

Diskuse o tom, že by ZZS nebyla zřizována kraji, ale státem, rozhodně stojí za pozornost. Jedni tvrdí, že by to přineslo větší prostředky, druzí zase efektivitu spatřují v tom, že čtrnáct záchranek lépe naplňuje potřeby čtrnácti různých krajů.

Centralizaci, resp. zestátnění ZZS navrhla Česká lékařská komora. Údajně si od toho slibuje zvýšení platů lékařů (i zdravotních záchranářů?) a při současné hrozbě terorismu považuje za důležité, aby řízení ZZS bylo stejně jednotné jako v případě policie a hasičů. Na takovou argumentaci slyší i někteří poslanci.

Prezident ČLK Kubek nicméně uvádí i další argumenty. Od zestátnění služby si slibuje třeba dodržování dojezdových časů, více výjezdů za přítomnosti lékaře (může pacientovi pomoci na místě), dále lepší schopnost kooperace jak mezi krajskými ZZS (dnes nejsou na stejné radiové frekvenci), tak s dalšími složkami IZS.

S tím souvisí, že by pro posádky ZZS chtěl benefity, jaké mají třeba vojáci a policisté (zřejmě si ale neuvědomuje, že by pak záchranáři museli také snášet omezení služebního poměru). Kubek se nebojí jít tak daleko, že by ZZS jako státní složku viděl rád pod Ministerstvem vnitra namísto zdravotnictví.

Hlavní námitkou ovšem je, že regionální uspořádání je běžné v okolních státech, a že vlastně k závažnějším nedostatkům při stávajícím fungování ZZS u nás nedochází. Co se prvého týče, vývoj je tak dynamický, že těžko soudit. Mnozí ještě pamatují systém, kdy lékařskou službu první pomoci zajišťovali ve spádové oblasti obvoďáci a střední zdravotnický personál (vzpomínáte na film Sestřičky?) a první ZZS byly spjaty s nemocničními jednotkami ARO.

Osamostatňování středisek ZZS (ve smyslu vymanění z nemocnic) bylo možné od roku 1993, tehdy také vzniklo deset územních organizací (plus Praha zvlášť), avšak pod Ministerstvem zdravotnictví. Se vznikem krajů v roce 2004 přešly tyto na kraje – čili současný stav vstoupil do dvanáctého roku existence, kdežto předchozí fungoval deset let a také se nedá říci, že by byl problematický.

Určitě bude zajímavé sledovat, jak se zkrátka dál rozvine odborná (ze strany profesních organizací) i politická diskuse. Až bude k tématu známo více, vrátíme se k němu.

PS: Kubek šťouchl i do LZS – letecké záchranné služby, která je u nás s výjimkou dvou stanovišť (AČR, PČR) zajišťována soukromníky. Přitom armáda a policie kdysi nakoupily vrtulníky, aby mohly LZS zajišťovat, což by bylo levnější, prospělo výcviku pilotů, nadto ti by asi byli ochotnější… tomu jsme loni věnovali celý seriál článků.

 Autor: Redakce