Kalouskova "zlatá devadesátá" na Ministerstvu obrany

 18. 07. 2014      kategorie: Obranné akvizice - výstroj, výzbroj, technika    

Padáky, modernizace tanků, štábní informační systém, odprodej Migů, tanků a kasáren… návaznost nejen těchto kauz na Miroslava Kalouska představuje zbrusu nové čtení „k vodě“ z dílny Nadačního fondu proti korupci.

Ten sice nabízí kromě publikace o 132 stranách také její stručnější verzi, jež má o padesát stran méně, my si ovšem dovolíme shrnout ještě daleko stručněji ty kauzy, které se týkají armády. Čtenář nechť pak sám posoudí, zda si je nastuduje podrobněji.

Na úvod je třeba připomenout, že v 90. letech bylo Ministerstvo obrany v rukou lidoveckých ministrů, a tak není divu, že na pozici ekonomického náměstka se neskonale dlouho (1993 až 1998) držel Miroslav Kalousek. A byl velice činorodý.

Kroky Kalouska na MO trápí i dnešního ministra.
Foto: Kroky Kalouska na MO z 90. let trápí i dnešního ministra. (zdroj: koláž BLESK.CZ)

Jak to bylo s padáky?

Autoři logicky začínají tím, co na Kalouskovi ulpělo do dnešních dní, ačkoli už málokdo ví, co se vlastně stalo. Tím, co je mu dodnes předhazováno – totiž že mu na rukou ulpěla krev mladého výsadkáře Romana Prinicha, který utrpěl smrtelná zranění na nefunkčním padáku VTP-100.

Ty si armáda zajistila smlouvou o smlouvě budoucí u firmy ANEX-CIRUS (ta do té doby šila jen stany) v roce 1994. I přes velké množství vojáky ohlášených závad prošly padáky roku 1996 vojenskými zkouškami a spustila se jejich sériová výroba. Veškeré – jak se později ukáže nevýhodné – smlouvy s nezkušenou firmou podepisoval tehdejší ředitel odboru majetku vzdušných sil Hlavního úřadu nákupu materiálu (majetku) a služeb Ministerstva obrany.

Když v dubnu 1997 zemřel vojín Prinich, náčelník generálního štábu používání padáků zastavil a požádal Miroslava Kalouska, aby do skončení vyšetřování pozastavil platby firmě ANEX-CIRUS, protože padáky patrně neodpovídaly objednaným technickým parametrům. To zdaleka nebylo snadné kvůli nevýhodným smlouvám, a tak: „V armádních skladech nakonec skončilo 730 kusů padákových souprav VTP-100, za které armáda zaplatila 110 miliónů korun. V roce 2011 jim skončila životnost a padáky byly použity na jiné účely,“ shrnuje Nadační fond proti korupci.

A v závěru rozboru této kauzy uznává, že Kalouskovi nelze mnoho vytýkat. Smlouvy nepodepisoval, pouze doporučil nákup padáků z ekonomického hlediska tehdejšímu náčelníkovi generálního štábu.  Pomyslnou krev na rukou má kromě dnes již zesnulého majitele firmy ANEX-CIRUS především ředitel odboru majetku vzdušných sil.

padáky

Modernizace tanku T-72

V roce 1995 se jednalo o modernizaci tanků T-72 za 13 miliard korun. Protože sedmičlenná komise postavená ze skutečných odborníků jednomyslně doporučila firmu Sagem, byli její členové odvoláváni a nahrazováni povolnějšími (neříkejme natvrdo uplacenými) a svoláváni k opakovanému hlasování tak dlouho, až modernizaci systému řízení palby přiřkli italské společnosti Officine Galileo. Tento způsob výběru posléze řešila i inspekce a doporučila vyvodit kroky proti Miroslavu Kalouskovi, který v tomto směru nesl zodpovědnost za své podřízené (ačkoli sám zase nic nepodepsal).

Štábní informační systém

V roce 1995 vybrala komise Ministerstva obrany pro vybudování štábního informačního systému americkou společnost Unisys, což se nelíbilo hned dvěma tehdejším náměstkům ministra. Kromě Miroslava Kalouska také Petru Nečasovi. Soutěž pak skutečně byla zrušena a v další zvítězila firma EDS spolu s Digital Equipment (ačkoli opět nejvíce bodů dostala Unisys), přičemž o EDS se šuškalo, že nabídla úplatek ODS i KDU-ČSL.

Prodej deseti letounů Mig-29

O prodej těchto letounů, v té době již mimo provoz, požádalo Ministerstvo obrany vládu v roce 1995. Jejich hodnota se odhadovala na 900 miliónů korun a sloužily ve všech sousedních státech s výjimkou Rakouska. Ministerstvo obrany pověřilo zprostředkováním prodeje společnosti Omnipol a Zenit (majitele Richarda Hávy). Druhá jmenovaná nakonec zrealizovala výměnu letounů za jedenáct vrtulníků W3A Sokol, přičemž jiná nabídka se ani nevyskytla. „Výhodnost“ směny je dodnes do očí bijící.

Prodej stovky tanků řady T-72 do Alžírska

V roce 1997 se Ministerstvo obrany "hodlalo" zbavit tentokráte tanků, jichž v té době mělo asi tisícovku. Namísto stařičkých T-54 vybralo T-72M1 (modernizované v roce 1986) a nabídlo je tentokráte přes Omnipol (předseda představenstva Richard Háva), který sehnal kupce v podobě alžírské armády. Tehdejší ministr obrany ale přišel s koncepcí, podle níž daná řada tanků měla být zachována. Omnipol bránil jejich prodej nesmyslným argumentem, že ČR si vyrobí nové.

V poslanecké sněmovně se do sebe pak Nečas s Kalouskem pustili kvůli tomu, že z Kalouska vypadla tak kardinální hloupost, jako že Ministerstvo obrany určilo do budoucna maximální počet tanků, namísto – jak jej opravil Nečas – počet minimální. Vláda nakonec prodej tanků do Alžírska, patrně vymyšlený jen kvůli provizi Omnipolu, neschválila.

Vítejte v Palladiu: dar Ministerstva obrany - M. Kalouska (zdroj: idnes.cz)
Foto: Vítejte v Palladiu: dar Ministerstva obrany - M. Kalouska (zdroj: IDNES.cz)

Prodej kasáren na náměstí Republiky

„Představte si, že jste státní úředník, který má pravomoc prodat veřejný majetek do soukromých rukou, jehož hodnota je, řekněme, 100 miliónů korun. O majetek za danou cenu projeví zájem soukromý subjekt, se kterým sepíšete smlouvu o prodeji, ve které dohodnete splátkový kalendář úhrady ceny majetku – řekněme 10 milionů korun měsíčně. Současně bude ve smlouvě ujednáno, že pokud z jakéhokoli důvodu bude kupci majetku zabráněno původně veřejný majetek řádně užívat, uhradí stát kupci penále ve výši 110 miliónů korun. A žel takové důvody nastanou.“

Jak se v publikaci Nadačního fondu proti korupci píše, tak se také stalo, a sice když se roku 1997 rozhodlo Ministerstvo obrany prodat historická kasárna, v nichž ovšem sídlil Úřad pro českou literaturu Akademie věd ČR, který musel najít prostory pro tisíce knih a ty přestěhovat. Ač to Miroslav Kalousek velice dobře věděl, připojil svůj podpis pod účelově napsanou smlouvu, která dokonce obsahovala lež: „V době podpisu této smlouvy nemá jakákoli třetí osoba užívací právo na základě nájemní nebo obdobné smlouvy.“

V roce 1998 se Miroslav Kalousek z Ministerstva obrany poroučel. Prodej kasáren pokračoval „podle plánu“ s průtahy do roku 2000, čímž stát v důsledku přišel o čtyři sta až devět set miliard korun - dohody o konečném vyrovnání nebyly nikdy zveřejněny a Ministerstvo obrany tvrdilo, že mu škoda nevznikla. Vzpomeňte si na to, až půjdete nakupovat do obchodního centra Palladium, které v kasárnách vzniklo.

Vondra začal sekat chapadla chobotnice, varováním mu bylo ProMoPro. (zdroj: kolž Blesk.cz)Foto: Vondra začal sekat chapadla chobotnice a odpověď dostal v ProMoPro (zdroj: BLESK.CZ)

Závěrem…

Citujeme Nadační fond proti korupci: „Pravá podstata systému, vytvořeného za doby náměstkování Miroslava Kalouska, spočívá na dvou pilířích. Prvním pilířem je přenesení právní odpovědnosti z ministra a ze sebe sama na své podřízené. Druhým pilířem je zamezení tomu, aby armáda mohla pořizovat vojenskou techniku přímo od výrobce a byla nucena využít služeb prostředníků.“

o autorovi

 

 Autor: Redakce