Zvrácenost české justice: S modrými majáky jezděte pomalu!

 14. 04. 2015      kategorie: ZZS    

Řidič sanitky, které vběhla do cesty neukázněná chodkyně, dostal deset měsíců podmíněně. Soudce sice uznal, že šlo především o zavinění na straně ženy, která svým zraněním podlehla, ale současně tvrdí, že řidič měl jet pomaleji. Při 60 km/h by prý stihl zabrzdit. To je nehorázný a nebezpečný precedens!

Pan soudce by měl především počítat přiměřenost rychlosti sanitky podle potřeb pacientů, kterým jde o život, o jehož záchraně rozhodují minuty, někdy vteřiny. Proto jezdí sanitky rychle, proto jsou vybaveny majáky a sirénami, proto mají na silnici přednost. Jezdí tak rychle, jak to umí jejich páni řidiči.

Samozřejmě jiná věc by byla, kdyby řidič přecenil své schopnosti či stav vozovky. Pak by nehoda byla jeho chyba a potrestání by bylo na místě – i tak ale shovívavé, protože řidič jakéhokoli záchranného vozu je veden tím nejlepším úmyslem, a sice pomoci člověku v nouzi.

Jenže v případě Stanislava Buryška, řidiče záchranky s desetiletou praxí, k žádnému nezvládnutí řízení nedošlo. Třiapadesátiletou ženu nezabil on, nýbrž její myšlenkový zkrat a nepochopitelná nepozornost, když navzdory výstražným znamením vběhla na přechod, aby stihla tramvaj. Podle svědků nejspíš telefonovala, přesto musela sirénu slyšet.

Mimochodem – není nelogické, že řidiči mají „mobilování“ za jízdy zakázáno, ale chodci jako účastníci téhož silničního provozu nikoli? Každý řidič potvrdí, že volající, esemeskující, poslouchající hlasitou hudbu kráčejíce do rytmu, jsou kandidáty na Darwinovu cenu. V případě záchranky, policie či hasičů dvojnásob, protože nevnímají sirénu.

Z plzeňské nehody měl být úplně jiný precedens, a sice v tom smyslu, že nepřizpůsobení chování chodce vůči vozidlu s právem přednosti v jízdě, je jasně vinou toho chodce. Místo toho Baryškovi hrozily dokonce tři roky natvrdo. Pozůstalí teď ještě mají drzost žádat osm set padesát tisíc jako odškodné. Jako by nestačilo, že po události trpí Baryška postraumatickým stresovým syndromem a musel změnit zaměstnání, teď ještě bude v podmínce a v budoucnu i v exekuci.

Zdaleka nejhorší ve svých dopadech je ale signál, který justice vyslala všem řidičům integrovaného záchranného systému: Zapomeňte na světla a sirény, jezděte pomalu. Kolik? No abyste zastavili, když vám někdo skočí do cesty. Což máte předvídat, protože ty vaše majáky a sirény nikoho nezajímají. Tak jezděte jako ostatní řidiči, pěkně podle předpisů.

Bude zajímavé sledovat soud, v němž se pozůstalí po někom, kdo zemře kvůli pozdnímu poskytnutí pomoci, budou po řidiči záchranky domáhat odškodného proto, že se k pacientovi coural šedesátkou.