O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Vláda armádu dál ožebračuje, přestože média nalhávají občanům opak!

 04. 01. 2016      2 komentářů

Všechny zprávy týkající se armády za poslední půl rok optimisticky konstatují, že může konečně nabírat nové posily a nakupovat moderní techniku. Vše je konečně, jak má být, toho spořivého škrta Kalouska nahradil rozdávačný Babiš, peníze jakoby proudí do všech resortů. Ale máme se opravdu nechat ukolébat tímto zdáním? Nechme promluvit čísla…

V uplynulém roce disponoval resort obrany rozpočtem 43,783 miliardy korun. Což je pořád méně než v roce 2011, kdy obdržel 43,785 miliard. Jinými slovy, armáda se teprve došplhává k úrovni, které její rozpočet dosahoval na vrcholu globální finanční krize.

Současně ale víme, že ekonomika již roste, takže se nemůžeme spolehnout jen na absolutní čísla. Proto se výdaje přepočítávají na podíl z hrubého domácího produktu – a jak známo, státy NATO se zavázaly vydávat z něj na obranu 2 % (to jsme dodrželi naposledy v roce 2005). Jenže, v roce 2015 armáda dostala pouze 1,04 % HDP. Pro srovnání, ve zmíněném roce 2011 se jednalo o 1,17 %. A předloni, tedy v roce 2014, šlo o 1,08 %.

Porovnat můžeme i další ukazatel, a sice podíl výdajů na obranu na celkovém rozpočtu státu. V loňském roce to bylo 3,6 %, v předloňském 3,5 % - takže je to jediné kritérium, kde současná vláda nabrala jakousi miniaturní rostoucí tendenci. Jenže pokud se zase ohlédneme do roku 2011, tak tehdy, na vrcholu úsporných opatření, dostala armáda ze státního rozpočtu 3,8 %.

Z toho můžeme odvodit, že ty předchozí „ošklivé“ vlády myslely i v těžké rozpočtové situaci na obranu státu více, než jak na ni dnes myslí Sobotkova vláda. Případně v nich seděli ministři obrany, kteří se za svůj resort prali více než Stropnický. A to vše navzdory tomu, že bezpečnostní situace ve světě byla v roce 2015 jednoznačně horší než v předcházejících letech. To ovšem Babišovým PíáRistům (např. novinářům MF Dnes a Lidovek) nebrání tvrdit veřejnosti opak.

Vláda je v polovině svého mandátu. Má tedy jen dva roky na splnění svého programu. V něm v otázce obrany stojí, že výdaje na obranu se zvýší na 1,4 % HDP. To je z 1,04 % pořádný skok. Na druhou stranu této úrovně dosahoval obranný rozpočet naposledy v roce 2009 – rok po propuknutí globální krize – nešlo by tedy o žádný zázrak.

V září 2014 přesvědčil ministr Stropnický kolegu Babiše, aby výdaje na obranu zvyšoval každý rok o 2 miliardy, což se meziročně (2014-2015) skutečně podařilo. Ale už rok poté schválila vláda rozpočet – ten na aktuální rok 2016 – který opět počítá s výdaji na obranu ve výši 43,783 miliardy. Pakliže podle prognóz dál poroste výkon tuzemské ekonomiky, tudíž i příjmy státu, tak podíl obranného rozpočtu na těchto dvou veličinách opět poklesne.

Vláda tak na konci funkčního období bude mít co dělat, aby peníze pro armádu udržela na úrovni 1,04 % HDP, kdežto slib 1,4 % zřejmě zamluví chybou v desetinné čárce, jako se kdysi stalo při vydávání špenátu za nejlepší zdroj železa… A tak to má současná vláda se vším, bohužel média, ani veřejnoprávní, se nepokouší čísla porovnat a jen papouškují oslavné ódy.

Zpět ale k naší armádě, protože skutečnost, že nemá rozpočet na optimální úrovni (60 miliard ročně?), vede k nárůstu jejího vnitřního dluhu. Ten byl už v Bílé knize o obraně za ministra Vondry vyčíslen na cca 90 miliard. Zahrnuje rozpadající se vojenské budovy, kanibalizovanou bojovou techniku, možná dokonce neproplacené „hotovosti“…

To vše valí Ministerstvo obrany dál před sebou, vlastně ani nemůže jinak. Změní se to teprve, až si občané ČR zvolí vládu, která dostojí mezinárodním závazkům a poskytne 2 % HDP na obranu. Než se něco takového stane, nebudeme už zde živit armádu cizí?!

*údaje čerpány z webu MO ČR a Vlády ČR

Martin Stropnický army.cz

Komentáře

ADMIN

07. 01. 2016

Autorka si to vzala k srdci, reakce vyjde v pondělí.

Martinius

06. 01. 2016

Osobně nehodnotím současnou vládu. Nedokáži ještě přesně rozeznat, co z pozitivního je jejich zásluhou a co díky přirozenému vývoji ve společnosti,či co je vyloženě díky nim špatně. Podotýkám, že jsem ANO nevolil a jsem vůči nim zatím nedůvěřivý. Co se ale týče uvedených statistických shrnutí, je vše očividně tak, jak paní Pašková napsala. Tomu bych asi vůbec neoponoval. Jen mne napadá otázka a to čistě laická, protože tomuto tématu skoro vůbec nerozumím, zda se na výši využitých finančních zdrojů podepisuje i efektivita s jejich nakládáním. Vím zcela jistě, že u jiného resortu byla výše rozpočtu ovlivněna jeho plýtváním. To znamená, když prohýřím mzdový rozpočet na odměnách určité sortě a pak nezbývá na vyplacení řádných příplatků a musí se plošně snížit, tak na vině není rozpočet, ale funkcionáři. Tudíž se domnívám, že pokud bude rozpočet nižší, ale efektivnější, může z toho vzniknout jev, kdy ve výsledku se pořídí více věcí a kvalitnějších, bude více na platy a přitom z menšího balíku peněz. Toť jen teorie opřená o nulové zkušenosti v obraně. Paní Pašková pro obranu pracovala, tudíž věřím tomu, že stále má dobré informační zdroje. Chtěl bych ji tedy požádat o doplnění tohoto článku o vyhodnocení efektivity hospodaření, mezi které patří nákupy, mzdy a podobně. Protože se domnívám, že opřít se jen o výše uvedená čísla je neobjektivní a v podstatě nic neříkající. Ono nakonec i když tomu nevěřím, tak mohou mít ti Babišovci pravdu. To je třeba ale trošku více prozkoumat.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN