Generál Petr Pavel: Zpravodajec, který se nemá za co omlouvat
Prezidentské volby vytáhly na světlo dosud upozaděný problém části veřejnosti s armádou. Kandidatura generála ve výslužbě Petra Pavla vyvolala celospolečenskou debatu o funkci vojenského zpravodajství i povahách vojenských důstojníků vůbec. Na prvním místě je zažité klišé o vojácích slepě plnících rozkazy.
Armáda vyžaduje vlastní rozhodnutí
Právě v kariéře generála Pavla je klíčový moment, kdy se během týdenní záchranné operace spoléhal na svá rozhodnutí, a tím zachránil životy 53 francouzských vojáků. Tento zásah byl umožněn kvalitním výcvikem tehdejších československých příslušníků UNPROFOR a ten se lišil od mnohdy nesmyslné buzerace vojáků povinné základní služby. Bohužel, právě její optikou vnímá jistá část veřejnosti dosud příslušníky Armády České republiky.
Svobodník Kouba, nebo kapitán Tůma?
Kupříkladu odstoupivší kandidát Josef Středula označil Pavlovo přirovnání se k výsadkáři Koubovi z legendárního filmu Copak je to za vojáka za pohádku. Je to okatá ignorace služebního postupu úplně každého příslušníka armády.
Zostouzení Petra Pavla za zpravodajská studia
Zásadním mýtem, který se táhne jako leitmotiv celou prezidentskou kampaní, je osočování Petra Pavla, že když absolvoval první ročník postgraduálního studia na Zpravodajském institutu krátce před revolucí 1989, nemůže být demokrat. Že se chtěl stát rozvědčíkem, aby podporoval komunistickou ideologii. Toto je „co by, kdyby“, faktem je, že v roce 1992 Petr Pavel dokončil postgraduální kurz a pokračoval absolvováním Kurzu strategického zpravodajství na akademii vojenské rozvědky DIA ve Washington D.C. Následně se stal zástupcem vojenského přidělence v Belgii.
Osudová degradace zpravodajství
Vysvětlení, proč mohlo zařazení tehdejšího kapitána Pavla do Zpravodajského institutu vyvolat v dnešní veřejnosti rozruch, má ve skutečnosti daleko hlubší kořeny. Nacházíme je už v pamětech legendárního zpravodajce generála Františka Moravce, který v knize Špion, kterému nevěřili říká:
„Široká veřejnost se dovídá o zpravodajských záležitostech většinou ze špionážních románů a filmů (…) a zkresluje skutečnost i tehdy, je-li líčením skutečné události, a zpravidla je zcela vzdálena realitě" (str. 16, vydání r. 2019). A Moravec pokračuje: „Tímto druhem literatury a filmu se vytváří u široké veřejnosti falešná představa, že zpravodajství a špionáž jsou pojmy totožné."
Historicky prověřený význam zpravodajství
Ačkoli byl generál František Moravec v uplynulém roce mnohokrát připomínán díky 80. výročí operace Anthropoid (likvidace Heydricha), jeho myšlenky nikoli. Zevrubnější znalost jeho zkušeností a postřehů by jinak českou veřejnost obrnila proti dezinterpretacím, kdy je zpravodajská činnost líčena jako cosi, za co by se měl kandidát na úřad prezidenta dokonce omlouvat.
Moravec totiž napsal: "Opomíjení významu a důležitosti zpravodajství ještě v nedávné době se krutě vymstilo a platilo se za ně nejtěžšími oběťmi. V současné době i pro budoucnost důležitost zpravodajství ještě vzrůstá, neboť rychlost a účinnost moderních bojových a dopravních prostředků zvyšuje nebezpečnost překvapení a jeho důsledků."
"Úkolem zpravodajství je odhalovat válečná tajemství potenciálního protivníka a chránit tajemství státu vlastního. Tak je tomu ve všech státech, a proto dochází už v době míru, zejména však v době politického napětí, k souboji vůlí, plánu, metod a důvtipu. Toto soupeření, v němž jsou hodnoceny pouze výsledky, je vedeno neúprosně, bezohledně, skrytě a anonymně. Je vedeno všemi po ruce jsoucími prostředky. Špionáž je pouze jednou jeho složkou a věda jeho složkou hlavní. V atomové době se jen ještě urychlí vývoj, který povede k tomu, že vojevůdce bude nahrazen vědcem".
Reálná východiska dnešní volby
Odhad generála Františka Moravce až mrazivě přesahuje do dnešních dnů. Vzkazuje nám, že služba vojenského zpravodajství je z podstaty nadčasová a apolitická. Není náhodou, že ve vojenské terminologii se nehovoří o nepříteli, nýbrž protivníkovi. Dokonce potencionálním, tedy dnešním spojenci. Odsudky veterána Petra Pavla za to, že si osvojil zpravodajskou dovednost, jsou tedy bezpředmětné.
Generál Petr Pavel, který se omluvil za čtyřleté členství v komunistické straně, se není povinen omlouvat za to, že svoji vojenskou službu zahájili ještě v minulém režimu a u zpravodajství.
