O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Hlavní přednosti bojových vozidel pěchoty vybíraných Armádou České republiky

 31. 10. 2018      0 komentářů

Bude to po letech obří zakázka naší armády za 50 miliard korun – musí nahradit zastaralá bojová vozidla pěchoty (BVP-2), aby se naše pěchota mohla přepravovat rychle, bezpečně a s adekvátní palebnou silou. Kdo se zajímá o vojenskou techniku, má za poslední rok o obrněncích PUMA, ASCOD a CV-90, popř. ještě LYNX, už patrně nastudováno prakticky vše. Pro přehlednost si ale pojďme shrnout hlavní charakteristiky a největší přednosti jednotlivých BVP.

Dle bontonu začněme od nejstaršího BVP v nabídce…

CV-90

Vozidlo vyvíjené již v polovině 80. let pro švédskou armádu, Combat Vehicle, je primárně určeno do subpolárního podnebí, aby se dobře pohybovalo ve sněhu a na podmáčeném terénu. Není tedy divu, že bylo ve větších či menších počtech zavedeno v dalších severských zemích – Dánsku, Finsku, Norsku a Estonsku, ale najdeme jej i v Nizozemí a pár kusů je ve Švýcarsku. Jak již naznačuje skupina uživatelů, BVP je vhodné pro plochý terén (Švýcarsko vychází z toho, že pokud dojde k výsadkové operaci v Alpách, musí stejně všichni sestoupit do údolí).

CV90Zdroj foto: army.cz

Combat Vehicle existuje v řadě specializovaných verzí. Je schopno přepravovat jen šestičlenný výsadek, ač původně bylo vyvíjeno pro 8 osob. Posádka je chráněna na úrovni 5 dle normy STANAG 4569, resp. 4a/b proti minám. Hmotnost BVP dosahuje až 37 tun, maximální rychlost je 70 km/h. V exportních verzích je hlavní zbraní 30mm nebo 35mm kanón, Švédsko používá 40mm. Pro ČR je nabízeno CV-90 jako nejmodernější vozidlo navíc s „umělou inteligencí“, oproti tomu v projektu L-400 v Austrálii se představuje jako vozidlo postavené na 25 letech zkušeností s modernizací – je trochu zmatek v tom, zda je tedy nejmodernější, nebo po 25 let modernizované.

Pro CV-90 i pro ASCOD (viz níže) platí, že jde o konstrukčně nejstarší vozidla nabízená nyní AČR, vlastně jen o dekádu mladší než vyřazovaná BVP-2. To jistě má své výhody – existence mnoha modifikací, zkušenosti uživatelů atp., ale z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a potenciálu servisu a modernizací to lze vnímat i jako slabinu.

Největší plusy BVP CV-90:

+ zkušenosti ze 7 armád;

+ výběr z kanónů (30mm, 35mm a 40mm);

+ pohyblivost v extrémním nordickém terénu (což ale v podmínkách ČR zase tak podstatné není).

ASCOD

Ač zkratka ASCOD vychází z prvotních písmen Austrian-Spanish Cooperative Development, je toto vozidlo produktem americké značky General Dynamics, přesněji její evropské divize GDELS (General Dynamics European Land Systems). Prototyp byl zkonstruován na konci 80. let, na počátku 90. let proběhly jeho zásadní modifikace.

ASCODZdroj foto: army.cz

Španělsko vozidla dostávalo od roku 1998, celkem jich nechalo vyrobit 356 v různých verzích. Svých 112 kusů získalo od roku 2001 také Rakousko, s dalšími zatím nepočítá. Aktuálně je ve velkém počtu nakupuje Velké Británie v technicky zásadní a finančně rozdílné verzi AJAX. Výhodou tohoto BVP je bezesporu jeho dlouhodobý vývoj, resp. řada modifikací pro každou z armád.

V současnosti se nabízejí verze ASCOD 35 a ASCOD 42, přičemž ony číslice odpovídají maximální hmotnosti. Lehčí z nich dosahuje rychlosti 70 km/h. Hlavní palebnou silou je 30mm kanón, bohužel bez dalších alternativ. Posádku tvoří 3 vojáci a výsadek dalších 8, což je zjevná výhoda. Chrání je balistická ochrana na úrovni 5 normy STANAG 4569, resp. na úrovni 4a/b proti minám a IED.

Největší plusy BVP ASCOD:

+ výsadek 8 vojáků;

+ aktuálně modernizovaná verze pro Velkou Británii AJAX.

 

PUMA

Už z názvu BVP můžeme dovodit, že jde o německý produkt (vzpomeňte si na Pantery, Tygry… až po Leopardy), konkrétně z konsorcia PSM firem Kraus-Maffei Wegmann a Rheinmetall. Prototypy byly testovány od roku 2005, jde tedy o 15 let mladší koncept než výše zmíněné CV-90 a ASCOD. Vozidlo je určeno do jakéhokoli terénu a podnebí – testováno byla v Norsku i Spojených arabských emirátech. Primárně bylo konstruováno na podporu úderných tankových jednotek a pro vedení boje ve městě.

V posledních letech je PUMA zaváděna do Bundeswehru, který s ní počítá jako s hlavní pásovou platformou minimálně do roku 2050. Jiné armády jí zatím nedisponují, což bývá uváděno jako nevýhoda, ale spíše jde o logický důsledek novosti tohoto BVP.

PUMAZdroj foto: army.cz

Dosahuje maximální hmotnosti 43 tun, pohybuje se až 70 km/h a je vybavena jako hlavní zbraní 30mm kanónem, s možností montáže 35mm kanónu, zajímavé je osazení ještě 76mm granátometem a protitankovou řízenou střelou SPIKE-LR. Řídí ji 3 vojáci, přepravuje dalších 6, po úpravě až 7 osob. Ty jsou maximálně chráněny – balistická ochrana zásadně převyšuje úroveň 6 podle normy STANAG 4569 (ASCOD a CV-90 jen 5), resp. 4a/b proti minám a IED. K tomu se přidává řada dalších ochranných prvků před různými druhy munice. To je rozhodně největší výhoda tohoto obrněnce.

Největší plusy BVP PUMA:

+ modernost odrážející zkušenosti z bojů v tomto miléniu;

+ dlouhodobá udržitelnost, potenciál modernizací (Německo počítá s BVP PUMA dalších 40 let);

+ nejvyšší ochrana osádky (momentálně nejbezpečnější sériově vyráběné BVP na světě).

LYNX

Bojové vozidlo LYNX vyvinul Rheinmetall (podílí se i na BVP PUMA), a jelikož se jedná o německý vojenský vůz, pojmenování opět značí kočkovitou šelmu – rysa. Dosud se o něm v souvislosti s tendrem AČR příliš nemluvilo, protože vstupuje do hry jako nejmladší – první informace se o něm objevily až v roce 2016, takže není ještě zaveden v žádné armádě.

LYNXZdroj foto: army.cz

Lynx je konstruován jako modulární, může být dodán jak jako „nízkonákladový“, tak v "hi-tech" verzi, pro různé účely. Jeho součásti jako motor, převodovka a další jsou zakoupeny od jiných výrobců, kteří je dodávají i do jiných komerčních platforem – např. motory Liebherr slouží pro buldozery nebo bagry apod. To má svou nepopiratelnou výhodu minimálně v dostupnosti náhradních dílů, na druhou stranu vozidlo nedisponuje tak propracovanými systémy – zatímco pro jiné německé řešení v podobě BVP PUMA platí „není to jen vozidlo, je to systém“, tak LYNX je „stavebnice“, což ale vůbec neznamená, že by nenalezlo uplatnění (v kategorii osobních vozidel také dává mnoho lidí přednost těm, v nichž si sami a za pár korun vymění žárovku, olej nebo tlumiče).

Stejně jako ASCOD je LYNX dostupný ve dvou hmotnostních variantách, které mají označení KF31 a KF41 (Ketten Fahrzeug = Pásové vozidlo), které se s maximálním zatížením vyšplhají na 40, resp. 49 tun. Ve větší verzi tvoří posádku 3 vojáci a výsadek 8 až 9, v menší verzi 6 vojáků. Díky modulární konstrukci by neměl být problém tvořit verze zdravotnické, velitelské atd., lze měnit i věž, ale v základní verzi je LYNX KF41 osazen 35mm kanónem, mohou se přidat i protitankové řízené střely. V neposlední řadě lze měnit i pancéřování, tedy balistickou ochranu. Výrobce uvádí, že až na úroveň 6 podle normy STANAG 4569 (jako PUMA), podvozek vozidla je každopádně konstruován jako plochý (PUMA má tvar "V"), sic s přídavnou deskou.

Největší plusy BVP LYNX:

+ nízkonákladovost (patrně jak v pořizovací, tak provozní ceně, samozřejmě za předpokladu zadání pro konstrukci takové varianty);

+ modularita, variabilita.

Podle čeho bude vybírat naše armáda?

To je zatím záhadou. Ministerstvo obrany teprve nedávno vybralo právní kancelář, která bude celý tendr řešit. Teprve až ta zpracuje formální podmínky a parametry výběrového řízení, dozvíme se, na čem opravdu záleží, co armáda chce a upřednostňuje. Potřebuje přepravovat co nejvíce osob? S co největší palebnou silou? S co nejvyšší bezpečností? Jak těžké BVP si může dovolit, aby se mohlo po ČR pohybovat dříve, než dojde k plánovaným úpravám silníčních staveb (aby pod ním nespadl první mostek)?

Bez znalosti zadání nejsou ani samotní výrobci schopni uvést, co vlastně mohou nabídnout, natož za kolik (např. častá tvrzení v tisku, že třeba PUMA je příliš drahá, anebo že Lynx bude naopak velmi levný, jsou čirými spekulacemi). Určitě navíc nepůjde jen o poptávku a nabídku vozidel, ale také služeb – servisu, záruk, školení osádek, logistiky, jistě sehraje roli i potenciál, aby se na výrobě podílely tuzemské podniky. A jak vidno, každé z vozidel má nějaké klady. Nicméně rozhodnout se budeme muset pouze pro jednu platformu.

testy bvp army.cz

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací