Jak dlouho ještě budeme tolerovat islamisty? Je třeba zbavit se jich. Možnosti jsou.

 24. 05. 2017      kategorie: Izraelská škola proti terorismu    

Po útoku v Manchesteru je společenská reakce zase o něco tišší. Člověk už články ani nedočítá, televizní zpravodajství kvůli tomu nepouští. Necpe si do profilovky na Facebooku trikolóru postižené země, prostě už se nevzrušuje. Jsme jako ty žáby, které při pomalém zahřívání vody dál dřepí v hrnci. Co se probrat a odstranit pravé příčiny? Ty, které evropské muslimy radikalizují…

Jestli je něco k uzoufání, tak opakující se scénář zvýšených bezpečnostních opatření. Po každém útoku se konají policejní manévry, nedostává-li se policistů, tak jsou do hlídek v ulicích povoláni i vojáci. Pořadatelé masových akcí obdrží manuály, jak lépe prohledávat návštěvníkům batohy. Ve Francii dokonce mají celou tu dobu výjimečný stav… Ale vede to k něčemu? Po pár týdnech vždy nasazení a pozornost poleví. Přesně v té době teroristé opět zaútočí.

Samozřejmě, že takovým útokům nelze vždy předejít, ale prevence má smysl. Kdyby na ni stejným způsobem jako Evropané rezignovali Izraelci, tak už by žádný Izrael zase nebyl. Že je protivné stát ve frontách, že je drahé montovat všude bezpečnostní rámy, že je nepříjemné nechat cizí chlápky šťourat se ve svém batohu? No tak si ostraha v Manchesteru řekla, že nebude lidi prudit. Že je nechá radši umřít?

Tím ale neříkám, že se máme smířit se všudypřítomným dohledem a šacováním. Příčinou teroristických útoků přeci není líná ostraha. Původci těch útoků jsou zradikalizovaní islamisti. A kdeže ti, které sem pozvala Merkelová, ale dosud ve většině spíše ti, kteří se tu narodili. Takže je třeba léčit příčinu nemoci, nikoli symptomy a vedlejší komplikace. Zabránit radikalizaci muslimů v Evropě a bude-li to nutné, eliminovat pobyt muslimů v Evropě.

V zásadě to některé státy již aplikují. Ty „východní“ vlivem historie i současného odmítání přijímání migrantů mají muslimů na svých územích poskrovnu. Fajn, ovšem není to zárukou, že k nim nepřijede přivést se do Alláhova ráje nějaký samotář z Molenbeeku. Nebo, že se u nich nějaký ten z nepočetných domácích souvěrců nezradikalizuje. Na to už káply aspoň dva ze států „západních“ a začaly potírat kázání radikálních ímámů.

To se neprovede uzavřením nebo nasazením tajných do mešit, protože kázání lze dávat i v soukromém bytě. I wahhábisté (fundamentální sunitští islamisté) jsou jen lidé, kteří se především chtějí mít dobře. Proto je třeba zakázat a přísně kontrolovat finanční toky na jejich platy, zejména od Saúdů a z Kataru. Dřívější systém, který jsme u nás (před restitucemi) měli pro křesťanské církve, v zásadě nebyl tak špatný – dokud kazatele financuje stát, drží je tím za koule. Nezabrání vzniku sekt, které si své guru platí z desátků, ale těch dokáže fungovat nemnoho a není takový problém je ze strany zpravodajců pečlivě monitorovat.

Přiznejme si však, že slovo boží se už dávno nekáže jen v kostelech nebo mešitách, ale – a především – na internetu. Na jedné straně všechny sociální sítě najímají tisíce cenzorů, kteří mažou hejty a blokují profily „nám normálním“, ale komunikovat islamisty na nich nechávají. Vrcholem tohoto přístupu budiž stíhání Le Penové, že přesdílela nějaké podřezávací video islamistů. To šlápla potrefeným husám na kuří oko. Neměl by ale někdo stíhat takového Zuckerberga, že se podílí na šíření náboženské nenávisti a plánování teroristických útoků?

V této oblasti je rozhodně třeba přidat. V souvislosti s minulými útoky jsme se dozvídali, že jejich pachatelé obvykle byli v hledáčku tajných sužeb, měli za sebou již nějaké delikty související s islamismem. Pokud přistoupíme na to, že je nelze rovnou zavřít nebo vyhostit, pak by se jim měl soudně zakázat přístup na internet (mimochodem, v dnešní době by to byl účinný alternativní trest pro kohokoli). Operátor jim neprodá SIM kartu, jiný jim neudělá domácí přípojku, jakmile je někdo přistihne, že byli online, tak je to jako porušení podmínky a mažou. Není to samozřejmě samospásné řešení, ale záminky k tvrdší prevenci budou zapotřebí, tato se mi jeví férová.

Celkově je zkrátka nutné nastavit taková opatření, která budou řešit kořeny dnešních problémů:

1)      Aby byla muslimská populace v Evropě početná do té míry, že bude možné již opravdu solidně integrovat. Tedy nepřibývala nekontrolovanou migrací, ale také enormní porodností. V prvém případě je třeba vyhlásit stop stav a konečně už hlídat pobřeží (milí Italové, to vaše, nikoli jezdit nabírat pasažéry k tomu libijskému), v druhém případě omezit sociální dávky.

2)      Je nutné zajistit, aby se evropští muslimové neradikalizovali – pár opatření je zmíněno výše. Protože vše souvisí se vším, tak podotýkám, že čím více jich tu je a čím méně je integrujeme, tím více jsou k radikalizaci náchylní (tím je neomlouvám).

3)      Ukázat muslimům, kteří se do naší (tedy chtě nechtě křesťanské) společnosti 21. století nehodlají integrovat, že se jim to nevyplatí, že tu máme své zákony a umíme je vymáhat. Kamarádění se s teroristy (i na Facebooku) je trestné. Odjet bojovat s IS je trestné. Nabádání k nenávisti mezi rasami a věřícími (bezvěrci) je trestné, i kdyby bylo součástí svaté knihy a přednášelo se v mešitě. Atd. Za protizákonnou činnost se odnímají sociální dávky, putuje do vězení, následuje vyhoštění, resp. zbavení občanství. Je tak těžké novelizovat pár zákonů nebo vůbec trvat na jasném výkladu těch dosavadních?

4)      Než se to vše podaří a situace se uklidní, nezbývá než nepodceňovat prevenci. Třeba postavit před stadiony protistřepinové přepážky, rámy, rentgeny zavazadel, návštěvníky opravdu důkladně kontrolovat. Naopak prevencí teroristického útoku není na tři týdny zdvojnásobit hlídky v ulicích. „Už šli policajti domů? Pojďme se odpálit nebo někoho přejet.“ Bude třeba udržet hlídky, ale také zpravodajce, inspektory mešit a cenzory sociálních sítí nasměrované potřebným směrem a bdělé zkrátka tak dlouho, než dobro zvítězí nad islamismem.