O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Tip na výlet po opevnění: Družstvo Vlčích máků na Pochodu finanční stráže

 04. 07. 2017      0 komentářů

Sportovní družstvo Spolku Vlčí Máky se zúčastnilo Pochodu Finanční Stráže RČS, který organizuje Východočeský klub celních veteránů, pod záštitou hejtmana Pardubického kraje pana Martina Netolického, a Pochodnický spolek. Trasa je skvělý tip na letní výlet.

Nejdříve si trochu přiblížíme, co to byla finanční stráž. Vznikla už za dob Habsburské monarchie, a to již v letech 1842-1843. Po roce 1918 při vzniku Československé republiky byla finanční stráž převzata a střežila státní hranice až do jejího konce v roce 1939, následující rok během protektorátu byla zrušena. Zavedena byla zpět po osvobození, ovšem v roce 1949 byla násilně zrušena a sloučena se Sborem národní bezpečnosti.

1. před startem

Během vyhrocené situace v roce 1938 byli příslušníci Finanční stráže také začleňováni do nově vznikajících jednotek SOS (Stráž obrany státu), jež byli v první linii a odráželi vpády bojůvek sudetoněmeckého Freikorpsu, po okleštění republiky tyto jednotky kryly ústup armády do vnitrozemí. Na toto téma by se mohlo psát spousta dlouhých článků, ale my se budeme věnovat tomu, jak samotný průběh pochodu vypadal.

Zázemí pochodu bylo umístěno v Dolní Lipce v areálu tamního učiliště, průběh registrace byl hladký, obdrželi jsme kartu pro razítka z kontrolních stanovišť a byla i možnost mapky s oblastí pochodu, každý účastník rovněž obdržel startovní balíček, který také velmi mile překvapil, protože obsahoval: lahev pramenité vody, energetický nápoj, tatranku, koláček s tvarohem a co nás velmi dostalo byla takzvaná „houska komisaře Rexe“, tzn. houska se salámem.

Když jsme měli vše vyřízeno a nafasováno, mohli jsme se vydat na pochod. Cesta byla celkem dobře značená barevným sprejem, takže nebylo ani třeba tápat v mapě, nicméně mapa je jistota. Trasa vedla převážně po silnici do Prostřední Lipky, kde se odbočilo na polní cestu, kterou jsme se dostali na opravenou chatu, v níž sídlilo oddělení finanční stráže, zde byl první kontrolní bod, rovněž zde byla možnost občerstvení.

pěchotní srub K-S 5 U Potoka

Dále jsme pokračovali přes Horní Lipku k prvnímu objektu předválečného těžkého opevnění, cestou k němu přes louku jsme šli po úzkém pruhu betonu, jež je pozůstatkem protitankového zátarasu. Jednalo se o pěchotní srub K-S 5 „U Potoka“, zde byl další záchytný bod, rovněž byl srub otevřený a byla možnost prohlídky s průvodcem. Kolem srubu bylo několik dobových ležení, kde byli v uniformách příslušníci klubů vojenské historie. U srubu nechyběla fotka, po doplnění tekutin a občerstvení ze zásob jsme putovali dál, aby nám neztuhly nohy.

Cestou míjíme dva opuštěné a poničené pěchotní sruby, právě v těchto místech nás přepadla krátká přeprška, ale nebylo to nic strašného až na nepříjemný vítr. Přicházíme k železniční trati a na pravé straně je další pěchotní srub, ovšem krásně zachovalý, je to K-S 8 „U Nádraží“ a zde je další záchytný bod. Rozhodli jsme se, že jej navštívíme a vychutnáme si prohlídku s průvodcem.

pěchotní srub K-S 8 U Nádraží

Vcházíme do útrob masy železobetonu, ocitáme se ve střelecké místnosti, kde je umístěna replika pevnostního kanonu, nejsilnější protitankovou zbraní našich pěchotních srubů, dále je tu také střílna s dvojčetem těžkých kulometů a také menší střílna pro lehký kulomet kryjící týlový prostor a vchod do objektu, k vidění je nejrůznější vybavení objektu a zbraně. V jedné ze stěn zeje ohromná díra s vytrhanými kusy betonu a ocelové výztuže, po okupaci zde Němci testovali účinnost svých zbraní – tato díra je po zásahu 150ti milimetrové polní houfnice, ovšem stříleno bylo z pouhých asi 150ti metrů a navíc z týlové strany, tam by neměl nepřítel šanci se s takovým typem zbraně dostat.

Po prohlídce a výkladu scházíme po schodech do spodního týlového patra, je cítit chlad. Poněkud ponurou zajímavostí je, že u tohoto objektu se zastřelil řidič štábního automobilu, který nevydržel mobilizační vypětí. Bohužel takových obětí bylo na různých místech víc, svědčí to o nezměrném tlaku, jakému byli naši vojáci a celý náš národ vystaven. Opět následuje prohlídka a krátký výklad, obránci měli dostatek zásob všeho druhu, aby vydrželi v izolaci i celý měsíc. S průvodcem jsme zavedli krátkou řeč a samozřejmě došlo i na téma „Co kdyby…“.

Poté se opět vydáváme nahoru, ven do teplého slunečného dne a pokračujeme dál. Cesta nás vede na vrcholek, na kterém je umístěna také již značně poškozená dělostřelecká pozorovatelna „Utržený“. Z tohoto kopce je perfektní rozhled po širém okolí, máme tak představu, co asi mohla vidět osádka tohoto objektu, když vyčkávala příchod nepřítele. Scházíme z kopce dolů a kroky nás vedou do dělostřelecké tvrze „Hůrka“, zde se občerstvíme a také splníme další kontrolní bod, zastavujeme se u ležení německé armády a prohlížíme si vybavení a zbraně.

dělostřelecká tvrz hůrka

Po rozhovoru se členy vojenského klubu se dáváme opět na pochod, cesta nás vede kolem vojenského muzea k pěchotnímu srubu K-S 14 „U Cihelny“, zde je poslední kontrolní bod, prohlížíme si hesla, která, jsou na něm napsána: „BYLI JSME A BUDEM!“ nebo také „VYTRVÁME!“. Tento objekt je mimo jiné znám i tím, že když přišel rozkaz k ústupu a vyklizení pevností, došlo tu k sebevraždě četaře Arnošta Hrada, který neunesl to ponížení a hanbu, že musí své místo opustit bez boje, místo toho dodržel slib a neustoupil, velmi dojemný je i jeho dopis, který napsal na rozloučenou.

Jak už bylo řečeno, podobných případů bylo více, na jiných místech vojáci vyhazovali objekty do vzduchu nebo demolovali jejich vybavení, aby nepadlo do rukou nepřítele. Nyní míříme směrem k městu Králíky, jehož částí procházíme a pomalu se blížíme zpět k areálu učiliště. Po doražení co cíle předkládáme potvrzení o projití kontrolních bodů a obdržíme dekret o absolvování, pamětní medaili a placku, dále je možnost si zakoupit krásnou pamětní sklenici se znakem finanční stráže.

Ještě pro úplnost – celý pochod byl dělen na dvě trasy, ta kratší vhodná pro rodiny s dětmi a starší osoby měřila 14 kilometrů, druhá trasa, kterou jsme prošli, měřila o 10 km více.

Pěchotní srub K-S 14 U Cihelny

Celkově se nám pochod opravdu líbil, oceňujeme celkovou organizaci, přítomnost dobových uniforem a táborů, stejně jako možnosti prohlídky pevnostních objektů. Jen nás mrzelo, že převážná část trasy vedla po asfaltkách. Dále bylo na pár místech trochu chaotické značení trasy a na několika místech se i trasa pochodu lišila od přiložené mapky, ale nebylo to vážné natolik, aby se někdo ztratil. Ale těchto pár drobností nám rozhodně nemohlo zkazit radost z perfektně stráveného dne. Takže za naše družstvo jsme byli všichni velmi spokojeni a můžeme jen doporučit. Velmi se těšíme na další podobné pochody.

2. před oddělením finanční stráže

 

Jménem družstva zpracoval článek Vojta Houba Slavík.

pochod dělostřřelecký srub předválečné opevnění

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN