Vznikla facebooková skupina pro rodinné příslušníky a přátele vojáků. I ti mnohdy potřebují podporu. | OzbrojeneSlozky.cz

V naší zemi není moc zvykem podporovat vojáky, a když už podporujeme vojáky, tak zapomínáme na jejich rodiny. Je to rodina, kdo je vojákovi bezpečným přístavem a snáší s ním náročnost a nebezpečnost jeho povolání. Proto jsme založili facebookovou skupinu, kde můžeme sdílet své zkušenosti a vzájemně se podpořit.

Ve skupině člověk může najít lidi, kteří mají stejné problémy, stejné starosti, často jsou osamoceni, když jejich voják vyjede na cvičení nebo na misi. Smyslem  naší skupiny je tedy vzájemná podpora a také příležitost seznámit se s lidmi ve stejné životní situaci. Je vždycky úlevné, když si člověk uvědomí, že v tom není sám.

V zahraničí podobné skupiny fungují bezvadně. Například v Americe existují skupiny, které se vztahují k určitým základnám. Dále pak k různým školám a kurzům jako třeba West Point nebo Ranger School. Tyto skupiny slouží nejenom pro rodiny vojáků, ale i pro samotné vojáky.

Psali jsme:Patrik utrpěl v misi těžké zranění ramene, přesto mu armáda přestala platit plnou nemocenskou.

Samozřejmě spolu členové skupin nekomunikují jen online, ale občas se setkají i v reálném světě - pořádají charitativní akce a vybírají peníze, za které se pak posílají balíčky vojákům na mise. Pořádají se akce na základnách, kde si děti nebo manželky vojáků mohou vyzkoušet, co jejich voják v práci dělá.

Stejně tak v zahraničí existují různé charitativní organizace, které mají za cíl podporovat válečné veterány. Mají jim pomoci v návratu do běžného života. V naší zemi podobné organizace existují také, ale pořád je co zlepšovat. V Americe například existuje organizace USO (United Service Organizations), která v letošním roce oslavila 75. výročí své existence a sdružuje dobrovolníky, kteří pomáhají vojákům a jejich rodinám v době jejich aktivní služby…

I v naší republice se najdou prapory, kde podpůrné skupiny existují. Fungují u nich komise pro rodinu, které mají za cíl pomáhat rodinám v situaci, kdy je jejich voják v misi, takže pořádají i různá setkání. Těchto praporů je bohužel málo. Ve většině  útvarů AČR nic podobného nefunguje. Ale když víme, že v zahraničí to funguje, tak je jenom na nás, zkusit se to od nich naučit.

Přidejte se ;-)

Psali jsme:Po roce je opět možné vydražit dřevěné vlajky pro veterány

D. L., správkyně skupiny