O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Reportáž z druhého ročníku Pochodu finanční stráže RČS

 10. 07. 2018      1 komentářů

Jelikož je léto v plném proudu a sotva se nám nohy zotavily z pochodu 22. výsadkové brigády, jsme na startu další super akce. Pochodnický spolek společně s Východočeským spolkem celních veteránů připravily již 2. ročník pochodu finanční stráže Republiky Československé. Nutno uznat, že oproti loňsku měla trasa o něco větší grády…

Zázemí bylo opět v areálu SOU Dolní Lipka, kam jsme dorazili s kolegou Michalem už v pátek večer. Na místě byly postaveny organizační stánky, pívo a limča tekly proudem, klobásy už na grilu vesele prskaly a hrála i živá hudba, ještě k tomu spousta známých tváří, co víc si přát. Po několika pivech a klobáse jsme si ustlali na louce pod širákem, koukali na hvězdy a usínali za zvuků hudební produkce a bujarého veselí až do noci.

pochod RSČ hudba

Ráno se probouzíme a kolem už začíná život, připravují se registrace, přicházejí ubytovaní pochodníci a parkoviště se plní vozy dalších účastníků, my se setkáváme s našimi známými z předchozích pochodů, po registraci a vyzvednutí si startovního balíčku vyrážíme na trasu.

Vycházíme z areálu a značení trasy nás vede na hraniční přechod Dolní Lipka-Boboszów, kde jsme zastaveni příslušníkem Finanční stráže a vyzváni k předložení dokladů – pochodnické karty, která je nám označena, jelikož procházíme kontrolním bodem číslo 1. Dále jdeme po hranici, po asi 2,5 km se trasy rozdělují na varianty 26 nebo 17km. S Michalem máme jasno, jdeme tu delší, ovšem naši dva společníci mají zdravotní komplikace, které se objevily už před pochodem, takže nechtějí riskovat a odklánějí se na tu kratší trasu.

Po pár kilometrech začala být trasa zajímavá – zvedala se pomalu do kopce k lesu a jakmile jsme do něj vstoupili, zjevila se před námi pěšina vedoucí do příšerně strmého kopce. Notnou chvíli trvalo, než se nám podařilo dostat nahoru, naše lýtka a především achilovky byly vytahané jak guma od tepláků, ale podařilo se vystoupat na kótu 741 „Výčnělěk“.

 

Postupujeme dále, scházíme lesní cestou do údolí a vtom se před námi otevírá ohromná táhlá louka do kopce a v dáli na té louce pod dalším lesem vidíme další pochodníky – máme se na co těšit, kopec se táhne a stále nekončí. Když už se dostáváme k lesu, je to ještě horší, čeká nás na výstup na kótu 936 „Jelení vrch“. Nahoru vede lesní cesta plná kamenů a kořenů, ještě k tomu krásně strmá, takže fakt super pro nohy.

pochod RSČ kopec

Cestou potkáváme další hloučky pochodujících, kteří odpočívají a zobají borůvky. Už vidíme hranu vrcholu kopce a když k ní dojdeme, tak s hrůzou zjišťujeme, že to stále ještě není vrchol… Po chvilce úmorného stoupání konečně míříme na hraniční přechod Horní Morava, tam si dáváme chvilku pauzu, sosáme energetický nápoj a zdlábneme nějakou tu tyčku a pádíme dál. Zde také potkáváme větší množství turistů.

Cesta nás vede na parkoviště „Pod Klepáčem“, avšak nejprve bylo nutné zdolat prudký sráz plný kamenů a ještě více kořenů, prostě držkopádná krkolomná cesta, kudy kupodivu vede turistická značka. Na parkovišti nás zastavuje příslušník VB a kontroluje pochodnickou kartu, tímto máme za sebou kontrolní bod č.2.

pochod RSČ kontrola

Dále už se stáčíme směrem na Králíky, ovšem ještě nás čeká kus cesty, dolů po louce a pak do mírného kopce lesem, pak po hřebeni přes vrcholek „Roudný“. Již nějakou chvilku jdeme společně se dvěma kluky, s kolegou Michalem máme občas drsný humor, načež se nás jeden z nich zeptal, zdali náhodou nejsme vojáci – nejsme, ale máme k nim tak trochu blízko, jelikož jsme od Spolku Vlčí Máky a právě vojákům a především novodobým válečným veteránům, ale nejen jim – zdůrazňuji – pomáháme v těžkých životných situacích. Nemohl jsem si nevšimnout, jak to spolu-pochodníky zaujalo, aby ne, když mám vedle sebe kluka od Celní správy. Takže se rozeběhla diskuse a cesta ubíhala sama.

Když jsme minuli onen vrchol Roudný, na konci lesa byla na stromě cedulka, která nás navádí k odbočení vlevo na louku, odkud míříme k bývalému oddělení Finanční stráže – 3. kontrolní bod.A také vítaná možnost občerstvení, ale brzy upalujeme dál.

Už od rána je pod mrakem, sluníčko nepraží a ani nefouká vítr, takže se jde dobře, ovšem už nějakou dobu se na hranici smráká a hřmí, sem tam padají kapky. Jdeme dál a vpravo na kopci vidíme jiné účastníky, kteří dle cedulky na stromě neodbočili správně, tak je posíláme na správnou cestu, aby neminuli kontrolní bod. Po chvilce procházíme přes Střední Lipku a míjíme pěchotní srub K-S 14 „U Cihelny“, který je krásně zrekonstruovaný a je zde i možnost prohlídek s průvodcem.

Na krakorcích chránících střílny jsou velikým červeným písmem vepsána hesla jako „Byli jsme a budem“ nebo „Vytrváme“, přesně taková hesla na tyto pevnosti psali naši předkové, jenž byli odhodláni bránit naši drahou vlast. Smutnou událostí pojící se k tomuto objektu je také sebevražda četaře Arnošta Hrada, který neusnesl zprávu o opuštění pevností a pohraničí, takových případů bylo bohužel více. Hned vedle srubu se nachází Vojenské muzeum Králíky.

pochod RSČ krajina

Dostáváme se do města Králíky, které procházíme a jdeme zadní cestou zpět do areálu učiliště, kde na nás čeká cíl, v tuto chvíli již začíná regulérně pršet a silně hřmít, jedna silná třeskutá rána byla přímo nad našimi hlavami, nejdříve jsme byli od potu a teď od deště, takže je to vlastně více méně fuk. Kousek před učilištěm stráží naši cestu již značně poškozený pěchotní srub K-S 17 „U továrny“.

Přicházíme do cíle a odevzdáváme kartu, obdržíme medaili, dekret a kovovou placku, odnášíme si věci do jídelního stanu, kde už na nás čeká kolegyně vojákyně, která ještě s kolegou šla ze zdravotních důvodů kratší trasu, sundáváme batohy a pádíme pro teplou šťavnatou klobásu, do které se s chutí zakusujeme, přičemž si sdělujeme zážitky z pochodu. Po chvilce se loučíme a rozcházíme ke svým vozům, převléknout se a připravit na odjezd domů.

Jako vždy byla na místě perfektně zvládnutá organizace, nic nebylo ponecháno náhodě, a na vše byli organizátoři připraveni, nám tak nezbývá než poděkovat za další skvělý zážitek a možnost navázat nová přátelství. Už teď se těšíme na další pochody.

Chcete-li se přidat, napište na houba01@seznam.cz.

pochod RSČ Vojta

Pro Spolek VLČÍ MÁKY napsal Vojta "Houba" Slavík - vedoucí dobrovolnického "repre" týmu.

Foto Michal Stuchlík.

pochod finanční stráže spolek vlčí máky pochodnický spolek

Komentáře

Dynysa

11. 07. 2018

Byl to krásný pochod. Moc pěkně napsaný článek.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací