Využití dronů na záchrance: Při infarktu přiletí na pomoc defibrilační přístroj
Většina z nás si umí dobře představit využití bezpilotních letounů armádou nebo pro přepravu balíků, jak avizoval Amazon a u nás Alza. Škodolibé napadne šmírovat za pomoci UAV (unmanned aerial vehicles) alias dronů třeba opalující se sousedky. Ale tyhle malé létající stroje mohou také zachraňovat životy!
V Holandsku se představil dron s defibrilátorem
Doslova ambulantní dron (Ambulance Drone) se zrodil pod šikovnýma rukama holandského studenta Aleca Momonta coby jeho absolventská práce. A může se stát do budoucna nadějí osob s náhlým srdečním selháním, protože do jeho útrob je zabudován automatizovaný externí defibrilátor (AED). Ten známe ve formě kufříku již z mnoha míst s velkou koncentrací lidí. Stačí připevnit elektrody a přístroj sám podá potřebný výboj k obnově srdeční činnnosti.
Video: Ambulantní dron
Pokud by existovala síť stanovišť ambulantních dronů vybavených AED, mohl by je na dálku aktivovat dispečink zdravotní záchranné služby pouhým zadáním údajů o poloze volajícího zachránce. Dron by k němu okamžitě vzlétl a není pochyb, že by na místo přiletěl o několik minut dříve než sanitka – a to je zásadní, protože mozkové buňky odumírají po pěti minutách.
Kdy se tedy defibrilační drony stanou na stanovištích záchranky samozřejmostí?
Pochopitelně by bylo nutné vyřešit celou řadu možných komplikací – drony by musely mít perfektně naprogramované letové koridory, aby cestou do něčeho nenarazily. Úplně ideálně by přenášely obraz z kamery operátorovi záchranné služby. Většina předpisů evropských států, ČR nevyjímaje, ovšem přikazuje, aby pilot-operátor měl dron neustále na dohled. Záchranka by ale mohla mít výjimku.
Foto: Ambulantní dron (zdroj SBS.COM.AU)
Zásadní by bylo vůbec rozmístění ambulantních dronů - ten od Momonta je schopen pokrýt území o rozloze 12 čtverečných kilometrů, což je relativně málo. Limitem není jen výdrž baterií (profesionální drony se udrží ve vzduchu až hodinu), ale také rychlost letu (při rozumné rychlosti 50 km/h uletí za 6 minut jen 5 km). A samozřejmě počasí, protože drony by neměly létat za snížené viditelnosti, při riziku námrazy apod.
Každopádně zdánlivé překážky k nasazení ambulantních dronů jsou pro konstruktéry při dnešním překotném vývoji otázkou možná pouhých měsíců. Násobně déle spíše potrvá, než společnost přijme drony a jejich hemžení nad našimi hlavami jako něco normálního a dokonce užitečného. První automobily ostatně také vyvolávaly obavy a odpor. K pozitivnímu přijetí veřejností může ambulantní dron holandského studenta výrazně přispět, což si ostatně jako svůj cíl vytkl i sám Momont.
O drony projevila zájem Horská služba ČR
Nakonec ještě zajímavost – z hlediska vývoje a nasazení dronů ČR rozhodně nespí. Pokud zůstaneme u problematiky záchrany lidského života, tak krkonošská Horská služba už projevila zájem o dron, který by dokázal doletět ke ztracené osobě s užitečným nákladem typu vysílačky, termofólie a energetické tyčinky. Setrval by pak jako vyslanec naděje až do příchodu lidských záchranářů. Český startup Robodrone, který byl horskou službou osloven, se ale pořádně zapotí při hledání řešení mrazuvzdorného drona...
