O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Návrh péče o české vysloužilce (díl 2): Vzdělávání, rekvalifikace a civilní pracovní uplatnění

 19. 11. 2014      0 komentářů

Je zcela nezpochybnitelné, že kvalita živobytí každého, vojáka nevyjímaje, se odvíjí od jeho atraktivity na trhu páce. A to má vliv na celkový prospěch státu, protože čím více lidé vydělávají, tím vyšší daně platí a tím více může stát zpět investovat do veřejných statků (jako třeba vzdělání a tak dokola = rostoucí životní úroveň).

USNADNIT VOJÁKŮM A VETERÁNŮM PŘÍSTUP K CIVILNÍMU STUDIU

Česká armáda i dnes láká na možnost zvýšit si vzdělání – ale klame, protože v tomto podporuje jen ty, u nichž to potřebuje sama. Když mluví o dalším vzdělávání, tak kariérním. Jak jsme už zmínili v úvodním dílu, obsluha nejrůznějších zbraňových systémů není tím, co by mělo pracovní odbyt i v civilu. Většina vojáků, kteří si z vlastní vůle dálkově dodělává maturitu či vysokou školu, si hradí školní poplatky sama a ještě musí umlouvat své velitele, aby podepsali dovolenou v době plnění studijních povinností.

Foto: V armádě se budete vzdělávat - ale ne pro život po armádě (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: V armádě se budete vzdělávat - ale ne pro život po armádě (zdroj: ARMY.CZ) 

Přitom co by se mělo změnit, je nasnadě. Armáda by měla zavést systém, kdy všem dálkově studujícím vojákům a bez ohledu na studovaný obor automaticky poskytne studijní volno před zkouškovým obdobím (cca v rozsahu patnácti pracovních dnů ročně) a adekvátní finanční příspěvek (cca 3000 Kč) pro každý rok studia na pořízení učebních pomůcek. Náklady pro armádu? Zanedbatelné. Přínos takové investice pro budoucnost vojáků? Nevyčíslitelný.

Zároveň by veřejné střední a vysoké školy měly studující vojáky a vysloužilce bez ohledu na jejich věk osvobodit od poplatků za studium. A ty nejsou malé, obvykle se jedná o dvacet tisíc ročně a více. V porovnání množství vojáků, kteří toho využijí, s množstvím vysokých škol a jejich studentů celkově, tyto školy rozhodně neutrpí tím, že bude na přednáškách přítomen někdo navíc zdarma. Aby nicméně ex/vojáci byli motivováni brát studium vážně, lze například stanovit, že se musí se svým studijním hodnocením vejít do známkového průměru zbytku třídy. Jinak by v dalším ročníku museli zaplatit standardní taxu.

REVALIFIKACE NESMÍ SLOUŽIT KU PROSPĚCHU JEN TĚM, KDO JE ZAJIŠŤUJÍ

Vojákům, kteří končí služební poměr, armáda slibuje rekvalifikaci. Realita je taková, že se na mnohé nedostane kvůli omezené kapacitě. A kromě tohoto dost zásadního nedostatku, nabízené obory nedrží krok s potřebami trhu práce. Je naopak nezbytné vojákům nejen poskytnout volno k absolvování odborné civilní přípravy a hledání zaměstnání, ale dokonce jim jej naordinovat povinně v rozsahu cca deseti pracovních dnů pro absolvování teoretické přípravy, dvaceti dnů pro praxi/stáž na pracovišti a nakonec už jen pár dnů pro další zařizování.

Foto: USA - sloužil jsi a budeš za to odměněn - vystuduješ (zdroj: DEGREESCAPE.COM)
Foto: USA - sloužil jsi a budeš za to odměněn - vystuduješ (zdroj: DEGREESCAPE.COM) 

Armáda by totiž měla namísto vlastní rekvalifikační výuky, kterou stejně nezvládá (jak kapacitně, tak oborově), nebo přeposílání peněz pracovním agenturám (proběhlo díky grantům EU) zapojit soukromé firmy - v první vlně třeba ty, od nichž sama nakupuje. Do jejich kurzů a produkce vysílat vojáky a nejlépe již při uzavírání nákupů zanést těmto podnikům podmínku, že dodávky pušek nebo uniforem jsou doplněny „offsetem“ v podobě zaměstnávání určitého počtu veteránů. Každá firma chce dnes být „social responsible“, tedy není důvod jí v tom nepomoci.

PODPORA ZAMĚSTNÁVÁNÍ VOJENSKÝCH VYSLOUŽILCŮ

Necháváme pak jen ke zvážení, zda by pro zaměstnávání veteránů neměly být vytvořeny státem podobně příhodné podmínky jako pro zaměstnávání hendikepovaných. Patrně by to firmy přivítaly, protože přeci jen je pro mnohé z nich snazší přijmout veterána než upravovat pracoviště a výrobní proces pro občana s trvale sníženou pracovní schopností, místo čehož dnes raději státu platí „pokutu“. Samozřejmě status veterána by byl pro takové zvýhodnění časově ohraničen (například jen na dva roky od ukončení vojenské služby).

Doplňkem pro dlouhodobě (řekněme osm měsíců v kuse a do tří let od ukončení služebního poměru) nezaměstnané vysloužilce mohou být dotovaná pracovní místa. Tedy že armáda bude po dobu půl roku přispívat polovinou mzdových nákladů zaměstnavateli bývalého vojáka. To se díky evropským dotacím v posledních letech i zkoušelo, ale má to dva háčky. Jednak se někteří jen na oko nechají zaměstnat podnikajícím kamarádem, jednak firma využije levné pracovní síly a po skončení dotace se jí zbaví. Obojímu lze čelit důslednou kontrolou a podmínkou ještě ročního zaměstnávání po ukončení dotace (ta se jinak vrací). I kdyby totiž pak veterán v práci skončil, alespoň se na trhu práce opětovně ocitá již s civilní praxí – účel byl splněn. 

POHLED DO ZÁMOŘÍ

V seriálu o vývoji programů pro veterány v USA jsme minulý týden detailně popsali, jak zásadní roly hrály právě dotované vzdělávání a rekvalifikace. Vlastně se tím nastartoval hospodářský zázrak Spojených států v 50. letech. Američané také bedlivě sledují (na rozdíl od ČR) vývoj zaměstnanosti svých vysloužilců. Letos v říjnu bylo bez práce 5,8 % celé populace a jen 4,5 % tamních veteránů (viz). Ač nemáme data z ČR, asi není důvod pochybovat, že vypadají o dost hůře.

Foto: USA - teď jsi dolétal a mazej do školy (zdroj: CSUEASTBAY.EDU)
Foto: USA - teď jsi dolétal a mazej do školy (zdroj: CSUEASTBAY.EDU) 

V USA také běží projekty „Hire our Heroes“ a „Hire Veterans“. V prvně jmenovaném jsou aktuálně zapojeny dva tisíce firem, včetně třeba Amazonu či Starbucks. Projekty reagují na to, že nejnovější veteráni (nasazení ve válce s terorismem) mají větší problémy s hledáním pracovního uplatnění (patrně to ale bude tím, že jejich starší kolegové už jsou nyní dostatečně „zcivilnění“). A někdy se také jejich představy o zaměstnání zkrátka neprotínají s poptávkou firem.

Foto: USA - není co dodat - mohlo by to po firmách chtít i Ministerstvo obrany ČR (zdroj: CONTINENTALPROSERVICES.COM)
Foto: USA - není co dodat - mohlo by to po firmách chtít i Ministerstvo obrany ČR
(zdroj: CONTINENTALPROSERVICES.COM) 

Nicméně, ve zmíněném projektu je zásadní účast tamní amerických ozbrojených sil, které zpřístupňují data o kvalifikacích svých vysloužilců zapojeným firmám. Ty se pak mohou s těmi, kdo odpovídají poptávanému profilu, kontaktovat napřímo. (Čtěte více zde.) Pokud bychom toto předložili Agentuře personalistiky Ministerstva obrany ČR, pokládala by to za sci-fi. Vždyť dodnes česká armáda neví (ale už roky slibuje, že chce vědět), jaké kvalifikace mají třeba vojáci v aktivní záloze, pročež by je – kdyby si databázi vytvořila – mohla sama efektivně povolávat v případě potřeby (ale to už je jiné samostatné téma).

V příštím dílu tohoto seriálu se nicméně dotkneme nejen vojáků v činné službě a po ní, ale vlastně i těch v záloze. A to kvůli jejich zajištění, kdyby se z cvičení/nasazení nevrátili v pořádku. V USA řešení vymysleli dokonce už před vstupem do První světové války. Pakliže něco může za oceánem fungovat sto let, není důvod myslet si, že by to nešlo aplikovat u nás...

Foto: USA - není co dodat - mohlo by to po firmách chtít i Ministerstvo obrany ČR (zdroj: CONTINENTALPROSERVICES.COM)
Foto: V armádě se budete vzdělávat - ale ne pro život po armádě (zdroj: ARMY.CZ)
Foto: USA - sloužil jsi a budeš za to odměněn - vystuduješ (zdroj: DEGREESCAPE.COM)
Foto: USA - teď jsi dolétal a mazej do školy (zdroj: CSUEASTBAY.EDU)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN