O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Činnost policie za první republiky

 07. 11. 2014      0 komentářů

Po roce 1918 byly tak jako u četníků v rámci recepční normy přebrány i policejní složky z modelu bývalé monarchie. Oproti četníkům fungovaly v rámci policie pěší služby i jízdní oddíly.

V bezpečnostních složkách v poválečném období panovala značná decentralizace, která vedla ke snahám o sjednocení uniformovaných a neuniformovaných složek, jako tomu bylo na Slovensku. Ke změně došlo až v 30. letech. Byl vytvořen jednotný uniformovaný (pochůzky, poskytování první pomoci, atd.) a jednotný neuniformovaný sbor (vyšetřování, kancelářská, pátrací práce, aj.), které byly ve všech záležitostech podřízeny ministerstvu vnitra.[1]

Foto: českobudějovický městský policejní sbor (zdroj: MPOLICIE.C-BUDEJOVICE.CZ)
Foto: Českobudějovický městský policejní sbor (zdroj: MPOLICIE.C-BUDEJOVICE.CZ) 

Celostátní působnost byla přidělena státní policii. Na českém území existovalo policejní ředitelství působící v Praze a Brně, policejní komisařství v Plzni a Moravské Ostravě a pohraniční policejní komisařství v Podmoklech, Chebu a Bohumíně. Podle zákona č. 165/1920 Sb. z. a n., o zřizování nových státních policejních úřadů pak mohla vláda se souhlasem obce zřizovat státní policejní úřady. Jejich úkolem bylo mimo jiné pečovat o klid a bezpečnost osob a majetku. V roce 1928 existovalo již 29 státních policejních úřadů.[2]

Stejně jako u četnictva byla díky motorizaci společnosti zřízena v roce 1919 dopravní stráž. V roce 1920 již existoval zvláštní cyklistický oddíl a v roce 1927 byla modernizována založením motorového oddílu, který byl vybaven mimo jiné motocykly a motocykly s přívěsným vozíkem. Automobily byly přiděleny až v roce 1936.

Příslušníci sborů se dělili na úředníky, kteří vykonávali dozor, kontrolu, vedení služby apod., a na gážisty mimo hodnostní třídy. Gážisté měli za úkol zejména provádět hlídku a pochůzky, eskortování a hlídání vězňů či poskytování první pomoci zraněným. Gážisté mimo hodnostní třídy neuniformovaného sboru vykonávali například zpravodajskou, pátrací, kancelářskou a vyšetřovací činnost. 

Pro přijetí mezi gážisty bylo vyžadováno: (1) československé státní občanství; (2) stáří 22–35 let; (3) zachovalost a čestný dosavadní život; (4) tělesné a duševní zdraví (včetně fyzické a duševní způsobilosti k dané službě); (5) úplná znalost státního jazyka[3]

Foto: Prvorepublikovou policii popularizoval seriál Hříšní lidé města pražského (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ)
Foto: Prvorepublikovou policii popularizoval seriál Hříšní lidé města pražského (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ) 

Pro lokální úroveň existoval základní právní rámec o sborech stráže, ale ten byl podle potřeb a podmínek konkretizován obcí či městem. Městské obce vykonávaly svoji moc prostřednictvím přeneseného práva, pokud nebyla její působnost přenesena na státní policejní úřad.

Zřízení vlastní obecní stráže patřilo výhradně do obecní kompetence, zejména starostovi, který byl v nejvyšší instanci podřízen ministerstvu vnitra. Komunální policejní sbor byl financován z prostředků obce. V obci tak bylo možné setkat se s policií polní, silniční, zdravotní, čelední či dělnickou. Měly však zároveň povinnost pomáhat četnictvu.[4] Nicméně některé obce byly v rámci své činnosti závisle na pomoci četnictva. Postupem času docházelo i kvůli vývoji bezpečnostní situace k zestátnění komunální policie (posilování policie státní na úkor policie komunální).[5]

Kvůli nárůstu kriminality byla v roce 1929 zřízena Všeobecná kriminální ústředna při policejním ředitelství v Praze, která měla za úkol evidovat zločince či řešit padělání platidel, pátrat po nezvěstných osobách a dalších. V rámci rozrůstání státní policie vznikla i Ochranná zpravodajská služba, která měla za úkol sledovat kriminalitu nebezpečnou pro stát – politická extrémní uskupení, nacionalistická hnutí apod.

V dalším díle se podíváme na činnost četnictva v období protektorátu. Poté i na činnost policie ve stejném období.

L. Jiráček


[1] MACEK, Pavel a UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva. II, Československá republika (1918-1939). Vyd. 1. Praha: Police history, 1999, str. 36.

[2] MACEK a UHLÍŘ, ref. 1, str. 26 – 27.

[3] SPURNÝ, Miroslav. Ve dne v noci podle zákoníku...: policisté a četníci v českých zemích do roku 1945. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, str. 57

[4] MACEK a UHLÍŘ, ref. 1, str. 43. – 45.

[5] SPURNÝ, ref. 4, str. 62.

 autor: Luděk Jiráček

Foto: Prvorepublikovou policii popularizoval seriál Hříšní lidé města pražského (zdroj: CESKATELEVIZE.CZ)
Foto: českobudějovický městský policejní sbor (zdroj: MPOLICIE.C-BUDEJOVICE.CZ)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN