O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Řízení letového provozu svolalo seminář k nebezpečím dronů. Situace není dobrá.

 27. 06. 2017      2 komentářů

Právě před rokem se uskutečnila dvoudenní Konference Speciálních sil „Využití UAS a obrana proti nim“ a prakticky totéž, co za účasti státních složek i výrobců řešila, se nyní opakovalo při semináři Řízení letového provozu. Je až s podivem, že za uplynulý rok se situace nezlepšila, chybí však nějaký národní koordinátor. Pojďme si tedy představit, o čem se diskutovalo a jak…

Safety versus Security – ŘLP chce vytvořit aplikaci pro piloty dronů

Z úvodního příspěvku ŘLP bylo jasné, že usiluje především o preventivní ochranu (v angličtině vystihuje pojem Safety) určenou amatérským pilotům dronů. Problém totiž je, že dosud není nijak zaručeno poučení zákazníka, který si dron zakoupí už i na vietnamské tržnici. Zatímco profesionál (podnikatel, právnická osoba) musí složit zkoušky a registrovat stroj u Úřadu pro civilní letectví, po soukromých osobách legislativa nic takového nežádá. Stává se pak, že drony létají v místech s vysokým rizikem zranění osob a poškození majetku. V bezletové zóně Pražského hradu jde o desítky případů měsíčně!

ŘLP proto analyzuje dostupné aplikace, které pilota upozorní na omezení v místě plánovaného letu, možnou přítomnost dalších dronů, případně informaci odesílají rovnou i správci nejbližšího letiště. Takto funguje například americká AIRMAP (ale pozor, v ČR by vás pustila i tam, kam nemá). U nás je asi rok k dispozici MAIA od firmy Upvision. Přehledně pak všechny evropské legislativy (a ve všech jazycích) představuje portál Dronerules.eu.

Pro ŘLP by bylo zajímavé u nějaké aplikace (případně vytvoří vlastní) využívat modul pro správce a ohlášené lety integrovat do svého systému, včetně možnosti spojit se s pilotem. Slibuje si od toho mimo jiné i zvýšení schopnosti odlišit v senzitivních oblastech amatérské bezpilotní prostředky a ty nepřátelské (rozumějte v rukou teroristů). A právě v tomto bodě, tedy na samém počátku, se seminář překlopil do poměrně živé diskuse o protidronové obraně (v angličtině Security).

Na stranu přiklánějící se k dobrovolné prevenci patří přirozeně amatérští i malí profesionální provozovatelé, potažmo výrobci, dovozci a prodejci, trochu překvapivě i Úřad pro civilní letectví, jehož zástupce se vyjádřil, že není cílem omezovat třeba povinností použití aplikace rekreační létání (ostatně jde i o modeláře, kteří mají v ČR silnou tradici a lobby, přičemž starší generace by mohla mít s aplikací podobný problém jako s EET, např. nemá smartphone).

Na druhou stranu ÚCL přiznává, že když byl ze strany ICAO (International Civil Aviation Organization) požádán o nahlášení počtů bezpilotních leteckých prostředků v ČR, nemohl tomu vyhovět, neboť registruje jen profesionály, jichž je zlomek. To je zkrátka alarmující a striktně se vůči dosavadní benevolenci vymezil poslanec Bohuslav Chalupa...

Poslanec Chalupa: „Zbrojní průkaz“ na dron.

Bohuslav Chalupa (bývalý důstojník chemického vojska, místopředseda poslaneckého Výboru pro obranu a člen Výboru pro bezpečnost) se proti spokojení se s dobrovolnou aplikací důrazně vymezil. Podle něj by měly mít drony registrační čísla, jejich kupující se prokázat občanským průkazem a být vedeni v k tomu zřízeném registru, potažmo mít přidělen nějaký průkaz dokládající jejich elementární znalosti legislativy (jde o Doplněk X, Letecké předpisy L2).

Lze namítnout, že drony by si – stejně jako zbraně – opatřili teroristé na černém trhu a s registrací by se neobtěžovali, ovšem snížilo by se tak riziko, že nějaký amatérský dron spadne někomu na hlavu. Drony by Chalupa dělil nikoli podle hmotnosti, nýbrž nosnosti, což lze označit za prozřetelné (kvůli schopnosti nést nebezpečný náklad, zejm. trhavinu). Ostatně většina komerčně dostupných dronů pro natáčení se v posledním roce významně zmenšila, což potvrdil i zástupce ÚCL.  

V neposlední řadě by poslanec rád obnovil Ministerstvo informatiky, sic třeba v podobě nějaké vládní agentury, a zřídil u nás centre of excellence pro robotiku sloužící celému NATO, podobně jako je tomu v případě chemické obrany. Protidronová obrana by pak logicky spadala sem.

Jak jsme na tom s protidronovou obranou? Bádáme, testujeme, vynalézáme a rušíme.

Na semináři následoval příspěvek ředitele Vojenského technického ústavu, který by se právě rád ujal role koordinátora ve výzkumu a vývoji protidronové obrany. Nutno podotknout, že zajímavé projekty realizuje hned několik českých firem (například v radarech stále patříme ke světové špičce).

Ani pohled ředitele VTÚ na amatérské drony není příliš smířlivý, doslova je nazval „smetí ve vzduchu“. Z hlediska hrozeb zmínil jako příklad jednoduchého scénáře vysypání obyčejného kypřícího prášku na fotbalové tribuny během mírného deště: „Prášek začne pěnit a vypukne panika.“ Je nasnadě, že k dosažení zranění nebo úmrtí stačí právě vyvolání paniky, aniž by si terorista musel složitě pořizovat skutečnou bojovou chemickou látku.

Dále popsal stávající možnosti detekce, lokalizace, identifikace a eliminace dronu, v čemž souhrnně nabízí nejlepší řešení společnost Rhode&Schwarz. I nadále však zůstává finální fáze problematická. Při tzv. soft kill se obvykle hovoří o zarušení signálu, kvůli němuž dron zůstane levitovat ve vzduchu (ale nejméně 10 % spadne), u hard kill je dron zlikvidován natvrdo, což nad hlavami lidí není přípustné (jediná bezpečná možnost je odvléci jej jiným dronem v síti).

VTÚ sice testuje sestřelení dronů pomocí broků či směrového elektromagnetického impulzu, ale to jsou postupy vhodné na bojiště, nikoli do města. Další potíž je, že nelze zarušit dron s inerciálním navigačním systémem (vystačí jen s gyroskopy).

Obtíže při detekci, natož eliminaci dronů, podtrhl dalším vystoupením ředitel Sekce strategie a správy bezpečnosti Letiště Praha. Problém není jen v odlišení dronů třeba od ptáků, ale výhledově také třeba dronů vlastních (monitorujících stav runwaye) a cizích. Každému pak je jasné, že na letišti nelze použít rušení, aniž by tím byla ohrožena bezpečnost veškerého provozu.

Právě kvůli rušení se pak rozjela diskuse u vystoupení Ochranné služby PČR. Ta už rok čerpá (resp. vybraná odborná firma) desítky miliónů korun na několikaletý program vývoje vlastního systému detekce a eliminace nebezpečných dronů. Je však třeba upozornit, že jde o výzkumný projekt, který může a nemusí vést ke kýženému systému protidronové obrany.

Policie uvedla, že nějaké rušičky (na bázi těch, které mají vojáci na vozidlech proti IED) již používá, což vedlo zástupce ÚCL k logickému dotazu, jak chce legálně rušit prostory, v nichž se smí legálně létat. Představa, že aplikace pro piloty dronů typu MAIA zahrnuje i přehled pozic policejních rušiček, vyvolává dost kyselý úsměv.

ÚCL vydává měsíčně desítky individuálních povolení na provedení leteckých prací i v místech, kde to bez udělení výjimky nelze (ostatně to potvrdil třeba zástupce ČEZ z hlediska jaderných elektráren), přičemž například na Praze 1 valná část těchto letů nakonec není realizována právě kvůli rušení (ne nutně policejnímu, stačí příliš mnoho wi-fi). Stejně tak ŘLP uvedlo, že je na rušení velice háklivé. V neposlední řadě ÚCL upozornil, že za dron má zodpovědnost vždy ten, kdo jej řídí, tj. ten, kdo jej případně hackne a směřuje jinam.   

Nakonec se diskuse stočila ještě k pochybnostem bezpečnostních sborů, zda jim samotným se vyplatí používat drony, protože při zásazích si těžko budou žádat právě o výjimky na ÚCL. Přitom tento problém byl de facto vyřešen podepsáním dohod mezi ministerstvy dopravy a vnitra a pomyslný míč je právě na druhé straně, takže nářky směřují na špatného adresáta.

Stav bezpečnosti na poli bezpilotních leteckých prostředků je v ČR neuspokojivý

Na jedné straně je skvělé, že se do problematiky aktivně vložilo Řízení letového provozu a uspořádalo seminář, kterého se zúčastnili zástupci všech možných zainteresovaných skupin (nejen zmiňovaní výše). Na druhou stranu se tak obnažila tristní situace, kdy jeden neví, co dělá druhý, zdaleka ne všichni mají aktuální a odborný vhled, natož přehled o související legislativě (což zdaleka není jen Doplněk X, v potaz je třeba brát desítky zákonů a vyhlášek silových resortů, dopravy, radiokomunikací atd.).  

Že přetrvává tato situace je alarmující už proto, že se právě před rokem uskutečnila již zmíněná rozsáhlá konference pořádaná Ředitelstvím speciálních sil. Tatáž témata se objevila i na Konferenci Aliance pro bezpilotní letecký průmysl. Jak upozornil poslanec Chalupa, na půdě sněmovny k tématu pořádal kulatý stůl…

Přesto se zdá, že zástupci zejména státních složek, kteří tato setkání navštěvují, s poznatky nijak zvlášť dál nepracují, a především nemají potřebu informovat se navzájem. Zcela jednoznačně zde chybí nějaký národní koordinátor. A jak apeloval Bohuslav Chalupa, právě v době, kdy se chystá společná evropská legislativa, je velice žádoucí, abychom se domluvili, co vlastně chceme a dokázali to náležitou vahou prezentovat.  

Jak se můžete sami seznámit s protidronovou obranou

Prezentace se semináře budou v nejbližších dnech zveřejněny na webu Řízení letového provozu zde.

V září bude na Dnech NATO prezentován systém Red Sky 2 a možná i jiné.

Na tomto portálu vyšla v posledních třech letech řada článků k dané problematic, viz jejich přehled zde.

drony bezpečnost

Komentáře

Schrodinger

04. 07. 2017

*začaly Asi tam bude víc chyb. Za to se omlouvám.

Schrodinger

04. 07. 2017

Co se týče toho rušení, ten dotaz ze strany ÚCL mi nedává smysl, protože když sem jede Americký Čínský nebo jiný prezident, rušení nikomu nevadí. Ale nedej bože, aby rušila česká policie. To by okamžitě začali padat letadla.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN