Česko-americké vztahy: jak dál? (díl 4) Češi na křižovatce: Atlantisté nebo eurofilové?

 26. 03. 2015      kategorie: ARMÁDA ČR    

V aktualizované Bezpečnostní strategii ČR 2015 se několikrát zdůrazňuje naše transatlantická vazba. Mnohým uším to asi nijak nelahodí, ale Amerika je náš dost možná nejdůležitější spojenec, s nímž jsme vlastně historicky měli vždy pěkné vztahy. Pravda, občas to zaskřípalo (Kosovo). Neuškodí si ty milníky připomenout, proto každou středu nabízíme výběr z policy paperu, který nám laskavě poskytlo Centrum transatlantických vztahů. Celkem šest čtivých kapitol čtenáři nejen osvěží paměť, ale umožní mu také hledět do budoucna s realistickým očekáváním...

CR-USA_WORLD
Foto: Mnohým uším to asi nijak nelahodí, ale Amerika je náš dost možná nejdůležitější spojenec

Během irácké krize v roce 2003 rozdělil americký ministr obrany Donald Rumsfeld své spojence v Evropě na „staré" a „nové". Očekával totiž, že země SVE budou přirozeně „atlantické" kvůli svému pohledu na USA jako na vytouženou protiváhu k tradiční hrozbě z Ruska. Rumsfeldovi kritici vždy uváděli, že tento jeho předpoklad je mylný, protože nakonec převáží gravitační síla integrace v EU a „nová Evropa" bude od té „staré" k nerozeznání během jedné generace.

S přijetím acqui communitaire a se vstupem ČR do EU v roce 2004 nastaly z čistě právnického hlediska jen skromné změny. Některé bilaterální smlouvy a dohody mezi ČR a USA, které se týkaly ekonomických a obchodních věcí, přestaly platit a některé výlučné kompetence byly přeneseny na Evropskou komisi (EK). Od roku 2011 probíhají rozhovory mezi oběma stranami o změnách ve Smlouvě o ochraně investic. Zatímco Češi mají zájem na odstranění nevýhodné asymetrie, USA hrají takticky na zdržovanou.

Je zjevné, že dvoustranné česko-americké vztahy musí být ukotveny v ověřeném rámci mezinárodních vztahů a organizací (NATO, EU). V červenci 2013 začalo vyjednávání mezi EU a USA o návrhu smlouvy, která by založila Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Mělo by obsáhnout tři široké oblasti: liberalizaci v přístupu na trhy, zvláštní regulace a konečně principy a způsoby spolupráce. EK odhaduje, že přijetí TTIP zvýší celkový obchod i investice až o 50 %. Realistické odhady mluví o mírně pozitivních dopadech na českou ekonomiku, která zažije postupné zvyšování vývozu do USA a bude z dohody těžit i nepřímo. (Například česká firma s německým vlastníkem vyrábí součástky, které jsou vyváženy do Německa, kde se z nich vyrobí např. automobil, který bude následně vyvezen do USA.)

Jiným příkladem, kdy může EU ovlivnit česko-americké vztahy, je její snaha o nové jednání o Dohodě mezi EU a USA o ochraně dat (tzv. Safe Harbor Framework). Na základě odposlechové aféry PRISM dospěl Brusel k názoru, že americké společnosti selhaly v plnění standardů „přiměřenosti" při ochraně soukromí. Věra Jourová, česká komisařka pro spravedlnost a rovnost spotřebitelů a pohlaví, bude mít tato jednání na starost.

Existují obavy, že by budoucí euro-americké vztahy mohly být poznamenány veřejnou kritikou a anti-amerikanismem v Evropě. Vyhodnocení výzkumu, který provedl v roce 2013 The German Marshall Fund (GMF), však ukazuje, že se postavení USA v Evropě od roku 2008 nezhoršilo („Transatlantic Trends 2013", German Marshall Fund and Compagnia de San Paolo, Výzkum byl prováděn v USA, Ně- mecku, Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Španělsku, Švédsku a Turecku. http://trends.gmfus.org/transatlantic-trends/.)

Více než polovina respondentů v EU uvádí (Carl Gershman: „Are Czechs Giving Up on Moral Responsibility?", Washington Post, November 16, 2014.) jako žádoucí, aby USA ukázaly silné vedení ve světové politice, a téměř tři čtvrtiny Evropanů (70 %) si udržují příznivé názory na USA, byť se

pohledy napříč Evropou značně liší (od Poláků se 72 % až po Španěly s 62 %). Na druhé straně Atlantiku zhruba 57 % Američanů považuje za žádoucí, aby také EU zastávala silnou vůdčí roli. Příznivý názor na EU trvale zastává asi 50 % Američanů. Stejný výzkum ukázal podobnou podporu pro transatlantické bezpečnostní partnerství, když 58 % Evropanů a 55 % Američanů považuje NATO stále za „zásadní".

Projekt TTIP má o něco menší podporu (56 % respondentů v EU, 49 % Američanů). ČR nebyla do výzkumu GMF zahrnuta, ale pražské Centrum transatlantických vztahů (PCTR) při CEVRO Institutu si zadalo výzkum veřejného mínění, který se zaměřil na vnímání důležitosti NATO a na roli USA v Evropě. Výsledky výzkumu ukazují, že mezi českou veřejností existuje přiměřeně silná základna pro udržení silné transatlantické vazby. („Attitude of the Czech Citizens towards NATO and USA," PCTR Papers 2014/5. Výzkum prováděla agentura Ipsos. Výsledky jsou na základě osobního dotazování na mnoha místech po celé ČR; CAPI – computer assisted personal interviewing. Celkem se zúčastnilo 1031 respondentů. Sběr dat probíhal od 12. do 24. února 2014.)

Podpora NATO je mezi Čechy setrvale vysoká: 70 % lidí je „spokojeno" s přijetím do NATO a ještě víc respondentů (77 %) věří, že se NATO má aktivně zapojovat do boje proti globálnímu terorismu. Téměř dvě třetiny (65 %) Čechů věří, že spojenectví s USA je důležité pro zajištění jejich národní bezpečnosti. Pozitivní postoje k NATO a USA jsou obvyklejší u mladších voličů středo-pravicových stran, zatímco negativní postoj je typický pro starší voliče komunistů. Celkem 54 % Čechů věří, že americká přítomnost v Evropě je důležitá jako protiváha k Rusku nebo Německu (Obrázek 1).

graf_01
Obrázek 1: Myslíte si, že americká přítomnost v Evropě je důležitá

Image USA mezi Čechy vypadá příznivě dokonce i v porovnání s jinými institucemi nebo důležitými státy v jejich sousedství (NATO, EU, Rusko, Německo – viz Obrázek 2). Hospodářskou spolupráci mezi ČR a USA považuje za důležitou 74 % české populace. Avšak pouze 25 % respondentů si vybavilo nějakou konkrétní formu této spolupráce. Respondenti byli také dotazováni na jejich názor na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že by vláda ještě před svým rozhodnutím měla vzít v potaz mezinárodně bezpečnostní hledisko. Dvakrát více českých občanů preferuje americkou firmu nad společností z Ruska. Stojí za upozornění, že výzkum byl prováděn ještě před ruskou anexí Krymu na jaře 2014.

graf_02
Obrázek 2: Můžete ve stupnici 1 až 10 vyjádřit svůj postoj/názor na níže uvedené státy nebo instituce?

 Autor: Redakce