Rozbije tendr na nová BVP požadavek na osmičlenný výsadek?

 07. 02. 2019      kategorie: Hlavní menu    

Mezi potenciálními dodavateli nových obrněnců pro AČR roste napětí. Požadované specifikace mohou být zveřejněny každým dnem a podle kuloárních informací mohou obsahovat z hlediska přepravní kapacity nejen obecnou podmínku 6+, ale také 8(+). Dále se hovoří o požadavku na osádkovou věž se záložním ovládáním ručně(!). Taková kritéria by nabídku obrněnců rázem zúžila, favoritem by se stal dosavadní outsider. Je to reálné? Zůstal by pak tendr dost věrohodný, aby vůbec pokračoval?

Že by někteří představitelé armády rádi přepravovali v BVP osm vojáků, namísto obvyklých a stávajících šesti, není tajemstvím. Celý rok, kdy se tento zámysl v článcích k tématu zmiňuje, je ale chápán – ať už autory článků (moji osobu nevyjímaje), odborníky, tudíž i veřejností – jako jakási manýra, míněná nepříliš vážně. Proč byla dosud bagatelizována?

PUMA

1) Proč zrovna 8? Proč až teď?

Dosavadní české BVP-2 mají kapacitu 6 přepravovaných osob v roji, což se 30 let bere jako samozřejmé. Jistě, časy se mění. Ale přinesly snad poznatky posledních dvou dekád nějaký zjevný požadavek na větší výsadky z BVP? Chystá AČR reorganizaci? Chce skutečně největší zkonstruované BVP na světě, jež nebude schopna přepravit letecky a s problémy po silnici i železnici? Dochází k propojování evropských obranných sil a letoun A-400M bude páteřním strategickým dopravním letounem. Avšak, které z BVP se do něj vejde? Zadala armáda vůbec tento přepravní požadavek, nebo spoléhá stále na ukrajinské a ruské letouny Ruslan?

bvp-2 afghanistan

Americká armáda, v níž ta česká tak často (minimálně verbálně) hledá inspiraci, ohlásila obecný trend zmenšování výsadků pro skutečná BVP (jakkoli problematika modernizace a náhrad obrněnců Bradley je tak rozporuplná, že pro ni připravuji samostatný článek). Pravda, Rusové se ubírají spíše opačným směrem, Kurganěc-25 existuje ve verzi BVP i OT, T-15 BMP Armata nabízí rovněž 8 míst pro výsadek, to ale zjevně souvisí s tím, že ruská armáda si zatím nedokázala poradit s náhradou za staré obrněné transportéry řady BTR, a tak přenáší na nová bojová vozidla pěchoty i přepravní požadavek. V tomto ohledu je ale přeci AČR jinde od té doby, kdy pořídila Pandury.

2) Jaká má být tedy vlastně úloha BVP v budoucí AČR?

Není dána, aspoň ne veřejně, žádná konkrétní vize nasazení BVP v AČR. Totiž, přepravě vojáků slouží „obrněné autobusy“, tedy obrněné transportéry, zejména Pandury – byť AČR je nazývá KBVP – tedy kolové BVP – opět unikát. Je v pořádku, že pro 7. mechanizovanou brigádu, která disponuje i tanky (ehm, kdy se jejich stav a počet konečně projedná?), se mají obměnit BVP. Tedy jako doplněk k tankům, nikoli jako přepravní prostředek pro všechny, kdo v brigádě, potažmo v jiných úvarech, slouží. Nebo snad ano?

pandur-v-akci

BVP v útoku následují tanky, podporují a dokončují jejich práci a chrání je, chcete-li, ale pak a tím spíše je zjevný protimluv chtít tato BVP napěchovat vojáky. Když dostane BVP zásah, tak…? V které fázi mají být vojáci z BVP vysazeni? Jaká je vlastně předpokládaná dynamika boje? Jistě všichni souhlasí, že za 2. světové války vojáci s hlasitým „hurá“ mohli běžet mezi technikou, ale rychlost a průchodnost dnešních tanků i BVP je řádově vyšší, a to pěšák prostě neuběhne. Pobíhání vojáků mezi tanky, potažmo BVP, je historicky přežité (sic velice ruské), teprve až bude situace na bojišti konsolidovaná, nastoupí pěchota – dopravená jinými, k tomu určenými, prostředky.

Na jaký druh války se chceme v horizontu dalších třiceti let vlastně připravit? Převážet BVP do Afghánistánu, Mali a podobných destinací lze jen velice těžko, z hlediska takových konfliktů se navíc uplatňují vozidla kategorie MRAP – ochrana vojáků na prvním místě.

3) Kdo a v čí prospěch tahá za nitky?

Kapacitu osmičlenného výsadku mají jen dvě ze čtyř nabízených bojových vozidel pěchoty, a sice BVP ASCOD a LYNX. (CV-90 bylo původně osmičlenné, ale pak byla kapacita zredukována na šest až sedm, což setrvá.) Tedy, na základě jediného parametru by z tendru mohly být vyřazeny CV-90Mk4 a PUMA? Ve hře o 53 miliard korun a o schopnosti AČR a bezpečnost vojáků na dalších 40 let by se jednalo o postup hned na samém začátku nevídaně razantní, potažmo zbrklý a nevěrohodný.

ASCOD

Víme, že mezi obrněnci ACOD a CV-90 není mnoho rozdílů – s ohledem na dovednosti, stáří, celkové řešení i uživatelské reference jsou srovnatelné. A tak potenciální požadavek na 8 míst pro výsadek postačuje sám o sobě k vyřazení jednoho z nich. Ale proč AČR v tomto případě nevyhovuje něco, co je léta a množstvím armád osvědčené v boji, konkrétně např. v Afghánistánu? O co je AČR lepší, než třeba nizozemská armáda, že si diktuje předem takovéto zvláštní podmínky? 

Druhý „duel“, který by byl takto v počátku rozetnut, se týká moderních německých vozidel LYNX a PUMA. Prvně jmenovaný existuje dokonce v devítimístné variantě, v propagačních letácích (!) deklaruje pestrou škálu specializovaných verzí, akorát že ještě žádná armáda na světě nezkusila ani jedinou: první potenciální zájemce, Austrálie, již z takových požadavků vycouval. Rumunsko dle tamních médií již v připravovaném tendru odmítlo tento demonstrátor jako páteřní vozidlo svých pozemních sil.

Kdybychom jako první pořídili LYNXe my, zaplatíme jejich dovývoj, homologace a zakusíme všechny „porodní bolesti“, které se potáhnou roky, než to někdo dá dohromady. K tomu dopracování budou ale potřeba vyčlenit dodatečné finanční prostředky nad rámec projektu 53 mld. Kč - pokud... ano, pokud jak někdy bývá zvykem, přimhouří na Generálním štábu AČR všechny oči, aby to celé neskončilo u soudního dvora.

LYNX

4) Ručně ovládaná věž jako druhý klíčový požadavek?

Druhým likvidačním kritériem, o němž se hovoří v souvislosti se zadávacími podmínkami pro nová bojová vozidla pěchoty, má/může být požadavek na ručně ovládanou věž. Což by těžko kdo čekal, dnes se prakticky všechna BVP a OT chlubí automatikou. Odhlédněme od toho, že když selže technika, nastupuje lidská síla – to je sice úvaha „selským rozumem“, ale moderní BVP garantují základní bojeschopnost a provozuschopnost i po zásahu, a proto mají záložní systémy, nikoliv ruční pohon. Takže, co se za takovou manýrou může skrývat?

CV-90 může být osazeno různou věží, ale nemá kapacitu osmi. To ASCOD má elektro-mechanicky ovládanou věž. PUMA má jen automatickou. Nu a LYNX ten o sobě – protože existuje jen v letácích – tvrdí, že může mít všechno, co si kdo vymyslí, a pak ale i zaplatí. Takže i tímto druhým kritériem, které prosáklo z chodeb ministerstva a generálního štábu, se potvrzují opět jasně dva favorité – ASCOD a LYNX.

CV90

Kdybychom v úvaze pokračovali, tak máme na výběr – buď si pomyslíme, že pro jednou Češi nebudou mít jako první (a jediní) něco „spešl“, a tak jde o to, aby vyhrál ASCOD, anebo tedy opačně - ta česká specialita opětovně přijde a vojáci koupí LYNX (proboha ne, daňoví poplatníci by se nedoplatili, vojáci nedočkali!). (Pro úplnost, ASCOD ze stáje GDELS má strategické partnerství s Czechoslovak Group, jež odpovídá za Pandury, vyrábí armádní TATRY a TITUSy, chce opravit děla DANA… pak již asi moc nezbývá, co by mohlo být z pozemních sil AČR „zprivatizováno“…, podobně je ale na tom i LYNX od Rheinmetallu, kde se CSG také činí.)

Závěrem

Nic proti jakýmkoli požadavkům na nová BVP, pokud je armáda zdůvodní a nebudou je za AČR zdůvodňovat specialisté soukromých společností. Problém je ovšem už v tom, že zatímco AČR dosud nemá jasno, jak vyřešit tanky, nakupuje BVP. Na stejném principu „nevím, zda mi to bude ladit se zbytkem šatníku, ale teď se mi to líbí“ v minulosti nakoupila už kdeco (leccos je zaparkováno bůhví kde). Anebo, s ohledem na historicky největší balík peněz, se hraje spíše o to, kam z nich odpadnou „drobné“? Ať otevřeně či skrytě zajistí výsledek tendru výše uvedené požadavky, o férové soutěži jsme si mohli zase nechat jen zdát. Budu velmi potěšen, pokud bych se v této úvaze pletl.