O nás: Na bezpečnosti nám záležíO nás: Na bezpečnosti nám záleží Podporujeme naše válečné veterányPodporujeme naše válečné veterány Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!Výzva 2015: Drony – dobrý sluha, ale zlý pán!

Stará nová Bezpečnostní strategii ČR 2015: protiřečící si politicky korektní NICmoc!

 13. 02. 2015      0 komentářů

Prolétlo to snad všemi médii – vláda schválila novou bezpečnostní strategii a jako hrozbu v ní konečně spatřuje Rusko. Vážně? Kolik občanů a vlastně i těch novinářů si 24 stran tohoto dokumentu přečetlo? My to doporučujeme (celý text zde) – ironici se zasmějí – a pokud opravdu, ale opravdu, nemáte tu hodinku času, tak dále nabízíme naše zhuštění...

obrys_CR
Foto: Vláda schválila novou bezpečnostní strategii

O politickém vnímání bezpečnosti nejvíce vypovídá předmluva

Nejprve si uveďme na pravou míru, že ač se hovoří o nové strategii, je to ve skutečnosti doplněná ta stará. Změnou je tak především předmluva. Je v ní mimochodem citován Albert Einstein: „Svět je nebezpečné místo k žití; ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím vůbec nic nedělají". Jenže podepsán Bohuslav Sobotka – premiér vlády, která je přinejmenším zdrženlivá.

Proto asi řadí OSN před NATO a tvrdí, že role tohoto systému je nezastupitelná. V článku 31 o několik stran později, který už Sobotka nepsal a možná ani nečetl, se ovšem píše: „OSN, jakkoliv ČR její roli při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti vnímá jako zásadní, není na aktuální výzvy plně připravena a je nadále nutná její reforma." Pokud tedy víme, že OSN je přežitek a nefunkční (např. kvůli Radě bezpečnosti s Ruskem a ke všemu právem veta), proč ji respektujeme?

A co teprve toto: „Je nanejvýš politováníhodné, že hrozby našim spojencům mají čím dál častěji také vojenskou povahu. Jejich zdrojem jsou mocenské aspirace některých států, které v rostoucí míře přestávají respektovat mezinárodní uspořádání a základní principy mezinárodního práva. Aspirace těchto aktérů jsou rovněž spojeny s významným nárůstem jejich vojenských kapacit, včetně ofenzívních kybernetických prostředků."

Svěřil se s tím Sobotka už ministru zahraničních věcí Zaorálkovi? A na jaké další státy kromě Ruska se to vztahuje? Je Putin politováníhodný?

Pokud je něco opravdu politováníhodné, pak zvrácený slavnostní slib, že AČR bude živořit a neplnit své spojenecké závazky až do roku 2020: „Odpovědný přístup k těmto hrozbám a solidarita vůči našim spojencům není snadná ani levná záležitost. Žádná úspora ale není zadarmo a šetření na bezpečnosti považuji za krátkozrakou politiku. Takovou dělat nechceme a nebudeme. Proto se Vláda ČR, v souladu se spojeneckými závazky a po letech bezprecedentního propadu výdajů na obranu, zavázala k postupnému zvyšování rozpočtu na obranu na úroveň 1,4 % HDP do roku 2020."

vydaje_01
Foto: Výdaje státního rozpočtu v uplynulém roce

Chápete to? Zavázali jsme se dávat 2 % HDP. Kdyby chtěl být Sobotka zodpovědný, zvedne to nad tuto hranici. Ale ne, on se bude dalších pět let blížit hranici výdajů, na níž jsme byli před šesti lety. A ještě se tvářit jako solidární. To s námi musí být spojenci solidární! Jen o pár stran dále se navíc konstatuje: „Dlouhodobě příliš nízká úroveň obranných rozpočtů řady evropských zemí také prohlubuje rozdíly ve vojenských schopnostech a asymetrii obranné efektivity v euroatlantickém prostoru."

Řady zemí? Méně než my dává na obranu 7 zemí z 28. Pravda, jen 4 dávají ta 2 % HDP a více. Ale kdo se veze, je jasné. Kdybychom dnes dávali 1,4 %, jak Sobotka líčí coby smělý cíl, tak bychom na tom byli aspoň jako Bulhaři, Rumuni, Albánci... Poláci dávají 1,8 %, Britové 2,4 % a USA 4,4 %. Sobotka

považuje šetření na bezpečnosti za krátkozrakou politiku – a tak slíbil zachovat si krátkozrakost do roku 2020.

„Brejloun" to zakončuje opravdu brilantně absurdním zvoláním: „Věřím, že takto aktualizovaný dokument pomůže postavit naší bezpečnostní politiku na kvalitativně nový základ." Také vám běhá mráz po zádech?

Teze, které za něco stojí

* „Bezpečnostní politika ČR je založena na proaktivním přístupu, usiluje proto o včasnou detekci hrozeb, jejich kvalitní analýzu a přijímání aktivních opatření. ... Vzhledem k charakteru bezpečnostního prostředí obrana a ochrana občanů a území státu nekončí na hranicích ČR. Bezpečnostní zájmy ČR je často nezbytné chránit i daleko za hranicemi spojeneckých států."

* „...Členství v mezinárodních organizacích z ČR nesnímá její prvotní odpovědnost za vlastní obranu."

S ohledem na aktuální dění ještě podotýkáme, že mezi strategické zájmy ČR patří mimo jiné zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany ČR, a mezi další významné zájmy např. rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti.

Bezpečnostní hrozby – ta země, jejíž jméno v celé strategii vůbec nezazní

„Pravděpodobnost přímého ohrožení území ČR masivním vojenským útokem je nízká. Bezpečnost a stabilita v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících se ovšem celkově snižují, a proto nelze zcela vyloučit přímé ohrožení území některých členských zemí NATO a EU. Ohrožení bezpečnosti spojenců může mít jak tradiční vojenskou povahu, tak i nejednoznačnou podobu metod takzvaného hybridního válčení. Základním nástrojem k eliminaci těchto rizik je členství ČR v NATO a EU a dobré vztahy se sousedními zeměmi."

Uklidnila vás první věta? Jak si vysvětlujete, že pravděpodobnost našeho napadení je nízká, kdežto Slovensko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Polsko jsou v přímém ohrožení? Ale tak jistě, příchod zelených mužíků, elitních výsadkářů na dovolené, přeci není masivní vojenský útok. Ne, ten nám opravdu nehrozí. Vychutnejte si následující odstavec, který je ve výčtu bezpečnostních hrozeb uváděn jako první...

vydaje_02
Foto: Srovnání výdajů na obranu - oficiální tabulka ze summitu NATO

„Některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení, kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji (propaganda využívající tradiční i nová média, zpravodajské dezinformační akce, kybernetické útoky, politický a ekonomický nátlak, vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil). Tyto země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů."

Opět se ptáme: Které jiné státy než Rusko má vláda na mysli? Nicméně děkujeme, že popsala, čeho se Ruská federace poslední rok dopouští.

Je třeba potvrdit, že tato hrozba na prvním místě ve strategii z roku 2011 vůbec nebyla. Pro úplnost jen v bodech další identifikované bezpečnostní hrozby:

* Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí

* Terorismus

* Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů

* Kybernetické útoky

* Negativní aspekty mezinárodní migrace

* Extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí

* Organizovaný zločin, zejména závažná hospodářská a finanční kriminalita, korupce, obchodování s lidmi a drogová kriminalita

* Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury

* Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie

* Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události

Další nové hrozby jako fundamentální islám a důchodci

„Mezi hlavní zdroje hrozeb patří vyhrocené postoje vůči hodnotovým základům naší společnosti, ohrožující koncept demokratického právního státu a popírající základní lidská práva a svobody. Nositelem těchto postojů mohou být jak státy, tak nestátní aktéři a různá uskupení a jejich stoupenci. Zdrojem hrozeb jsou i mocenské aspirace některých států, které v rostoucí míře přestávají respektovat mezinárodní uspořádání a základní principy mezinárodního práva."

Trpce pobaví postavení rizika, jemuž jsme vystaveni od ilegálních uprchlíků s rizikem, na stejnou roveň s rizikem, které pro nás znamenají naši vlastní důchodci. Je to v článku 25: „Nadále porostou bezpečnostní dopady demografických změn, zejména rizika plynoucí ze stárnutí populace ve vyspělých zemích a nekontrolovatelné migrace."

Co s tím ne/děláme?

„V důsledku zhoršování bezpečnostního prostředí posiluje Aliance své schopnosti kolektivní obrany a svou připravenost rychle reagovat na hrozby. V souladu s tím ČR zvyšuje své celkové obranné úsilí, posiluje svou schopnost přijímat na svém území ozbrojené síly spojenců, podporuje posilování alianční infrastruktury a podílí se na provádění rozsáhlých cvičení s vyvedením vojsk."

Zde si nelze odpustit poznámku, že jak se vláda staví k přijímání spojenců na naše území, demonstroval onehdy ministr obrany Stropnický. Jistě, žádné vojáky NATO zde nechceme, nejlépe ani ty vlastní. K rozsáhlým vyvedením vojsk by se dalo dodat, že si to trénujeme střežením cizího muničáku atp.

„Vláda se v souladu se svými zahraničně-politickými prioritami v evropském prostoru zaměřuje zejména na země východní Evropy a západního Balkánu, včetně politiky rozšiřování EU a NATO a Východního partnerství EU." ... „Zvláště v sousedství EU, ale nejen zde, se ČR zaměřuje na prosazování rozhodné politiky EU hájící lidská práva a další společné hodnoty a podporující demokratizační procesy - právní stát a fungující demokratické instituce jsou významnými faktory přispívajícími ke stabilitě a bezpečnosti ve světě."

Nezdá se vám, že vláda zapomněla dodat, že je proti rozšíření EU a NATO o Ukrajinu? Které jiné země východní Evropy tedy chce začleňovat? Nebo je prostě zamlčeným předpokladem, že politika rozšiřování EU a NATO je politika nerozšiřování? ... A co se týče lidských práv, vláda dodatečně vysvětluje, proč už se jimi nezabýváme třeba v Číně – ta prostě není v sousedství EU, tak co...

Perlička z jiného soudku: „ČR bude aktivně usilovat o potírání a prevenci kriminality a sociálně patologických jevů v sociálně vyloučených lokalitách. Cílem je posílení důvěry občanů ve schopnost státních institucí vymáhat v těchto oblastech právo a předcházet posilování faktorů podporujících růst kriminality. Je nutné zvýšit subjektivní pocit bezpečí občanů a odebrat tak téma politickým extremistům." ... Chce se jen dodat, že by bylo skvělé zvýšit také objektivní bezpečí občanů!

I kosmetické změny mohou být zásadní

Možná jsme vás předchozími řádky naladili, abyste si přeci jen Bezpečnostní strategii 2015 prolistovali celou. Ale co by bylo ještě lepší – porovnat si jí s Bezpečnostní strategií 2011 (celý text zde). Většina obsahu s výjimkou nově zjevených hrozeb je prakticky stejná. Ale ďábel se skrývá v detailech. A tak na závěr jeden příklad:

„Jedním z nástrojů řešení krizových situací je účast v misích a operacích mezinárodních vládních organizací. Za tímto účelem ČR zdokonaluje národní systém vysílání expertů do zahraničních misí na základě získaných zkušeností a úzké meziresortní spolupráce." (2015)

versus

„Jedním z nástrojů řešení krizových situací je naše účast v misích a operacích mezinárodních vládních organizací i ad hoc mnohonárodních koalic vybavených adekvátním mandátem. Za tímto účelem ČR zdokonaluje národní systém vysílání expertů do zahraničních misí na základě získaných zkušeností a úzké meziresortní spolupráce." (2011)

Najděte jeden rozdíl. Nejde v něm ani tak o mnohonárodní koalice, které v předešlém znění byly opomenuty, ale o ten adekvátní mandát. Takže žádné akce bez mandátu OSN. Té OSN, která je přežitá a nefunkční, přesto ji považujeme za klíčovou...

A když budete u toho srovnávání, věnujte pozornost předmluvě tehdejšího premiéra Nečase. Jakkoli se svých slibů nedržel a byl to on, kdo připustil během finanční krize zásadní snížení rozpočtu resortu obrany, vybral si jiný citát, od britského labouristického (navzdory) státníka Denise Healeyho: „Snížíme-li prostředky na obranu natolik, že naše bezpečnost bude ohrožena, nebudeme mít žádné domy, žádné nemocnice, žádné školy. Budeme mít jen hořící trosky."

 autor: Redakce

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

FROGMAN