O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Jiří Kohout k pozadí vzpoury leteckého personálu AČR: Zbabělci?

 11. 10. 2014      0 komentářů

Jiří Kohout, jehož reakci na otevřený dopis Petra Švani jsme vydali před pár dny, poodhaluje závoj tajemství o diskreditace elitní vrtulníkové jednotky AČR. Ostatně jiná elitní jednotka, a sice Vojenské policie s označením SOG, nebyla jediná, která čelila po určitou dobu dehonestaci.

V roce 2008 končilo v rámci reorganizace nebo neprodloužením závazku zhruba 30 pilotů ze základny Přerov. Je zajímavé, že jen piloti ze SAR (Search and Rescue) Přerov i přesto, že létali na jiném typu a na mise nebyli po čas svého působení v AČR nikdy připravováni, byli generálním štábem označeni za zbabělce, kteří odmítli jít do Afghánistánu. Piloti Mi-17/171Š, kteří prošli mírovými misemi v Jugoslávii a piloti Mi-24/35 takto označení nebyli. 

Důvody proč ale byly zjevné. Ozvali se ministryni (tehdy Parkanová) a věcně argumentovali proti zrušení stanoviště SAR v Přerově a podali si žádosti o dorovnání mzdy pro špatně stanovenou pracovní dobu (dodnes vleklý spor o službu a pohotovost na pracovišti, která je vlastně službou). Ministryně ale stížnost předala těm, na které si stěžovali.

A tak je z ničeho nic řešila Vojenská policie, aniž byla schopna sdělit, jaký rozpor se zákony vyšetřuje, Vojenské zpravodajství, i samotné velení armády. Dnes je podstatná část bývalé jednotky SAR v civilu, navzdory personální nedostatečnosti armády. Skvělí piloti, schopni bez navigace v noci zasahovat a zachraňovat lidské životy, byli označeni za zbabělce a vytlačeni do civilu.

Jeden z nich jsem byl i já, kdy jsem tyto události prožíval jako palubní inženýr ve jmenované jednotce.

Foto: Jiří Kohout ještě jako pilot vrtulníku LZS SAR AČR (zdroj: DENIK.CZ)
Foto: Jiří Kohout ještě jako palubní inženýr LZS SAR AČR (zdroj: DENIK.CZ) 

V armádě je dnes spousta normálních vojáků, kteří jen nechápavě kroutí hlavou a spor nechápou. Někteří dokonce tvrdí, že jsme v armádě snad ani neměli sloužit. Zjevně si myslí, že voják bez porce loajality je špatný voják. Možná ano, možná ne. My, na rozdíl od nich, máme prožitých mnoho negativních zkušeností, které nás přivedly k poznání reálného obrazu Armády ČR. Její dnešní nedobrý stav je důkaz, že jsme měli pravdu.

Dnes tvrdím, že každý voják má právo na objektivní hodnocení, každý voják má právo na rovné zacházení. Tedy hodnocení podle jeho skutečných schopností, nikoli podle schopnosti si nechat nařizovat rozkazy za hranou zákona či snášet mobbing velení.

A o to tenkrát šlo. O schopnostech naší jednotky SAR se prostě nesmělo mluvit nahlas, ač byly výjimečné. Při rušení zaznělo mnoho lží. Generál Picek, coby náčelník generálního štábu, zjevně neříkal pravdu v reportáži (čas 11:30 video zde) Markéty Dobiášové o schopnostech vrtulníku W-3A Sokol (pozn. red. na totéž, ovšem ze strany pilotů, si po odvysílání stěžoval generál Picek viz).

Pro nás, pro vojáky hrdé na své výsledky, to ovšem byla životní zkušenost, která se nezapomíná. Pokud Vás dehonestuje velení za práci, za kterou Vás mimo resort chválí a vyznamenávají, je něco hrozně špatně.

Nutno zdůraznit, že z naší strany nikdy nedošlo k porušení žádného rozkazu. Ani rozkaz k odletu do Afghánistánu jsme nikdy nedostali, protože jsme nikdy nezahájili výcvik na typu, který měl do této mise letět. Jen jsme kritizovali podmínky výcviku, zpoždění modernizace, nesmyslné výroky generála Halašky na brífingu v Přerově, kdy tvrdil, že pošle do mise i nevycvičené piloty, pokud se nestihnou docvičit. Naopak jsme obdrželi spousty nezákonných rozkazů týkajících se naší pracovní doby. 

Pro nás to byl a dodnes je životní boj za dobrou věc, který bohužel skončil v tahanici s armádou, proti jejímž představitelům jsme byli v zcela nerovném postavení. Lze snad čekat, že by se někdo z armádních funkcionářů přiznal k nezákonným rozkazům? Dnes vím, že vymezení se proti takovému velení, vyžadovalo mnohem víc odvahy než bojová mise. Bylo nutné, abychom neztratili tvář sami před sebou.

Dovětek pro letce - ti ze dvou případů pochopí naši údajnou „zbabělost“...

Záchrana na Tesáku. Vzlet ve 2 hodiny ráno, spodek oblačnosti na letišti 300 m, dohlednost pod oblačností cca 7 km, zásah v nadmořské výšce 500 m, tedy již ve spodní hraně oblačnosti. V noci bez navigace. Zásah úspěšný, čtrnáctiletý kluk vytažen a ve spolupráci s IZS zachráněn. Armáda mlčela, základna mlčela.

Let pro přidušené dítě v koordinaci se ZZS a HZS Zlínského kraje. Civilní LZS odmítla letět, vzlet kolem půlnoci, dohlednost na hranici 3 km, spodek 300 m. Dítě vyzdviženo z terénu v místě nehody a s lékařským doprovodem převezeno do nemocnice v Brně. Armáda mlčela.

Záchranné akce přerovské jednotky LZS-SAR vedení armády bagatelizovalo
Záchranné akce přerovské jednotky LZS-SAR vedení armády bagatelizovalo 

To jsou ti zbabělci, které má generální štáb na mysli? To jsou ti zbabělci, kteří dělají hanbu armádě?

Srážka s metodami té doby byla poměrně tvrdá a nadosmrti nás vyléčila z loajality ve velení armády. Dnes je možná trochu jiné, ovšem s touto temnou historií se stále nedokáže vypořádat.

Co chtít po kariérních úřednících, jako je Vlastimil Picek (dnes poradce prezidenta pro obranu)? Či Andreji Páleníkovi, exšéfovi Vojenského zpravodajství, spojovaného dnes s Nagygate? Či generálu Ložkovi, který cyklicky obhospodařoval Vojenskou polici či Inspekci ministra obrany, kterou jsme žádali o pomoc při řešení našeho sporu? Slušnost, morálku nebo čest či chlapské přiznání?

Žádná z našich stížností se zatím nevyřešila, na generálním štábu je zakořeněn názor, že jsme zbabělci, který se bohužel rozlézá do celé armády. Odvolací orgány nekonají. Dnes mi připadá, že se rozum definitivně z armády vytratil a armáda vrší jeden nezákonný postup za druhým, jako by se nechumelilo.


Video: Co obnáší služba na vrtulnících AČR LZS/SAR (zdroj: YOUTUBE.COM)

Jiří Kohout – v prvním článku tohoto autora jsme chybou redakce uvedli, že se jedná o bývalého vojenského pilota, avšak ve skutečnosti se jedná o bývalého vojenského palubního inženýra (ačkoli pilotem je také)

PS: Máte jiný názor? Jsme připraveni jej publikovat. 

 autor: Jiří Kohout

Foto: Jiří Kohout ještě jako pilot vrtulníku LZS SAR AČR (zdroj: DENIK.CZ)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN