Kde po světě máme české vojáky: Operace KFOR v Kosovu

 26. 11. 2014      kategorie: Politické vize, koncepce, strategie    

Může česká armáda a NATO něco změnit v zemi s dlouholetou historií etnické a náboženské nesnášenlivosti, ve válkou roztříštěném Kosovu? O co se čeští vojáci v jedné z nejchudších oblastí Evropy posledních patnáct let snažili?

Od roku 1999, kdy byla vytvořena mezinárodní mírová operace KFOR (z anglického Kosovo Force) pod vedením Severoatlantické aliance, čeští vojáci přispívají k vytvoření a udržení bezpečného prostředí. Dalšími hlavními cíli bylo zajištění pořádku a veřejné bezpečnosti, demilitarizování Kosovské ozbrojené armády a podpora humanitárním snahám v zemi.[1]

Mise v Kosovu stále probíhá, i když ne v takové míře, jako na začátku. Česká republika dnes své vojáky vysílá už jen do velitelství operace. Momentálně je v kosovu třináct Čechů, ale za těch patnáct let se jich tam vystřídalo přes 8300!

Foto: Pomoc kosovskému obyvatelstvu ve všech směrech - to byl denní chleba českých vojáků (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)
Foto: Pomoc kosovskému obyvatelstvu ve všech směrech - to byl denní chleba českých vojáků
(zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY) 

Proč bylo nasazení mezinárodních jednotek do Kosova vůbec nutné?

Přestože je tento téměř dvou miliónový stát tvořen z více než 90 % Albánci, byl po většinu své novodobé historie spravován Srby. Za dob Jugoslávie si sice chvílemi Kosovo užívalo aspoň částečné autonomie, ale i ta mu byla často odpírána. V prosinci 1995, kdy se oficiálně Daytonskou smlouvou potvrdil rozpad Jugoslávie, ale svou nezávislost Kosovo nezískalo. Nemělo totiž status svazové republiky. Touha po osamostatnění a srbská snaha uchovat si nad Kosovem moc vedly k válce, při níž na obou stranách docházelo k etnickým čistkám a nejrůznějším zvěrstvům. Humanitární situace se rychle zhoršovala.

V březnu 1999 se do konfliktu vložila Severoatlantická aliance operací, která je do dnešních dní stále kontroverzní. Situaci se sice během tří měsíců podařilo stabilizovat, ale za cenu několika stovek tisíců uprchlíků, Albánců i Srbů. Kosovo získalo autonomii v rámci Srbska a celá oblast byla předána do správy OSN. Mírové síly KFOR vstoupily do Kosova 12. června 1999 na základě mandátu OSN, dva dny po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244.[2] V praxi to ovšem znamenalo, že Srbsko nad Kosovem ztratilo kontrolu.

Působení AČR v Kosovu

Čeští vojáci se mise v Kosovu účastní již od roku 1999. Do roku 2005 byli součástí operace NATO „Joint Guardian“. Od roku 2005 se mezinárodní operace v Kosovu, stále pod vedením Severoatlantické aliance, nazývá „Joint Enterprise“ a Češi jsou i její součástí. V začátcích působení poskytovala Česká republika průzkumnou rotu, v letech 2002 až 2005 pak čeští vojáci vytvářeli společný prapor KFOR s našimi slovenskými kolegy. Ten patřil k mnohonárodnostní brigádě Střed. Kromě Čechů a Slováků byli součástí brigády také vojáci z Finska, Lotyšska, Švédska a Irska.

Foto: Čeští vojáci byli u kosovského obyvatelstva velice oblíbení (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)
Foto: Čeští vojáci byli u kosovského obyvatelstva velice oblíbení (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY) 

Na AČR padla velká zodpovědnost, když jí na začátku srpna 2005 byla svěřena úloha vedoucího státu brigády Střed. Tento roční úkol byl velmi náročný a naši vojáci ho splnili se ctí. Podíleli se na něm hlavně vojáci 7. a 8. Kontingentu, jehož veliteli byli pplk. Aleš Vodehnal a pplk. Miroslav Hlaváč. Jádra těchto dvou kontingentů byla tvořena vojáky 4. brigády rychlého nasazení a dělostřeleckým útvarem z Jinců.[3]

Myslím si, že tato zkušena byla jedna z těch, o kterých mluvila plk. Mgr. Jana Růžičková, vedoucí oddělení pro vztahy s veřejností Kanceláře Generálního štábu AČR, když řekla, že „samotné nasazení jednotek AČR v zahraničních operacích přineslo obrovské množství zkušeností a poznatků ve všech oblastech vojenství. Tím se samozřejmě posunula výrazným způsobem dopředu i armáda jako celek a zvýšily se její schopnosti k obraně státu.”

Kromě výše zmíněného naši vojáci za patnáct let nasazení na misi v Kosovu působili a působí v odborných a řídících funkcích na hlavním velitelství sil KFOR v Prištině, pracovali v mnohonárodnostní dopravní rotě sil KFOR a rotě Vojenské policie sil KFOR, tvořili mechanizovanou jednotku v sestavě roty a rotu zabezpečení k přímé logistické podpoře.

Vojáci plnili nespočet úkolů a jejich činnost byla za ty roky velmi různorodá. Například se podíleli na střežení a monitorování provincionální hranice mezi Srbskem a Kosovem nebo zajišťovali ochranu menšin a kulturních památek.[4]


Video: Dokument Ministerstva obrany o misi KFOR - zachycuje unikátní vzpomínky a zážitky našich vojáků (zdroj: YOUTUBE.COM)

Byla a je mise v Kosovu úspěšná?

Mise v Kosovu stále probíhá a je možná brzy hodnotit její úspěšnost. Také proces transformace je dlouhodobá záležitost a nelze očekávat změnu ze dne na den. Přesto lze říct, že po patnácti letech práce jsou vidět výsledky. Stále více zodpovědnosti je přenecháváno kosovské policii a dalším institucím. Pokrok zaznamenaly také rozhovory mezi Přištinou a Bělehradem.[5]

Pozitivně misi vnímá i armáda: „AČR hodnotí působení v operaci KFOR velmi kladně. Naši vojáci byli v prostoru operace respektovaným partnerem jak pro ostatní účastnické státy, tak i především pro místní obyvatelstvo a autority. Stanovené úkoly plnili velmi profesionálně. Čeští vojáci se tak významnou měrou podíleli na stabilizaci situace v prostoru odpovědnosti a podařilo se jim i zrealizovat nebo přispět k realizaci řady humanitárních projektů zaměřených na zlepšení životních podmínek obyvatel, zlepšení přístupu ke vzdělání pro mladou generaci a k zajištění stability a bezpečnosti ve svěřeném prostoru odpovědnosti,“ uvedla plk. Mgr. Růžičková.

 Foto: Čeští vojáci v Kosovu pomáhali rozvoji tamního školství (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)
Foto: Čeští vojáci v Kosovu pomáhali rozvoji tamního školství (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY) 

A ještě dodává: „Za dobu našeho působení v prostoru jsme vnímali rozhodně posun k lepšímu, ostatně postupné zklidňování situace v Kosovu umožnilo i významné snížení celkového počtu nasazených příslušníků operace KFOR.“

medajlonek_stverkova

[1] NATO's role in Kosovo. Oficiální stránky Severoatlantické aliance. [cit. 2014-11-10]. Dostupné z http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_48818.htm.

[2] NATO’s role in Kosovo. Allied Command Operations. [cit. 2014-11-10]. Dostupné z http://www.aco.nato.int/kfor/about-us/natos-role-in-kosovo.aspx.

[3] KFOR. Oficiální stránky ministerstva obrany ČR. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z http://www.mise.army.cz/historie-misi/kfor-6388/.

[4] KFOR. Oficiální stránky ministerstva obrany ČR. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z http://www.mise.army.cz/historie-misi/kfor-6388/.

[5] NATO marks fifteen years of providing security in Kosovo. Oficiální stránky Severoatlantické aliance. Dostupné z http://www.nato.int/cps/en/natolive/news_111055.htm.

 Autor: Iva Štverková

Foto: Pomoc kosovskému obyvatelstvu ve všech směrech - to byl denní chleba českých vojáků (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)
Foto: Čeští vojáci byli u kosovského obyvatelstva velice oblíbení (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)
Foto: Čeští vojáci v Kosovu pomáhali rozvoji tamního školství (zdroj: FLICKR.COM-CZECHARMY)