O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Četnictvo za I. světové války a první republiky

 05. 11. 2014      0 komentářů

Vojensky vycvičení četníci za I. světové války byli využíváni na všech frontách rakousko-uherské armády. Vedle vojenských akcí například ničili kolejnice, telegrafní dráty, apod.[1] Dále například vykonávali i běžnou službu – pořádková a dopravní služba.

Po zániku Rakouska-Uherska a po konci I. světové války byl z 28. na 29. října 1918 Národním výborem vyhlášen recepční zákon, kterým vznikla samostatná Československá republika. Všechny státní orgány a právní systém zůstaly v platnosti a zaměstnanci bývalé monarchie přešli do služeb nového státního útvaru. Četnictvo, které bylo pouze pěší službou a vojensky organizovaným sborem, se po vzniku samostatné Československé republiky řídilo zákonem o četnictvu z roku 1895 a nařízením bývalého ministerstva zemské obrany čís. 43 ř. z. z 20. března ze stejného roku.

Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: DOLIN.ESTRANKY.CZ)
Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: DOLIN.ESTRANKY.CZ) 

K 31. říjnu roku 1918 byl zřízen úřad generálního velitele četnictva, kterému náležely pravomoci dřívějšího inspektora četnictva. Na konci listopadu bylo četnictvo zařazeno pod Ministerstvo vnitra. Ministerstvo národní obrany bylo však nadále oprávněno řešit otázky spjaté s jeho výzbrojí.[2] Ministerstvo vnitra tak rozhodovalo o organizaci, výkonu služby, výcviku a početních stavech.

Organizační struktura četnictva po vzniku samostatné Československé republiky vycházela z rakouského systému a definitivní podobu získala v roce 1920, kdy bylo četnictvo definováno jako: „Vojensky organizovaný sbor strážný, jenž určen jest k tomu, aby podle stávajících zákonných předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost.“[3]

Foto: Prvorepublikové četníky popularizoval seriál Četnické humoresky (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ)
Foto: Prvorepublikové četníky popularizoval seriál Četnické humoresky (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ) 

Mezi úkoly v rámci klasické četnické služby (tzv. obyčejná služba)[4] patřilo například udržení veřejného pořádku a klidu; chránit osobu i majetek každého občana před násilím všeho druhu; dohlížet na dodržování předpisů vydávaných k zabránění nehod, atd. Mezi tzv. zvláštní službu četnictva patřily úkoly na vyzvání, a také asistenční či eskortní úkoly. Dále mohl mimo jiné četník  na základě důvodného podezření provádět domovní kontroly.

V čele působil, jak již bylo řečeno, generální velitel četnictva. Ten byl jmenován prezidentem republiky a zodpovídal se ministerstvu vnitra. V rámci jeho úřadu působili pobočníci, justiční referenti a kancelářští zřízenci.

Poté již byla struktura podřízena civilní teritoriální organizaci – zemské četnické velitelství (v čele se zemským četnickým velitelem), četnické oddělení (velitel četnického oddělení), okresní četnické velitelství (okresní četnický velitel) a nejnižší článek organizace - četnické stanice (velitel četnické stanice). Pro představu – stanice zahrnovaly v působnosti 4–5 obcí.[5]

V roce 1922 bylo zřízeno Četnické oddělení u poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze (kriminalistika, pátrací služby) a na Praze III eskortní stanice pro trestance a vyšetřovance. Dále v roce 1928 vznikly Četnické pátrací stanice (úkolem bylo zajistit zvýšenou ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku), v roce 1931 bylo zřízeno v Čechách 14 pohraničních kontrolních stanic (tvořeno 1–6 četníky), které byly v roce 1933 nahrazeny četnickými pohotovostními oddíly. Ty podporovaly a doplňovaly služební činnost četnického oddělení, a to se svolením zemského úřadu mimo přikázaný obvod. Hlavními úkoly oddílu byly pravidelné objížďky a obchůzky daného obvodu.

V důsledku motorizace společnosti vznikly v roce 1935 četnické silniční kontrolní stanice a v témže roce i četnické letecké hlídky. V tomto období také existoval vzdělávací systém četnictva. Například nově přijatí četnicí (četníci na zkoušku) museli absolvovat 8 měsíců vzdělávacího kurzu.[6]

Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: MODERNI-DEJINY.CZ)
Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: MODERNI-DEJINY.CZ) 

Při plnění úkolů, respektive provádění zákroků, mohli četníci provést tyto úkony: napomenutí (u přestupků – výstraha), udání, předvedení osoby k úřadu k okamžitému vykonání řízení, zatčení, přiložení svěracích řetízků (preventivní opatření proti odporu a útěku), a dokonce i užití zbraně (v případě nutné obrany či zamezení útěku zločince).[7]

Velmi zajímavou informací je to, že četníci měli zakázanou činnost v politických stranách (v roce 1927 byli zbaveni i volebního práva), sportovních či zájmových organizacích. Sňatky byly povolené po odsloužení 4 let služby a dosažení 30 let věku. Nicméně mohly být odepřeny, pokud by ohrožovaly zájmy či dobré jméno četnictva.[8]

Foto: Stráž obrany státu (zdroj: BRANNAMOC1938.EU)
Foto: Stráž obrany státu (zdroj: BRANNAMOC1938.EU) 

V letech 1936-1939 bylo četnictvo zařazeno do tzv. Stráže obrany státu. Na to, co následovalo v letech
1939-1948, se podíváme na konci listopadu. V pátek se zaměříme na činnost policistů za první republiky, historický seriál tedy bude pokračovat. Sledujte www.ozbrojeneslozky.cz.

L. Jiráček


[1] MACEK, Pavel a UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I., Habsburská monarchie (1526-1918). Vyd. 1. Praha: Themis, 1997, str. 83.

[2] MACEK, Pavel a UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva. II, Československá republika (1918-1939). Vyd. 1. Praha: Police history, 1999, str. 52

[3] SPURNÝ, Miroslav. Ve dne v noci podle zákoníku...: policisté a četníci v českých zemích do roku 1945. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, str. 91.

[4] ZYCHOVÁ, Vladimíra. Z historie četnictva. In: Městská policie Ostrava [online]. 2010 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: www.mpostrava.cz/webforms/Stranky/Detail.aspx?Id=52&IdParent=58.  

[5] MACEK a UHLÍŘ, ref. 2, str. 55.

[6] MACEK a UHLÍŘ, ref. 2, str. 71.

[7] MACEK a UHLÍŘ, ref. 2, str. 90. – 92.

[8] MACEK a UHLÍŘ, ref. 2, str. 74.

 autor: Luděk Jiráček

Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: DOLIN.ESTRANKY.CZ)
Foto: Prvorepublikové četníky popularizoval seriál Četnické humoresky (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ)
Foto: Dobová fotografie četnictva (zdroj: MODERNI-DEJINY.CZ)
Foto: Stráž obrany státu (zdroj: BRANNAMOC1938.EU)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN