Rozhovor: Kdo opravdu věděl, to byly naše babičky, ty by dokázaly přežít

 13. 08. 2018      kategorie: Pondělní "Pro info..."    

Třicet sekund bez kyslíku, tři dny bez vody a třicet dní bez jídla. Umíte si představit, že nastane náhlá extrémní situace a vy budete muset opustit své domovy a ukrýt se v přírodě? Jste na to připraveni? Ruku na srdce, opravdu byste dokázali v případě potřeby přežít například měsíc v lese? Jaké vybavení s sebou potřebujete a jak si obstaráte vodu a potravu, dokážete se v rámci psychického zdraví zabavit a uklidnit, ubránit, zamezit nemocem a infekcím? Zeptali jsme se Amara Ibrahima – odborníka na přežití.

Amare, povězte nám: kdo jste a co děláte?
Jsem Amar Ibrahim z firmy Outdoor Survival, která se zabývá tím, že dělá kurzy přežití v ČR, vyučujeme jak přežít.

amar-4-jpg

Jaké kurzy děláte?
Specializujeme se na kurzy civilního přežití, armádního přežití, přežití pro rodiče s dětmi, medic kurzy, urban survival. Děláme je jak pro jednotlivce, tak i pro firmy jako teambuildingy.

Proč tyhle kurzy děláte, proč cítíte tu potřebu?
Protože v dnešní době lidi nedostávají nikde informace. Na vojnu se nechodí, škola děti tímto směrem také nevede, branné dny nejsou...takže ty informace nemá kdo předávat a hlavně děti jsou dneska vychovávány jinak. My tomu říkáme tzv. počítačová – skleníková generace.

Hovořil jste o kurzech přežití pro ženy a rodiny s dětmi. Můžete nám říci, jaký je při vašem kurzu rozdíl mezi mužem a ženou, jak si vedou?
Samozřejmě ženy si vedou výborně, ale někdy se stydí jít s chlapama. Proto nabízíme možnost, aby se mohla přihlásit i jenom skupina žen, ale já osobně mám radši, když je parta promíchaná, když se ty lidi neznají. A vždycky, když je přítomna žena, tak ta skupina i jinak spolupracuje. Ti chlapi se samozřejmě chtějí předvést a pak to má i jiný ráz. Nikdy se nám nestalo, že by nám kurz nějaká žena vzdala, spíš nám to vzdal chlap.

Čím si myslíte, že to je, že ta žena je potom takhle silná v té skupině?
Ženy jsou tvrdší, vlastně když si to vezmeme: musí porodit dítě a o to dítě se postarat. Ženy mají jiné schopnosti. Je to takzvaně „jiný druh" (usmívá se). Třeba pro ženy se vyrábí i jiné spacáky, protože jim je víc zima. I toto už zjistili určití vývojáři a dělá se tak spacák zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. Žena je tvrdší v něčem jiném a chlap taky, nedá se to vyloženě kategorizovat.

Proč kurzy i pro děti, jaká je tam interakce s nimi? Přeci když se něco stane, vždy se stará rodič?
Tam jde o to, aby rodina spolupracovala. Ten kurz přežití pro rodiče s dětmi je spíše pávě pro ty děti. Aby děti do té přírody vůbec přišly, protože někteří rodiče, z jakéhokoliv důvodu, své potomky k poznávání přírody nevedou. Proto je důležité, aby se zde dítě naučilo základy orientace v terénu, to, že z mouky se dá udělat těsto, že maso neroste na stromech atd, atd.... Je dobré a z naší strany žádoucí, aby byl rodič na kurzu také přítomen a s tím dítětem i spolupracoval, protože většinou, když se něco stane, tak ti dva zůstanou spolu a musí si pak společně poradit. Chceme do toho prostě zapojit celou rodinu.

Ukázal jste nám dvě nezbytnosti pro přežití: evakuační vak a KPZ, jaký je mezi nimi rozdíl?
V evakuačním vaku je absolutně všechno. Jeho funkce je jednoduchá, pokud se musíte během pár minut sbalit a opustit svůj domov, víte, že existuje „jištění", ve kterém máte opravdu vše potřebné. Prostě kamkoliv člověk sáhne, najde co zrovna hledá. No a KPZ (krabička poslední záchrany), to je taková menší krabička, která se dá strčit do kapsy. V případě, že by se cokoliv stalo (i kdybyste šli třeba jen na houby nebo na kolo) tak tam rozhodně musí být lék a ty základy na přežití, aby si člověk dokázal se vším poradit z jakékoliv situace. Zde by nemělo chybět například křesadlo na rozdělávání ohně, léky, náplast, šitíčko, aj.

Doporučujete tedy, aby každý člověk měl doma sbalený a připravený evakuační vak a KPZ a pouze obměňoval léky, obvazy atd. dle data spotřeby? ...

Pokračování článku zde na partnerském portálu MacCafe. Rubrika Ženou armády je partnerem programu ARMY WOMAN Spolku VLČÍ MÁKY.



 Autor: MacCafe