Novela zákona o bezpečnostních sborech: spíše politické a odborářské gesto.

 23. 02. 2017      kategorie: Novely zákonů, služba a kariéra    

Hlavní změny zákona 361/2003 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, které má nyní projednat poslanecká sněmovna, nijak neřeší aktuální palčivé problémy policie. Sice ničemu nevadí, ale to proto, že nic nepřinášejí (podrobně v článku). Naopak hrozí, že se na nich zákonodárci vyřádí a třeba ministerstvo financí „nechce slevu zadarmo“. Má taková novelizace smysl?

V úterý 21. února uspořádala Komora právní odpovědnosti setkání právníků, spolků, odborů a zákonodárců, aby se ve velmi neformálním duchu prodiskutovalo znění novely zákona 361/2003 Sb., de facto naposledy před tím, než je vydáno na milost poslancům (na programu schůze od středy 22. února).

Tématu byl velkoryse vyčleněn celý pracovní den, probíraly se nejen změny v zákoně, ale také jejich širší rámec. Na přetřes přišly obecně služební problémy policistů, hasičů a vězeňské služby, ale také srovnání s vojáky z povolání a zákonnou úpravou jejich služebního poměru. Díky tomu si mohli účastníci utvořit velice plastický obraz.

Novela zákona 361/2003, kterou vláda schválila v polovině ledna, přinese pět hlavních změn, účinných možná už od počátku roku 2018. Přitom to bude již pětadvacátá novelizace, což je u tak důležité legislativy na pováženou.

Změna první: zavedení půlroční zkušební doby

Kdysi v zákoně byla, pak zase ne, teď se má vrátit. K čemu je ale dobrá? První půl rok policista obvykle tráví v základní odborné přípravě. Může v té době on nebo jeho nadřízený posoudit, zda mu v civilu nebude lépe? Odpověď zní, že těžko. V armádě sice existuje tříměsíční zkušební doba, ale vzhledem k povaze stejně dlouhého kurzu základní přípravy zde opravdu v mnoha případech může být usnadněním ukončení a odchodu. Na rozdíl od vojáků, policisté mohou poměrně snadno ukončit službu i kdykoli později, stejně tak být odejiti.

Půlroční zkušební doba se tak jeví zbytečná. Naopak, může způsobit právní komplikace – jako každé rozhodnutí ve věcech služebního poměru by i propuštění ve zkušební době mělo být odůvodněné a přezkoumatelné – to je ale v přímém rozporu s institutem zkušební doby přejatého od civilních zaměstnanců, protože právě v oněch třech měsících ani jedna strana nic zdůvodňovat nemusí. Když už, v případě příslušníků bezpečnostních sborů by se musel vydefinovat ještě jakýsi status kadeta, bližší zaměstnaneckému poměru. Ale to není na pořadu dne.

Změna druhá: nová úprava služby přesčas

Nejvyšší správní soud už před pár lety na základě žalob policistů konstatoval, že institut 150 hodin neplacených přesčasů lze využít jen výjimečně, v reakci na nenadálou a nepředvídatelnou událost, k čemuž byl do zákona začleněn. Naopak na jeho základě nelze plánovat směny a řešit tak personální podstav. Toto policejní funkcionáři po prohraných sporech uznali a dnes si opravdu dávají pozor. Přesto je součástí novely návrh, který zakotví, že protiplněním všech přesčasů je náhradní volno nebo doplacení. A výjimkou budou jen zákonem definované krizové stavy (např. stav ohrožení státu).

Zřejmě to není nic proti ničemu, ale jak už bylo zmíněno, institut 150 hodin na oltář vlasti již nějakou dobu zneužíván není. Horší je, že se tím do hry o konečnou podobu novely vkládá ministerstvo financí. Bude požadovat, aby se týdenní pracovní doba, která v základu u policie činí 37,5 hodiny, protáhla na standardních 40. To máme 2,5 hodiny týdně krát 52 týdnů v roce, celkem 130 hodin ročně.

Změna třetí: nová úprava krácení dovolené

Jde pouze o odstranění paradoxního ustanovení, podle něhož nárok na 5 dní dovolené měli i ti, kdo v celém roce neodsloužili jediný den. Tací nemohli ani čerpat dovolenou, která jim proto musela být proplacena. Výjimkou nadále už zůstanou je odůvodněné případy, jako třeba pracovních neschopnost v důsledku služebního úrazu. V zásadě jde o kosmetickou změnu opravující dřívější legislativní zmetek.

Změna čtvrtá: zavedení náborového příspěvku

Výše se má pohybovat od 30 do 150 tisíc korun, což je méně než u armády, která jej rovněž nedávno zavedla, avšak s horním limitem o sto tisíc vyšším. Když už s ní srovnáváme, je třeba upozornit, že vojenské platy jsou v zásadě konkurenceschopné vůči civilní nabídce, u specialistů (IT, právníci) zaostávají, ale ne tak extrémně. Náborový příspěvek tedy může představovat jistou kompenzaci či lákadlo. To však pro bezpečnostní sbory platit nebude.

Personální situaci u policie a vězeňské služby je třeba řešit celkovým zvýšením platů a kvality pracovního prostředí. Náborový příspěvek, vyplácený po dobu čtyř let, může vést naopak k ještě větší personální destabilizaci. Teprve po třech letech skládají příslušníci služební zkoušku a lze už těžit z jejich zkušeností. Jak si je ovšem udržet, když jim přestane být dorovnáván plat na solidní úroveň?

Změna pátá: úprava některých aspektů řízení ve věcech služebního poměru

Odvolací orgán dnes buď řízení změní, nebo zruší a zastaví, nebo zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. Chybí varianta vrátit k novému projednání. Což je jinak věc běžná v civilním správní řízení a jako jediná z obsahu novely se jeví potřebná, účelná a nekonfliktní. Poslední změnou je zrušení dvouměsíční subjektivní lhůty (kdy se nadřízený o věci dozvěděl) pro uložení kázeňského trestu, ponechána bude jen roční objektivní lhůta (kdy se skutek stal).

DAS_POBS_banner