O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Reportáž: Poslanecký petiční výbor projednal petici za zrušení zdanění výsluhových náležitostí.

 19. 01. 2016      1 komentářů

V rámci někdejšího Kalouskova šetření se škrtalo všude a naprosto nehorázně se 15 % zdanily výsluhy vojáků, policistů, hasičů a dalších, kdo splnili své služební závazky. Tak vznikla iniciativa Výsluha vs. právní stát, která rozjela boj na právní i mediální úrovni. Petice, kterou přes léto podepsalo dvacet tisíc lidí, ale momentálně vzbuzuje největší naděje.

Petiční výbor pro velký zájem veřejnosti musel zajistit větší sál. Na počátku jednání se možná i proto zračila v očích poslanců jistá obava, zda snad nebudou lynčováni. Byla samozřejmě lichá a záhy začala mezi mnohými politiky a publikem panovat silně pozitivní energie, kterou předsedkyně výboru opakovaně verbalizovala například pochvalou, že tak odborně připravené a řečnící petenty (rozumějte „petičníky“) potkává na jednáních výjimečně.

Mimo jiné si tím evidentně šťouchla do vyslance Ministerstva financí, který se nevyjadřoval k meritu věci a na skutečně podložené právní argumenty nenalézal odpověď. Na počátku se poněkud suše, ovšem věcně, vyjádřily také resorty vnitra a obrany. Ty braly projednávanou záležitost evidentně vážněji, než pověřený kolega z Babišova ministerstva, takže se za ně dostavili náměstkyně (MV) a státní tajemník (MO), pročež rozdali poslancům také statistické přehledy týkající se výsluh.

Promluvit mohl kdokoli z předkladatelů petice nebo i publika, čehož někteří také využili, ostatně na projednání byla velkoryse vyhrazena hodina a půl, ačkoli výbor pak čekaly další body programu. Všechny proslovy měly vysokou úroveň a odvíjely se ve dvou rovinách. Jejich popisem také přiblížíme podstatu problému…

V prvé rovině několik řečníků, včetně jednoho poslance – bývalého kriminalisty – velice pokorně a upřímně sdělilo svůj příběh. Až desítky let služby, která obnášela vysoké fyzické a psychické nasazení a současně řadu omezení. Výsluha jim měla být jistou kompenzací za předchozí oběť ve prospěch společnosti. Po skončení služebního poměru se navíc logicky potýkali s problémy v hledání nového adekvátního pracovního uplatnění – v tomto směru jim výsluha skýtala záložní příjem.

Druhá skupina řečníků upozorňovala především na problém legislativní konstrukce výsluh a následně jejich zdanění. Původní duch zákona, který je ustanovil, byl odvozen právě z principu zásluhovosti (jako třeba starobní důchod) a rovněž jakožto druh státní sociální podpory, kompenzace znevýhodnění vysloužilce po ukončení služby. Danit jedno či druhé zakazuje dokonce i legislativa EU, kterou Kalousek obešel totálním paskvilem, aby ušetřil asi 800 milionů korun ročně.

Ztráta 15 % tohoto příjmu nutně působila a působí řadě veteránů nemalé problémy. Co je společensky závažnější – a na to také někteří upozornili – je zklamání, pocit podvedení, i u těch, kdo stále aktivně slouží. Jak mají plnit služební přísahy s nasazením života a vystavováním nepohodlí svých rodin, když nemohou státu věřit? Co kdyby se v budoucnu zase našel nějaký Kalousek, který výsluhy zdaní 100 %?

K tomu přičtěme, že tehdejší jiné úspory v podobě zmrazení/snížení platů ve státní správě již byly (aspoň) dorovnány. O zdanění výsluh se hovořilo rovněž jako o dočasném. Máme zde tedy morální rovinu problému – zda lze účelově ohýbat zákony a dočasnost měnit na status quo. Dále rovinu sociální, kdy se prohlubují potíže vysloužilců. V neposlední řadě rovinu bezpečnostní, kdy může být oslabena motivace a loajalita teprve budoucích příjemců výsluh.

Tento mix na poslance hluboce zapůsobil (výjimkou byl jen pan Laudát z Kalouskovy TOP09, který místo přikyvování kroutil hlavou na znamení nesouhlasu). Předsedkyně pak pobídla zástupce resortů vnitra a obrany, kteří sdělili, že pokud Ministerstvo financí bude připravovat novelu zákona o daních, budou trvat na zrušení zdanění výsluh, za což sklidili aplaus. Babišův vyslanec breptal cosi o tom, že novela nyní není nutná, ale předsedající si opět šťouchla s tím, že zákon se otevírá každý rok.

V závěru všem přítomným předsedkyně poděkovala a vznesla apel, aby se poslanci tématem zabývali nadále a našli ve svých řadách odborníky, kteří by potřebnou novelu zpracovali. Pro mnohé přítomné to evidentně inspirace byla. Nyní nezbývá, než čekat. Tedy – samozřejmě je třeba dál vyvíjet úsilí na právní úrovni, ale zdá se, že petice předčí očekávání.

Záznam jednání


Zasedání petičního výboru výsluhy

Komentáře

LVUKO

17. 09. 2016

Mnoho lidí neví vůbec jaký byl důvod zavedení výsluh. Ty byly zavedeny proto, že po určité době příslušník ztratil schopnost pracovat ve své původní profesi před přijetím do služebního poměru (zámečník, truhlář, účetní, zbrojíř, pilot, a.j.). Tato doba byla stanovena na 20 let od vzniku služebního poměru. Po r.1998 si nová garnitura stanovila dobu výsluhy na 10 let. Toto bylo velmi velmi okaté, proto tato délka nároku na výsluhu byla v nových zákonech stanovena na 15 let. Domnívám se, že původní délka byla adekvátní a i v dnešní době po dvaceti letech se vývoj ve všech oborech ve společnosti posune o takový skok, že jistá kompenzace za odpracované roky ve státní správě vzhledem ke ztrátě původní profese je spravedlivá. Další věcí je to, že veřejnost neví, že po odchodu do důchodu se finanční záležitosti důchodce, který pracoval u ozbrojených složek, skládají z důchodu vypočítaného Správou sociálních věcí a doplatku do výše výsluhy. Nikoliv tedy součtem důchodu a výsluhy. 80% lidí toto ale neví a myslí si, že jde o součet těchto položek. Stačí pak jen využít neznalost zákonodárců k tomu, aby procházely takové návrhy jako zdanění těchto položek, nebo dokonce snížení platů o 2000,- Kč za účelem doplnění státní pokladny. Vždyť přeci příslušníci mají zakázáno stávkovat a ani nesmějí odporovat rozkazu. Proto to bylo tímto způsobem provedeno.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN