O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Letecká záchranná služba v ČR (díl 4): Vytlačení armády a policie

 30. 10. 2014      0 komentářů

Nejsme obhájci všepojímajícího a velikého státu, ale jsou oblasti, kde je zapojení státu ekonomické, rozumné a efektivní. Právě v oblasti LZS je relativně velký prostor pro využití sil a prostředků, které stát vlastní a provozuje. Problém je, že jsme nastoupili zcela opačnou cestu.

Bohužel, v rámci tendru na LZS se argumentovalo účelově a prezentovaly se polopravdy. Je zajímavé, že pravidla přijatá podle materiálu EU Jednotné evropské nebe (šlo o jednotnou správu vzdušného prostoru, kterou se za deset let nepodařilo EU realizovat) v konečném důsledku pouze vylučují státního provozovatele ze hry, jinak nic nemění.

Dodnes armáda nelétá podle tzv. JAR (řada-typ leteckých předpisů). Bohužel je smutné, že silným lobbingem došlo k podřazení letů na záchranu lidského života výlučně pod obchodní lety, tedy výhradně pod civilní provozovatele! Z této činnosti se stal obchod! Jde o velmi nedůvodný a účelový krok, který armádu a policii z tohoto segmentu leteckých činností vytlačuje.

Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)  

Jistě – armáda zabezpečuje LZS v Plzeňském kraji a policie v Praze a Středočeském kraji – ale létají takto za účelem výcviku, resorty vnitra a obrany nemohou létat pod obchodními lety ve smyslu zákona o civilním letectví.

Pokud zabrousíme poněkud hlouběji do historie, konkrétně do rozpětí let 1999 až 2001, tak tam nalezneme první náznaky dnešního stavu LZS v podobě zcela nekonzistentního rozhodování státního úředníka. Armáda v té době vlastnila 11, relativně nevyužitých, strojů W-3A Sokol, stáří se pohybovalo kolem 2-3 let. Tedy nové stroje. Tři z nich byly v záchranné verzi.

Tehdy byla na základě vládního nařízení ze dne 28. června 1999 č. 672 + P k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému schválena přestavba dalších třech vrtulníků Sokol pro potřeby LZS v celkové výši asi 30 miliónů korun a bylo plánováno zřízení dalších 2 středisek LZS v Přerově a Havlíčkově Brodě, jejichž provozovatelem by byla armáda. Přestavba se uskutečnila.

Zde bylo cítit racionální rozhodování státu a snaha využít schopnosti armády a policie, při zabezpečení LZS s využitím sil a prostředků, které stát z nějakého důvodu vlastnil. Ale toto úsilí netrvalo dlouho a opět vládním usnesením ze dne 10. října 2001 č. 1029 + 2P se stát rozhodl tuto službu neposkytovat státními provozovateli. Tehdy ho provázely bouřlivé diskuze především vyvolané civilními provozovateli a jedinou zaklínací formulí byla ekonomika provozu (kterou jsme v minulých dílech zpochybnili).

Vůbec nikdo nehovoří o tom, že některé nové policejní vrtulníky zakoupené za účelem provozování v LZS, které stály nemalé prostředky daňového poplatníka, musely být prodány. Nehovoří se o paušálních platbách za přistavení stroje soukromého provozovatele, bez toho aniž by musel vzlétnout ve prospěch civilní LZS. Jenom na tyto paušály republika doplácí zhruba milion denně. Nikdo nehovoří o propuštěných pilotech, kteří se volně přesunuli do civilní sféry.

Nehovoří o nevyužitých vojenských vrtulnících, které pan Kalousek směnil za Mig 29, avšak jsou dnes povětšinou odstaveny v hangáru, prakticky tam tlí již od stáří pouhých cca pěti let, bez možnosti smysluplného využití. Nikdo nehovoří o ztracených a zbytečně proinvestovaných financích státu na výcvik, nákup materiálu apod. Nikdo už vůbec nehovoří o tom, jak stát hloupě odevzdává vlastní know how do rukou soukromníka a nepřemýšlí nad potřebami státu ve válečných či krizových situacích.

Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)  

Ale šlo jen o to, že jedním politickým rozhodnutím byla popřena předešlá. Na pozadí tohoto rozhodnutí byly demolovány jednotky určené k LZS. Zdravý rozum velí, že pokud stát nakoupí techniku a má vycvičený personál, má ji provozovat do konce technického života, personál vytěžovat do konce kariéry, jinak dochází k plýtvání veřejnými prostředky.

Ostatně, toto vše bylo od počátku jasné všem zasvěceným. Jejich hlasy byly ale umlčeny. Překvapivě o mnoho let později se tématu chopila média a dokonce policejní vyšetřovatelé. Ti z manipulací ve prospěch soukromých provozovatelů LZS obvinili exministra zdravotnictví Julínka. Jak už to bývá (nebo bývalo), Nejvyšší státní zastupitelství po čase jeho stíhání zrušilo.

ČTK v květnu 2013 vydala poměrně jasnou stručnou zprávu: „Náklady na letovou hodinu armádního vrtulníku jsou podle ČT 130.000 korun. Částka placená soukromým společnostem je 135.000 korun. "Jsou to veškeré náklady na provoz, na palivo, na náhradní díly, na servis, na platy posádek," řekl televizi k nákladům armády mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Když se promítnou do nákladů i odpisy, vyjde letová hodina u armády na 160.000 korun. Julínek považuje obvinění za absurdní, podal proti němu stížnost. Protikorupční policie jej stíhá kvůli podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Záchrannou službu provozují od roku 2009 firmy DSA a Alfa Helicopter, které společně vyhrály Julínkův tendr. Podle policie by státní subjekty byly schopny poskytovat služby výrazně levněji, a státu tak přenesením provozu vznikla škoda 792 milionů korun. Firmy to odmítají.“

Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)  

A co je nejhorší? Zůstal zachován status quo, tedy stav vadný. Čert vem, že nikdo nebyl potrestán. Ale proč proboha státu dál unikají peníze? Proč se v myslích občanů lépe uchytil původní lobbing v tom smyslu, že armáda a policie by létaly LZS dráže? Nebo je to občanům, kteří to vše platí, jedno?

Proč už se dávno někdo z dnešních nových politických tváří nepostavil za vznik koncepce, která by přenesla LZS zpět do rukou policie a armády, jež paběrkují na okraji státního rozpočtu, z něhož si platíme soukromníky, kteří ovšem v případě krize, natož války, nebudou schopni plnit jakékoli jiné úkoly?

A tímto bychom mohli náš cyklus zakončit, nicméně vydáme ještě jeden díl, v němž se pokusíme konstruktivně navrhnout, jakých zásad se držet při plánování LZS do budoucna.

 autor: Jiří Kohout

Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)
Foto: Zásah LZS AČR (zdroj: FLICKR MO)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN