Konkurz pro další díly seriálu „Až na dno“: Hledají se aktivní záložáci se zajímavým civilním povoláním…

 10. 10. 2016      kategorie: ARMÁDA ČR    

O natáčení i výsledný střih „dokumentární reality show o Aktivní záloze se staral především Honza Juřica. Nevoják, který se věnuje spíše zpravodajství a běžné publicistice, se pro netradiční formát a především vojenské prostředí upřímně nadchnul. A to i přesto, že to zdaleka nebyla bezstarostná zábava… V rozhovoru mimo jiné prozrazuje další plány a vyzývá vojáky AZ, aby se zapojili.

Jak náročné je natáčet během reálného výcviku?

Natáčení bylo pro filmaře především náročné z toho důvodu, že bylo nutné vydat stejnou fyzickou zátěž, jako měli vojáci. Kamera váží cca 5 kg a sledovat veškerý pohyb vojáků znamenalo být skutečně s nimi a stále je filmovat. Dalším problémem bylo, že vše bylo naživo, žádný záběr nešel zopakovat, co bylo natočeno špatně, už špatně natočeným zůstalo.

V případě ostrých střeleb si pak člověk uvědomuje, že stojí vedle smrtící zbraně a i mně se jednou stalo, že jsem díky sledování kamery málem vstoupil do palebné zóny. Kameraman vnímá svět kolem sebe jen pohledem do hledáčku, v tomto vojenském prostředí je pak složitější vnímat nejen tvorbu záběru, ale i vlastní bezpečnost a pohyb jednotky jako celku. To platí především při ostrých akcích, kde to není sranda. Bylo to náročné, ale i fascinující a velmi mě ta práce bavila.

Proč se pozornost nesoustředí jen na Martina Písaříka (herec, který si šel výcvik zkusit), ale i obyčejné záložáky?

Protože Martin nebyl jen sám ve sterilním prostředí, ale byl členem kolektivu, vojenského kolektivu, který si zaslouží taky ukázat. Naopak medailonky obyčejných vojáků posunují tento projekt o kus dál, ukazují pravou realitu a snad i pro diváka atraktivněji. Většina vojáků jsou zajímaví lidé, kteří tomuto projektu přinášejí něco dalšího, co by jen Martinem nebylo.

Navíc i díky dalším osobám ukazujeme případným zájemcům o službu v AZ, jaké by to bylo a jak členové AZ žijí i v civilním životě a jak jejich služba v AZ ovlivňuje jejich životní filozofii a postoje.

Jaký máš dojem z těchto lidí, kteří slouží v Aktivní záloze?

Jsou to lidé, kteří především znají hodnotu přátelství a kolektivu. Nejsou to výluční individualisté, ale lidé, kteří chtějí od života něco více. Určitě je pro ně důležitý pocit, že mohou pomoci při obraně vlasti, jsou to patrioti v tom nejlepším slova smyslu. Jsou to lidé, kteří dokonce sami investují do vojenské výzbroje, sami se snaží zdokonalovat. Pro mě ukazují cestu, jak si z vojenského světa vzít to nejlepší a propojit jej s civilním světem nevojensky pracujících a žijících lidí.

Co a s kým bys rád točil, pokud by „Až na dno“ mělo pokračování?

„Až na dno“ je projekt, který se zřejmě přesune z vojenské do civilní oblasti, protože na dno si může sáhnout kdokoli a i při jiné aktivitě. Přesto bych rád ještě ve vojenské oblasti zůstal a našel opravdu zajímavé záložáky, kteří by dovyprávěli svůj příběh, tentokrát by byly jednotlivé díly jen o nich, bylo by to více o osobní motivaci a osobních pocitech, méně o Písaříkovi a vojenské technice.

Rád bych točil záložáky, jejichž civilní povolání je něčím zajímavé a netradiční a toto povolání bych rád propojil s jejich službou v AZ. Nejlépe taková povolání, která oslavují nebo pečují o lidský život – napadá mě třeba porodník. A do toho bych rád dal filozofickou otázku potenciality, kdy voják může při obraně vlasti i životy brát.

A na závěr obligátní otázka: Máš nějaké zajímavé historky z natáčení?

Nejsilněji na mě zapůsobilo ubytování, kdy jsme bydleli všichni společně, což pro filmaře s velkou výbavou bylo dost skličující – museli jsme celou noc dobíjet baterie kamer a v tom zmatku na pokoji to bylo složité, zrovna tak jako si zajistit dostatek klidného spánku.

A veselá historka z natáčení? Asi nejvtipnější bylo, když jsem při úplně jiném natáčení zjistil, že jsem omylem vzal s sebou do batohu místo náhradních baterií a videokazet sadu cvičných nábojů… To jsem si opravdu říkal, že už jsem i já pomyslně na dně, na konci sil, ani se těma slepejma patronama nemůžu zastřelit... no ale pobavilo mě to a když se člověk sám sobě zasměje, tak si hned dobije energii.

Všechny díly "Až na dno" naleznete zde.

 

 Autor: Redakce