O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Měli by mít vojáci odbory? Vznikla nezávislá iniciativa, která téma otevírá.

 23. 10. 2017      0 komentářů

V České republice smějí mít odbory příslušníci bezpečnostních sborů (např. policie), nikoli však ozbrojených sil. Kolektivní vyjednávání jistě umožňuje dosáhnout na lepší platové a obecně pracovní podmínky, především však najít zastání, právní a finanční pomoc v nouzi. Případně i čerpat různé benefity. Na druhé straně, mohly by odbory bojkotovat primární úkoly vojska?

Co vše mají vojáci zakázáno a proč

Vojáci nesmí stávkovat, politicky agitovat, stát se třeba zastupiteli ve své obci… Tak jistě, snad nikde na světě není armádě dovoleno, aby vyhlásila stávku. Co se týče politického angažmá, je v pořádku požadovat nadstranickost, apolitičnost. Být obecním zastupitelem vadí i z pozice nestraníka, protože – hypoteticky – kdyby vypukla občanská válka, separatistický boj, voják by neměl být příliš vázán ani ke svému bydlišti (proto vojáci často slouží na druhé straně republiky a jsou čas od času převeleni – v dnešní době ne tak systematicky, jako dříve).

Ale pokud jde o odbory jako zástupce pro vyjednávání pracovních podmínek a jako svého druhu svépomocnou službu, tak co na ní tolik vadí? Ministerstvo obrany dlouhodobě vychází s odbory zastupujícími občanské zaměstnance (a ne, že by nebyli pro bezpečnost státu důležití).  „Odbory mají v demokratické společnosti své nezastupitelné místo. A já jsem rád, že na ministerstvu obrany je ta spolupráce na velice dobré úrovni,“ uvedl po podpisu poslední kolektivní smlouvy Martin Stropnický.

Pro představu, co taková smlouva řeší: „Mezi hlavní novinky Kolektivní smlouvy 2017 je navýšení Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) z 1,5 % na 2 % objemu zúčtovaných prostředků na platy. Zároveň se zjednodušují pravidla čerpání z tohoto fondu. Stejně jako u státních zaměstnanců budou moci i občanští zaměstnanci každý rok čerpat 5 dnů indispozičního volna, které je určeno zejména pro případ náhlé zdravotní indispozice…“ (zdroj) Vadilo by tohle u vojáků z povolání?

Je zákaz odborů pro vojáky v souladu s Listinou základních práv a svobod?

Poslední srpnový den proběhlo v Domě armády Praha jednání mezi zástupci Mobbing Free Institut, z.ú. a presidentem EUROMIL (European Organisation of Military Associations) Emmanuelem Jacobem, který přijal pozvání MFI a přijel otevřít téma možnosti členství vojáků v odborové organizaci. Toto téma nebylo dosud nikým otevřeno. Jednání podpořili i zástupci dalších spolků (např. Spolek VLČÍ MÁKY), kterým též není situace vojenských profesionálů lhostejná.

Ve věci bylo vyžádáno stanovisko veřejné ochránkyně práv a ombudsmanky v ministerstvu obrany. Hlavní otázkou je, zda-li je omezení vojáků stanovené zákonem o vojácích z povolání, které jim přímo zakazuje být členem odborové organizace, v souladu s Ústavou ČR, resp. Listinou základních práv a svobod.

Čl. 20

(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.

(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

Klíčová je tedy otázka, zda členství v odborové organizaci ohrožuje bezpečnost státu. A pokud to naše legislativa uplatňuje u vojáků, proč nemá takové nároky na policisty nebo hasiče, kteří odbory mají, zároveň pro ně však dál platí zákaz stávkovat? Nebo obráceně – neměly by být odbory zakázány i pro příslušníky bezpečnostních sborů? Ale pořád, jak je možné, že pro jedny je to tak, pro druhé onak?

Kacířská námitka: Když se vzbouří policie, armáda ji potlačí. Když se vzbouří armáda, potlačí ji policie? … Na druhou stranu, ačkoli víme, že policie má dvakrát více personálu, kdežto armáda nějaké to letectvo a děla…, uplatní se tato jediná myslitelná námitka? Zopakujme, že nikdo nelobuje za právo stávkovat, pouze jen za právo kolektivně se podílet na vyjednávání pracovních podmínek, získávání (komerčních) benefitů, vytváření sociálních fondů (třeba pro případ, že vojákovi tak jako policistovi vyhoří dům…).

Jak to řeší jinde, jaká existují mezinárodní doporučení

Protože Základní listina práv a svobod je ve všech zemích, jež se k ní zavázaly, stejná, musely se s tím různé státy nějak potýkat. Pro představu:

  • V Polsku se mohli sdružovat důstojníci od roku 1994. Ústavní soud toto potvrdil v roce 2000, kdy dovodil, že vojáci mají právo sdružovat se v alternativních organizacích, které hájí jejich zájmy v souladu s pravidly ministerstva obrany.
  • Maďarsko umožnilo vojákům sdružovat se změnou ústavy již v roce 1989, odbory zde vznikly o dva roky později. Zákon zakazuje stávky, ale umožňuje demonstrace.
  • Svaz profesionální vojáků v Bulharsku vznikl v roce 1991. Od roku 2006 má podepsanou kolektivní smlouvu s tamním ministerstvem obrany.

Rada Evropy, spojující 47 zemí, nakonec v roce 2002 vydala doporučení, aby se profesionální vojáci mohli sdružovat a vyjednávat o mzdách a pracovních podmínkách. Roku 2006 bylo toto doporučení vydáno znovu s apelem na členské státy, aby toto vojákům umožnily. (zdroj)

K čemu asi dospějí ombudsmanky?

Jak bylo zmíněno, dotaz již směřoval také na „ombudsmanky“. Hlavní inspektorka ochrany lidských práv MO Lenka Marečková výzvu přijala kladně:V dopisu se zmiňujete, že aplikace odborových práv v jiných bezpečnostních složkách stabilizují klima a sociální jistoty uvnitř sboru a roli odborů hodnotíte kladně, s tím, že Vám zároveň není nic známo o případných negativních dopadech (stabilita prostředí, disciplína). Uvítám proto bližší informace, zejména pokud se tyto závěry opírají o konkrétní zjištění, šetření, výzkumy aj.“

Z kanceláře Veřejné ochránkyně práv Šabatové přišla tato, stejně pro-aktivní, reakce: „Jelikož Ministerstvo obrany je gestorem zákona o vojácích z povolání, dotázala se ministra, jaký je důvod zmiňované právní úpravy a zda v současnosti Ministerstvo obrany připravuje návrh novely zákona o vojácích z povolání, která by se týkala zavedení možnosti členství vojáků v odborových organizacích. Pro usnadnění svého budoucího působení v dané oblasti ochránkyně požádala ministra o seznam profesních sdružení, se kterými Ministerstvo obrany uzavřelo dohodu o spolupráci a zabezpečuje jejich činnost svou vnitřní normou vydanou v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona o vojácích z povolání.“

Téma tedy budeme nadále sledovat. A prosíme, napište v komentáři pod článkem (na webu či na Facebooku), jaký je váš názor.

armáda vojáci odbory euromil

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN